Kandidát strana 3 z 4

Kandidát na prezidenta republiky a nezávislý senátor Pavel Fischer v anketě České televize uvedl, že by chtěl, aby se zákonodárci podívali na části ústavy, které se týkají volby prezidenta a kontroly jeho fungování. Na samotných pravomocích hlavy státu by ale nic neměnil. Kdyby byl zvolen, pracoval by na Pražském hradě, předpokládá, že by v jeho areálu i bydlel. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post prezidenta.

Že přichází z odborářského prostředí, projektuje kandidát na prezidenta Josef Středula i do svých plánů pro případ, že by v lednových volbách uspěl. Chce dopřát sluchu těm, kdo by protestovali proti vládě, soustředit se na důchody nebo platy. Nynější předseda Českomoravské konfederace odborových svazů je přesvědčen, že navzdory tomu, že je v průzkumech zatím spíše na nižších pozicích, dokáže díky závěru kampaně postoupit do druhého kola. Středula byl hostem speciálního Hyde Parku, který postupně představuje postoje devíti prezidentských kandidátů.

Kandidát na prezidenta republiky, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v anketě České televize uvedl, že by chtěl být aktivním prezidentem ve vztahu k regionům, zahraničí i vládě a parlamentu. Současné pravomoci hlavy státu považuje ale za dostatečné. Pracovat chce na Pražském hradě, bydlel by ale nejraději dál v panelákovém bytě. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Kandidátka na prezidentku, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v anketě České televize uvedla, že by v případě zvolení do úřadu ráda bydlela mimo areál Pražského hradu a docházela by tam pouze do práce, jelikož podle ní má na hradě bydlet král. Podle ní jsou současné pravomoci prezidenta republiky dostačující, podotkla však, že by měl dodržovat Ústavu a zákony České republiky. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Senátor a kandidát na prezidenta Marek Hilšer (MHS) ve čtvrtečním Hyde Parku několikrát zdůraznil, že budoucí hlava státu má být nadstranická a nezávislá. Nový prezident by tak podle něj neměl být spojený například s kauzami z devadesátých let nebo zájmovými skupinami. Je otevřený i myšlence, že by se prezident v rámci Pražského hradu uskromnil a části komplexu by tak mohly hostit kulturní události či sloužit jako místo k setkávání lidí.

Kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer (MHS) v anketě České televize uvedl, že by v případě svého zvolení na post hlavy státu rád nadále bydlel u sebe doma – v blízkosti Pražského hradu. Je ale ochoten se přizpůsobit. Rozsah pravomocí hlavy státu by dle svých slov zachoval. Chtěl by také vést dialog s vládou, ale i opozicí. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Kandidát na prezidenta a poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta v anketě České televize vyjádřil přání, aby v případě zvolení mohl i nadále bydlet na své současné adrese. Uvítal by rovněž, kdyby prezident republiky disponoval větším množstvím pravomocí. Ústava i politici by podle Bašty měli vzít v úvahu, že nyní je hlava státu volena přímo. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Kandidát na prezidenta a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v anketě České televize uvedl, že by v případě zvolení do čela státu úřadoval z Pražského hradu, bydlet ale nadále hodlá ve svém domě v Průhonicích. V nejvyšší ústavní funkci by chtěl navázat komunikaci s vládou, nabízí možnost zastupovat premiéra v záležitostech ekonomické diplomacie. Na tytéž anketní otázky postupně odpovídají všichni kandidáti na post hlavy státu.

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

Kampaň vojáka ve výslužbě a kandidáta na prezidenta Petra Pavla je zatím ve vleku toho, jak o něm mluvili ostatní, řekl politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloš Gregor. Komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo uvedl, že Pavlova minulost před rokem 1989 hraje dominantní roli v „obranné fázi kampaně“, kandidátovi se zatím nepodařilo zdůraznit „ofenzivní část.“ Gregor dodal, že problém není tolik, že byl členem KSČ, ale jeho neobratné reakce na pro něj citlivá témata. „Může to zpochybňovat jeho image lídra, rozhodného kandidáta, který dokáže zemi vyvést z krize.“ Oba hovořili v pořadu Události, komentáře.

„V životě děláme chyby všichni. To podstatné je, jak se k nim postavíme a co děláme dál,“ okomentoval svou komunistickou minulost kandidát na post hlavy státu, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, který byl hostem Interview ČT24. NATO by dle něho nemělo Ukrajině vojensky pomáhat, to by podle něj vedlo k zahájení války mezi Aliancí a Ruskem. Od české vlády Pavel v současné krizi očekává cílenější pomoc občanům. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Petrem Pavlem vedl Daniel Takáč.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy a kandidát na prezidenta Tomáš Zima je podle šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského nevýraznou osobou. „Jeho šance v prezidentské volbě jsou nižší než malé,“ prohlásil. Podle něj rovněž není jasné, jaké voliče chce Zima oslovit. S tím souhlasí i expert na politický marketing Martin Charvát. „Jakmile se snaží lavírovat mezi tábory, pravděpodobně neosloví nikoho,“ dodal. Charvát také soudí, že Zima je nečitelný. „Netváří se ani jako muž minulosti (…) ani jako muž budoucnosti. Je to muž neurčita.“ Ostatní kandidáti se nemusí obávat, že by jim bývalý rektor sebral voliče, podotkl rovněž Čásenský v pořadu Události, komentáře.

