Správný čas pro mírová jednání ještě není, válka nesmí skončit na úkor napadeného, míní experti

14 minut
Události, komentáře : Hledání cesty k míru
Zdroj: ČT24

Politici z různých stran se ohledně ruské války proti Ukrajině zpravidla shodují v tom, že chtějí mír, liší se ale v názorech na to, jak k němu dojít. Pro mírová jednání ještě nenastal správný čas, uvedl v Událostech, komentářích Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd UK. Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu podotkl, že válka nesmí skončit na úkor napadeného. Připomněl také, že Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a rozumí jen síle.

„Dříve či později se bude muset jednat o míru, to si přejí všichni, kdo rozumně, racionálně uvažují. Jde ale o to, kdy začít jednat o míru,“ konstatoval Bříza. Správný čas podle něj pro Ukrajinu ani pro Západ ještě nenastal, neboť s Ruskem se nedá jednat ve chvíli, když má pocit, že vítězí.

„A v této situaci teď jsme. To znamená, že podmínky Ruska by byly pro Ukrajinu, ale i pro celý západní svět, neakceptovatelné. Ty podmínky by nyní vypadaly tak, že nejenom, že by si Rusko chtělo nechat území, která dobylo a která okupuje, což by se za určitých okolností ještě mohlo zdát relevantní. Ale problém by byl v tom, že by trvalo i na neutralizaci Ukrajiny. A to by znamenalo, že se připraví na nový konflikt a zbytek Ukrajiny prostě a jednoduše nenechá dožít,“ vysvětlil expert.

Povolení Západu používat jeho zbraně i na území Ruska podle Břízy může situaci ovlivnit, ale jediný takový krok nezmění celou válku. To dokáže až kombinace různých takových prvků či zbraňových systémů včetně právě povolení cílit západními zbraněmi na konkrétní území.

Ukazuje to podle něj i případ okupovaného Krymu, kde Ukrajinci kromě svých zbraní útočí i západními raketami dlouhého doletu a odkud Rusové nakonec stáhli své loďstvo. „Odedávna Černomořská flotila sídlila v Sevastopolu, poslední rok a půl tam už nesídlí. Byla nucena opustit Krym jako takový a sídlí potupně v Novorossijsku na Kubáni, na ruském integrálním území.“

„Když tu paralelu aplikujeme například na (ruskou Bělgorodskou) oblast, která hraničí s Charkovskou oblastí, či na jiné oblasti vnitrozemského Ruska nedaleko od hranice, tak ten efekt by byl zásadní. Protože když budete moci cílit na logistická a velitelská centra, tak samozřejmě docílíte toho, co chcete. Rusko prostě a jednoduše nebude schopné tak tlačit jako teď,“ dodal Bříza.

Historik: Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost, rozumí jen síle

Plachý vzpomněl na konflikty z minulosti, kdy aktéři dospěli k míru, aniž by byl jeden z nich poražen. „Třeba válka Iráku s Íránem, která po osmi letech skončila v podstatě patem, kdy obě strany byly natolik vyčerpané, že nebyly schopné v té válce pokračovat. Nicméně rozhodně si nemyslím, že tohle by měl být případ současného konfliktu na Ukrajině,“ upozornil v souvislosti s ruskou agresí.

Špatným řešením by bylo také ukončení války na úkor toho, kdo byl napaden, řekl v reakci na varování před řešením současné situace způsobem podobným mnichovské dohodě, což je přirovnání, které se často objevuje.

Sám by použil jinou paralelu. „A to, že za druhé světové války se spojenecké velmoci shodly na tom, že agresor, tedy nacistické Německo a jeho spojenci, musejí být poraženi, (a tedy) že nikdo z nich nebude jednat separátně o míru, nikdo ho neuzavře až do chvíle, kdy budou nacismus, Hitler a Německo zničeni.“

Podle Plachého pro Rusko „beze zbytku“ platí, že když se agresorovi ustoupí, tak jeho imperiální chutě ještě vzrostou. „Pokud se podíváme třeba na dějiny studené války, tak když Západ byl nekompromisní a trval na svých stanoviscích, Sovětský svaz většinou nakonec couvl. Rusové cítí ochotu k jednání jako slabost a podle toho se také chovají. Pokud se podíváme do dějin nedávných i dějin starších, tak jediné, čemu vlastně rozumějí, je stanovisko síly,“ uzavřel historik.

Celá debata je k dispozici ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 1 hhodinou

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 3 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 9 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 10 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 18 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 18 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...