Ruský vůdce Vladimir Putin při okázalém ceremoniálu v Kremlu zahájil další šestileté období v čele země. Putina vyhlásily ruské úřady vítězem březnových „voleb“. Hlasování označovaná v Rusku za volby nejsou svobodná, politická opozice se jich účastnit nesmí. Putin je v Rusku u moci už téměř čtvrtstoletí.
Putina nejprve do Velkého kremelského paláce podle ruských médií přivezl luxusní vůz. Vůdce pak přivítali hosté v Andrejevském sále, tedy na stejném místě, kde se tento ceremoniál koná už od roku 2000. Putin zde složil přísahu a vystoupil s krátkým projevem. V něm uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale nastavit za rovnocenných podmínek.
„Z měsíců, které jsou za námi, jsme měli možnost mnohokrát vidět a slyšet, že si Rusko klade takové požadavky, které jsou pro Západ a Ukrajinu neakceptovatelné,“ podotkl konkrétně k šancím na možná jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině už před začátkem ceremonie bývalý zpravodaj ČT v Rusku David Miřejovský.
Akce v Kremlu se účastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, dále moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Přítomni byli i poslanci, soudci, příslušníci ústřední volební komise i význačné osobnosti ruské vědy a kultury či slavní sportovci.
Chyběli naopak představitelé některých západních zemí, kteří v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a kritikou ruského režimu svou účast odřekli.
Diplomaty vyslalo jen šest zemí EU
Své zástupce na ceremonii neměly Evropská unie, Německo, Velká Británie, USA, Kanada či Estonsko a Česko.
Naopak Francii i přes nesouhlasné komentáře Paříže ohledně ruských prezidentských „voleb“ reprezentoval velvyslanec. Účastnili se i diplomaté Slovenska, Řecka, Kypru, Malty a Maďarska, naopak Belgie si svou účast na poslední chvíli rozmyslela, shrnula stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL).
Aby Putina neuznávali jako legitimního ruského prezidenta, vyzvala své mezinárodní partnery Ukrajina. „Setkala se s minimální odezvou. Je to samozřejmě něco, co nepřispívá kredibilitě západních vlád,“ komentoval to expert na postsovětský prostor Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Připomněl, že například běloruského vůdce Alexandra Lukašenka nebo venezuelského vůdce Nicoláse Madura EU jako legitimní hlavy států neuznala.
„V případě Ruska stále neexistuje shoda. Odráží se v tom i rozdílnost přístupu, jak dále utvářet politiku vůči putinskému režimu. Důvody samozřejmě nejsou principiální ani hodnotové, ale ryze praktické. Rusko rozpoutalo největší válečný konflikt na evropském kontinentě za řadu desetiletí a zjevně si západní vlády chtějí nechat komunikační kanály pro případ nějakého dalšího vyhrocení krize,“ dodal Šír.
„Tyto země většinou říkají, že je třeba navázat nějaké kontakty, mluvit s Ruskem, a že to je z jejich pohledu jediná šance, jak domluvit přerušení palby a mírové rozhovory s Ruskem ohledně války na Ukrajině,“ podotkl redaktor ČT Miřejovský k unijním zemím, které své diplomaty na ceremonii v Kremlu měly.
Šír: Putinovy cíle jdou daleko za hranice Ukrajiny
Pro Putinovo postavení v dalších šesti letech v čele státu bude vývoj ruské války na Ukrajině důležitý. „Vzhledem k tomu, že Rusko téměř v každé oblasti společenského vývoje zaostává, což s sebou nese velké tlaky na jeho režim a legitimitu jeho postavení, tak Putin sází na čerpání legitimity ze zahraničně-politických úspěchů,“ konstatoval Šír.
„Všechno nasvědčuje tomu, že otázky spojené s Ukrajinou vnímá velice osobně a jako součást svého historického odkazu. Lze předpokládat, že úměrně tomu, čím víc do dalšího chodu válečné kampaně investuje, tím víc může být poznamenán v případě jejího neúspěchu. Ale ta válka je na dlouho a dávat nějaké soudy na krátkou dobu dopředu by bylo až nezodpovědné,“ upozornil expert.
O Putinově vůli a odhodlání ve válce pokračovat podle něj není pochyb. „Rusko zatím nedalo najevo, že by hodlalo slevit z těch absolutně maximalistických cílů, které jdou daleko za hranice Ukrajiny. To není jen otázka toho, jestli Rusko bude kontrolovat nějakou část ukrajinského území, nebo ne. Jde o kontrolu lidí, národů a vůbec o přeformátování mezinárodního systému,“ vysvětlil Šír.
„Rusům výrazně nevyhovuje systém založený na pravidlech chování, protože když se hraje podle pravidel, tak oni zaostávají. Smyslem té agrese je mimo jiné donutit Západ, aby rezignoval na mezinárodní právo a aby akceptoval, že tady bude několik velkých, kteří budou podle svého uvážení šikanovat nebo likvidovat svoje menší sousedy,“ varoval expert z FSV UK.
Procházková: Rusko je nyní zakonzervované
I vzhledem k jistotě dalších let v čele Ruska však podle novinářky Petry Procházkové Putin neplánuje další mobilizaci. V září roku 2022 se mu totiž výrazně nepovedla a během několik dní utekl ze země téměř milion mužů.
„K této formě mobilizace Putin nebude chtít sáhnout, přestože už má inauguraci za sebou. Zatím se Rusům daří nabírat do armády dobrovolníky. Jen za podepsání kontraktu dostane ten člověk několik tisíc dolarů a poté žold je také pěkný. Zatím se nezdá, že by Rusko mělo nějaký výrazný problém s tím kupovat si nové vojáky,“ uvedla redaktorka Deníku N.
