Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.
Vítězství Putina i to, kolik procent získá, je v režii Kremlu, myslí si odborníci
Debata o probíhajících volbách v Rusku (zdroj: ČT24)
„To jsou asi takové volby, jako je Putin prezident,“ řekl hned na úvod debaty Hrabal-Kronďák. Myslí si, že současný ruský vůdce získá ve „volbách“ tolik procent hlasů, kolik bude chtít. „Většinou má tolik, aby to nevypadalo úplně blbě, dělá to stejně jenom pro své lidi. Všichni za hranicemi vědí, že je to šaškárna,“ dodal.
Žádné překvapení neočekává ani Procházková. „Říká se, že prezidentská administrativa má naplánováno něco kolem 82 procent a účast přes sedmdesát procent. Přesto si myslím, že stojí za to volby sledovat, jak se lidé chovají, jak využijí možnost projevit se ve svém chování nebo v tom, co s hlasovacími lístky udělají,“ řekla.
„Na co se já osobně nejvíc těším, tak je ten nedělní protest, kdy mají jít voliči v Rusku zároveň ve 12:00 k urnám,“ sdělil Boháč. Dodal, že ho zajímá, co s tím Putinova administrativa udělá a jak bude reagovat. „Je třeba říct, že u těchto voleb není ani koho jiného volit, tam žádní protikandidáti nejsou,“ míní. Připomněl, že další lidé, kteří kandidují na prezidenta Ruska, Putina nekritizují a ani nemají v médiích skoro žádný prostor, tudíž nemají jak zaujmout.
„Kdyby se v současnosti udělaly férové volby, nedopadly by výrazně jinak,“ tvrdí Boháč
Boháč je přesvědčen o tom, že podpora Putina je i tak v Rusku velmi silná. „Kdyby se v Rusku v současnosti udělaly férové volby, nedopadly by výrazně jinak. Od začátku války na Ukrajině uběhly dva roky a dá se říct, že Putinovi od té doby stoupla popularita, což je v době války dost běžné i v demokratických zemích, že se národ sjednotí. Dokázal konsolidovat moc, dokázal vnutit lidem to, že on znamená stabilitu, že je ten, kdo lidi provede těžkou válečnou dobou,“ vysvětlil. Režim dlouhodobě vyhání, zavírá či rovnou vraždí výraznější opoziční politiky a při kontrole nad médii vytváří dojem, že nikdo jiný než Putin zemi vést nemůže.
Hrabal-Kronďák má pesimistický náhled na ruskou společnost. „Za ty dva roky, co Rusko vede otevřenou agresi vůči Ukrajině, a na základě kontaktu s konkrétními Rusy, u kterých jsem předpokládal, že jsou to inteligentní lidé, tak smysluplně komunikovat s Evropou může tak pět, maximálně sedm procent Rusů,“ řekl.
Podle Boháče dokázal současný ruský vůdce vzbudit v lidech pocit, že se jim stále někdo vysmívá, že jsou v ohrožení, že někdo pošlapává jejich zájmy a tomu je potřeba se bránit. „Selhává tam mediální scéna, kdy svobodná média v současné době prakticky neexistují,“ uvedl. Režim dlouhodobě svobodná média šikanuje.
Putin jako logický vůdce?
„Nemyslím si, že to souvisí s nástupem Putina k moci v roce 2000. Kořeny bychom měli hledat v devadesátých letech minulého století, kdy se všichni na Rusko dívali jako na zemi, která teď nastoupí ten evropský demokratický vývoj. Ale tento pokus o modernizaci Ruska naprosto selhal. Putin je logickým vyústěním toho, co se tam v devadesátých letech dělo,“ řekla Procházková a dodala, že Rusové mají demokracii spojenou s vysokou inflací či s chudobou. Rusové to podle ní vidí tak, že díky Putinovi se o Rusku opět začalo mluvit s vážností, a když ne s vážností, tak se strachem.
Připomněla však také, že v Rusku nikdy demokratické volby nebyly čili ne jenom nyní za Vladimira Putina. „A to dokonce ani volby v roce 1996, kdy byl zvolen prezidentem Boris Jelcin, které celý Západ uznal a prohlašoval je za demokratické, protože se nám ten Jelcin líbil. Demokratické volby to ale nebyly, to byl korporátní stát, který směřoval k tomu, co tam je dnes. Neproběhly tam reformy, ale rozebrání majetku. (...) Ano, šance to byla, ale byla promarněná hned na začátku,“ řekla.
Podle Boháče byly pokusy o demokracii v Rusku zadupány. „Rusko nedostalo dostatek prostoru na to, aby se mohla demokracie postupně budovat, aby instituce mohly sílit, aby lidé získali větší sebevědomí. (...) Lidé, kteří se o demokracii snažili a třeba i dodnes snaží, byli postupně zadupáni do země Vladimirem Putinem a jeho zkorumpovaným okolím,“ vysvětlil.
Mladí, kteří nikdy nežili za jiného „prezidenta“
Obecně se říká, že zhruba osmnáct až 22 procent lidí v Rusku je naladěno opozičně. Značný podíl v této skupině podle Procházkové tvoří mladí lidé, kteří nezažili nic jiného než Putina, dokonce ani pokusy o demokracii v devadesátých letech. „Viděli jsme to například i při akcích, které organizoval Alexej Navalnyj, který nedávno zemřel. Tam bylo zcela zjevné, že on míří na mladé,“ uvedla.
Novinářka Deníku N také zmínila, že když byla v sobotu před ruskou ambasádou a zpovídala Rusy, kteří přišli volit, vyjadřovali podporu Putinovi hlavně starší lidé. „Neodvážila bych se ale říci, že všichni mladí nebo jejich většína je opozičně naladěna, to vůbec ne. To je otázka na sociologii, ale ta sociologie v Rusku nám teď nedává úplně přesná data,“ upozornila.
V Událostech, komentářích se hovořilo také o zdravotním stavu Putina. Podle Boháče se o tom dá na sociálních sítích přečíst hodně, otázkou ale je, co z toho je pravda. „Jsou populární takové mýty o tom, že Putin má x dvojníků, že když není zdravý on, tak za něj jde do práce někdo jiný. Jsou telegramové kanály, které léta hlásí, že má Putin rakovinu, ale nikdy se nic takového nepotvrdilo,“ připomněl. Zjistit cokoliv o jeho zdraví je podle Boháče prakticky nemožné.