Kandidát

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že chce na ministerstvo přivést makroekonomické či socioekonomické odborníky, hlavní kostru týmu na úřadu chce ale zachovat. Prezident v pondělí přijal také Petra Kulhánka (STAN), který je kandidátem na ministra pro místní rozvoj. V čele resortu by měl nahradit Ivana Bartoše (Piráti), který skončil kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení. Kulhánek s prezidentem hovořil o digitalizaci i o pomoci regionům postiženým povodněmi. Prezidentská kancelář následně potvrdila, že oba ministry jmenuje v úterý v devět hodin ráno.

Francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, kterého Paříž opětovně nominovala do funkce, na sociální síti X zveřejnil svůj rezignační dopis. Uvedl v něm, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požádala Francii o nominaci jiného kandidáta, podle Bretonových slov výměnou za „vlivnější“ portfolio. Sestavování nové Komise se tak zkomplikovalo. Elysejský palác uvedl, že novým francouzským kandidátem na eurokomisaře bude Stéphane Séjourné, který v dosluhující vládě vede diplomacii.

Kamala Harrisová je první ženou tmavé pleti a první Američankou asijského původu, která působí ve funkci viceprezidentky. Teď cílí ještě výš – na křeslo v Oválné pracovně. Harrisová proslula jako tvrdá prokurátorka, jež celý život bojuje za menšiny a v poslední době se soustředí hlavně na právo žen na potrat. Ukrajině slibuje pomoc, dokud bude třeba. Kritikům se nelíbí její odmítavý postoj k trestu smrti a nedostatečné řešení migrační krize. Podle průzkumů vycházející hvězda demokratů zaostává za kandidátem republikánů, exprezidentem Donaldem Trumpem, o zhruba dva procentní body.

Ve Spojených státech je nyní jedním z hlavních témat pozice Joe Bidena v prezidentských volbách i jeho zdravotní stav. Úřadující hlava státu si po červnové přímé debatě s republikánským konkurentem Donaldem Trumpem v průzkumech pohoršila. Obavy v řadách Demokratické strany sílí a objevují se názory, že by si Biden měl ještě rozmyslet svou kandidaturu. Za jakých okolností by mohl být jako kandidát nahrazen a koho americká média tipují jako případnou alternativu?

Šéf Bílého domu Joe Biden označil svůj chabý výkon v televizní debatě za důsledek únavy z opakovaných cest do Evropy, které mu způsobily jet lag. Podle některých představitelů, kteří s Bidenem poslední dobou přišli do styku, jsou ale prezidentovy lapsy stále častější. Bidenovo zmatené vystupování v debatě znepokojilo Demokratickou stranu, která se ocitla na rozcestí a řeší, zda by neměl Biden z klání odstoupit. Podle průzkumu CNN si 75 procent registrovaných voličů myslí, že strana má větší šanci uspět s někým jiným.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. Informovala o tom mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů. Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.

Prezident Petr Pavel by měl v nadcházejícím týdnu navrhnout další dva kandidáty na ústavní soudce. Přes panel poradců prošli mimo jiné soudce Tomáš Langášek a advokát Pavel Uhl. České televizi potvrdili, že už se s prezidentem setkali. Mandát dvou ústavních soudců končí v červnu.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby poslanci a senátoři mohli ve volbě prezidenta v budoucnu podpořit jen jednoho kandidáta. Lidé by pak měli dostat možnost podepisovat petice občanských kandidátů také on-line. V případě překročení potřebné hranice padesáti tisíc on-line podpisů a splnění dalších náležitostí by úřady kandidáta automaticky do voleb zaregistrovaly. Vnitro v tiskové zprávě informovalo, že návrh předložilo ostatním ministerstvům k připomínkám, poté ho projedná vláda a případně parlament.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Zavražděného prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu v nadcházejících volbách v Ekvádoru nahradí novinář Christian Zurita. Rozhodlo o tom hnutí Construye (MC25). Zvrátilo tak předchozí rozhodnutí o tom, že do voleb půjde jako hlavní kandidátka Andrea Gonzálezová, již si Villavicencio vybral coby viceprezidentku, píše Reuters. Villavicencio v kampani sliboval boj s kriminalitou a násilím v zemi. Tisíce policistů a vojáků v sobotu dohlížely na převoz vězněného šéfa nejmocnějšího ekvádorského kartelu, který čelí obvinění, že Villavicenciovi vyhrožoval smrtí. Vdova po zabitém politikovi viní i stát.

V Ekvádoru zastřelili kandidáta prezidentských voleb Fernanda Villavicencia. Současný ekvádorský prezident Guillermo Lasso kvůli tomu vyhlásil v celé zemi na šedesát dní výjimečný stav, který už od minulého měsíce platil ve třech oblastech kvůli vlně násilí, jež zemi sužuje dlouhodobě. Villavicencio, který podle průzkumů nebyl favoritem voleb, byl zastřelen v metropoli Quito, když odjížděl z předvolebního mítinku. Lasso řekl, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční v původním termínu 20. srpna, zpřísněna budou ale bezpečnostní opatření.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

V sedmi obcích se v sobotu konaly nové komunální volby. Dosavadní zastupitelstva nevydržela osm měsíců od řádných voleb, a tak museli obyvatelé rozhodnout znovu. V jedné obci se měly konat dodatečné volby, ale nakonec se ani tentokrát nepodařilo sehnat dostatek kandidátů, kteří by mohli v zastupitelstvu usednout.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Do užšího výběru kandidátů na místo generálního ředitele České televize postoupil její stávající šéf Petr Dvořák, ředitel brněnského studia ČT Jan Souček a bývalý šéf televize Prima Martin Konrád. Ve druhém kole pak radní ČT mezi pětici uchazečů zvolili ještě kreativního producenta v ČT Jana Šterna a krizového manažera Pavla Hřídela. Vyplývá to ze středečního jednání rady.

Po osmi hodinách hlasování se v deset večer na noc uzavřely volební místnosti. Odezvdat hlasy ve druhém kole volby prezidenta republiky bude ale ještě možné v sobotu od osmi hodin ráno do dvou odpoledne. Rozhodne se o tom, zda se čtvrtou hlavou samostatného českého státu stane bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, nebo předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Oba již odevzdali své hlasy, Pavel asi hodinu po otevření volebních místností v Černoučku, Babiš o další hodinu později v Průhonicích.

Lidé, kteří mají covid-19, a jsou proto v izolaci, již mohli hlasovat ve druhém kole volby prezidenta republiky. Volební stanoviště, kam bylo možné přijet autem, jim byla k dispozici do pěti hodin odpoledne. Podle údajů ministerstva zdravotnictví mělo pozitivní test 1900 lidí, volit jich přijelo 650. I když to byla jen asi třetina, zájem o hlasování z auta byl výrazně větší než před dvěma týdny při prvním kole. Na některých místech odbavili již za první hodinu či dvě víc aut než v prvním kole za celý den.