Pokud jste ve funkci děkana, rektora, případně prezidenta, pak musíte jednat se všemi, kteří zastávají nějaké pozice, uvedl v Interview ČT24 bývalý rektor Karlovy univerzity a kandidát na funkci hlavy státu Tomáš Zima. Jako prezident by chtěl například dbát na to, aby se přírodní zákony uplatnily v běžných životech. Zdůraznil rovněž, že by vládní politici měli lépe vysvětlovat svoje kroky tak, aby neměla část společnosti potřebu v zoufalství protestovat v ulicích. O post prezidenta se uchází jako nestraník, podpořilo ho třináct senátorů. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Podnikatel a bývalý poslanec Tomáš Březina se neodvolá proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do lednových voleb hlavy státu. Úřad mu uznal po kontrole chybovosti jen 45 894 podpisů občanů, podle zákona je pro kandidaturu potřeba přes padesát tisíc. V oficiálním vyjádření Březina nicméně uvedl, že je přesvědčený, že by s odvoláním uspěl, protože měl podpisů dost.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dosud v kampani nedokázal přesvědčit, že by byl v prezidentských volbách silným kandidátem, myslí si politolog Josef Mlejnek. Považuje za paradox, že s pověstí zkušeného politického vyjednávače Středula nejprve podcenil oslovování voličů. Domnívá se, že jedním ze zásadních zvratů byla demonstrace odborů na Václavském náměstí, která neoslovila tolik lidí, kolik odboráři čekali. Souhlasí s ním zástupce šéfredaktora deníku E15 Jan Novotný, podle něhož pomalá kampaň částečně přispěla k rozhodnutí předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše rovněž kandidovat na post hlavy státu. Středulovu kandidaturu hodnotili v pořadu Události, komentáře.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Denisa Rohanová. Šéfka České asociace povinných se již v minulosti objevovala na kandidátních listinách Úsvitu přímé demokracie nebo hnutí Referendum o Evropské unii. Svými podpisy ji podpořilo dvacet poslanců. Jedná se ale o členy dolní komory z minulého volebního období z řad ČSSD a KSČM, Rohanová přihlášku podala předtím, než jim zanikl mandát. V tu dobu také nebyl vyhlášen termín prezidentských voleb.

Senátor Marek Hilšer (MHS) bude v nadcházející volbě prezidenta republiky cílit hlavně na voliče, kteří politice nedůvěřují, a na mladší voliče, domnívá se politolog Miloš Brunclík. Podle komentátora týdeníku Euro Petra Fischera bude pro Hilšera ale problém zopakovat relativní úspěch z roku 2018, kdy získal 450 tisíc hlasů. Poukázal na to, že se Hilšerovi nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů občanů a do prezidentské volby jde tentokrát díky podpoře svých kolegů z horní parlamentní komory. „Něco se stalo v popularitě, zřejmě práce v Senátu není tak vidět,“ domnívá se. Fischer s Brunclíkem hodnotili Hilšerovu kandidaturu v Událostech, komentářích.

Pavel Fischer se podruhé uchází o post prezidenta republiky, ale i tentokrát to bude mít v přímé volbě těžké. „Dnes by uspěl v nepřímé volbě, ale chybí mu emoce nebo charisma. Je člověk racionální, a to voliči v přímé volbě neocení,“ míní komentátor a reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší. Podle politického analytika Lukáše Jelínka bude pro Fischera složité oslovovat lidi přímo v terénu, problém vidí i v tom, které voliče by vlastně měl oslovit. Na jedné straně byl spolupracovníkem Václava Havla, což by mohlo navádět k lépe postaveným a vzdělanějším městským voličům, ty ale mohou odradit jeho konzervativní postoje, poukázal Jelínek v Událostech, komentářích, kde spolu s Dolejším hodnotil Fischerovu kandidaturu.

Ne všichni voliči SPD odevzdají v prezidentských volbách hlas kandidátovi hnutí Jaroslavu Baštovi, předpokládá komentátor Seznam Zpráv Petr Holub. Někteří se mohou přiklonit už v prvním kole k Andreji Babišovi (ANO) kvůli jeho kritice vlády. Také podle politoložky Vladimíry Dvořákové budou oba kandidáti soupeřit o přízeň stejné voličské skupiny. „Pro mě je spíš zajímavá otázka, jestli Jaroslav Bašta bude odebírat potenciální voliče Andreji Babišovi,“ uvedla v pořadu Události, komentáře, kde spolu s Holubem hodnotila Baštovu kandidaturu.

Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.