Válka na Ukrajině trvá třetím rokem, ale Rusko podle Procházkové svou ekonomiku stabilizovalo. „Zdá se mi, že je Rusko vlastně takové zakonzervované po těch několika šocích – po útoku na Ukrajinu, uvalení sankcí a zmíněné mobilizaci. Zastavil se prudký propad, tedy nedostatek zboží a růst cen. Putinovi se podařilo skutečně stabilizovat ruskou ekonomiku. Není to tak, že by se jí dařilo, ale probíhá to (úpadek) daleko pomaleji. Ruské propagandě se daří přesvědčovat, že je to v zájmu státu.“
Zůstává otázkou, zda považovat Rusko za autokratickou, nebo totalitní zemi. „Je to bezpochyby stát autokratický, ale je možné, že se přesune do kategorie totalitního. Represivní zákony jsou každým dnem utužovány. Slouží k tomu i příklad, který působí trochu tragikomicky. Putin přísahá při inauguraci na ústavu a zároveň byl v pondělí ve druhém čtení přijat zákon, který zakazuje zahraničním agentům kandidovat ve volbách, což přímo odporuje 32. článku ruské ústavy,“ připomněla Procházková.
Jde o specifickou radikalizaci režimu, soudí Glanc
„Putinova inaugurace byla zajímavá už tím, jaký důraz kladla na církevní, pravoslavnou část,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře rusista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle jednoho z ideologů současného kremelského režimu Alexandra Dugina, jehož Glanc citoval, země „dnešním dnem (úterým) skoncovala s tím, co představovaly revoluce v letech 1917 a 1991“.
Odkaz, který Putin svým působením v čele Ruska zanechá, se podle Glance bude hodnotit během dalších desítek a stovek let „velice rozporuplným způsobem“.
„To, co vidíme dnes, je určitá specifická radikalizace režimu,“ upozornil Glanc na další směřování Putinovy vlády. Během projevu i celé inaugurace se podle něj zobrazily hlavní body současné vlády – ideologie síly, ideologie jednoty a ideologie konfrontace, která má prý vést k „definitivnímu vítězství Ruska“.
V návaznosti na postupné utužování ruského režimu Glanc připomněl i roli opozice. „Před pár desítkami měsíců existovaly zbytkové formy politické opozice. Ty jsou dnes někde úplně jinde – jsou v zahraničí, jsou roztroušené. Spousta nejvýraznějších představitelů opozice je buď ve vězení, nebo dokonce byli zavražděni.“
Tento „posun“ dává nynější moci určitou stabilitu, právě v souvislosti s likvidací politické opozice a likvidací pluralitní či demokratické politické struktury, uzavřel rusista Glanc.
Vláda tradičně podala demisi
Ruská vláda podle zvyklostí po ceremoniálu v Kremlu podala demisi. Putin Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, v nejbližších dnech předloží jméno nového premiéra. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov avizoval, že jeho šéf by tak mohl učinit už během úterý. Parlamentní schůze, na které se jméno nového premiéra bude schvalovat, je naplánovaná na tento pátek.
Je téměř jisté, že si dosavadní premiér Michail Mišustin, který vládu převzal v roce 2020 od svého předchůdce a bývalé hlavy státu Dmitrije Medvěděva, svůj post udrží, píše opoziční web Meduza s odkazem na své zdroje. Přesto se ale objevují spekulace, že by ho mohl nahradit zástupce šéfa Putinovy kanceláře Sergej Kirijenko nebo moskevský starosta Sergej Sobjanin.
„Větší změny v nejvyšších místech ve vládě očekávány nejsou, spekuluje se v první řadě o některých ekonomických portfoliích, tam by mohlo dojít k nějakým drobným změnám,“ dodal Šír. „V Rusku vláda není centrálním orgánem výkonné moci, reálně se politický život řídí z Kremlu, za což odpovídá do velké míry prezidentská administrace. Pokud tam dojde k nějakým změnám, třeba v souvislosti se Sergejem Kirijenkem, tak by to bylo daleko zajímavější než sledovat, co proběhne v pátek v Dumě,“ doplnil.
Téměř čtvrtstoletí v čele Ruska
Pro Putina to je popáté, co v Andrejevském sále složil přísahu. Poprvé tak učinil v roce 2000, následně v roce 2004. S ohledem na ústavu poté nemohl usilovat o třetí funkční období v řadě, v roce 2008 ho proto v Kremlu vystřídal Dmitrij Medvěděv, kterého si za svého nástupce vybral. Putin působil čtyři roky jako předseda vlády a v roce 2012 se do čela země vrátil. Hlavou státu byl vyhlášen i po dalších „volbách“ v roce 2018.
V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu, a v čele federace tak může být až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let vládnutí. Tím by překonal i sovětského diktátora Josifa Stalina, který byl u moci v letech 1927 až 1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682 až 1725 vládl 42 let.
„Dokonce mě rozesmála při inauguraci modlitba ruského patriarchy Kirilla, který doslova pronesl, že Putinovi přeje, aby vládl do té chvíle, dokud bude existovat svět. Věčně. Delegoval mu jakousi nesmrtelnost ve funkci lídra. Rusko kráčí k tomu, co zná ze své hluboké minulosti, k carskému modelu. Putin připomíná spíš bohem seslaného vůdce, a tak se k němu i někteří lidé při inauguraci chovali,“ dodala Procházková.
