Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.
Prezident by měl být sociálně vnímavý a schopný vyjednávání, myslí si kandidát na Hrad Tomáš Zima
61 minut
Hyde Park s kandidátem na prezidenta Tomášem Zimou
Tomáš Zima je lékař, specializací biochemik. Je bývalým rektorem Univerzity Karlovy a někdejším děkanem 1. lékařské fakulty na téže univerzitě. Na prezidenta kandiduje díky podpisům třinácti senátorů.
Zima věří, že získá potřebný počet hlasů pro postup do druhého kola prezidentské volby. Kolik lidí jej zhruba podpoří, si však netroufl určit. „Věřím, že voliče dokážu přimět (dát mi hlas – pozn. red.) svou životní dráhou, manažerskými zkušenostmi, pomáháním lidem, předáváním znalostí různým generacím, ale i bohatou mezinárodní zkušeností,“ uvedl. „Oslovuji občany České republiky – mladé, staré, všechny,“ říká kandidát na hlavu státu.
Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, hájit a mít ráda svou vlast. „Musí to být také člověk schopný komunikace, diskuse, vyjednávání,“ zdůraznil. Již podle jeho dřívějších vyjádření by měl prezident umět lidi spojovat.
„Spojoval jsem lidi ve svém oboru, kde jsou laboranti, lékaři, nelékaři… Na lékařské fakultě jsou teoretici, internisté, chirurgové. A na univerzitě máte představitele různých oborů. Spojování lidí spočívá v tom, že s nimi sedíte, diskutujete a hledáte z té diskuse nějaký jasný závěr,“ objasnil.
Prezident může dle Zimy iniciovat řadu otázek a stimulovat vládu k některým krokům. „Prezident musí být aktivní a musí hájit zájmy občanů. (…) Vláda by měla být aktivní – a když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ soudí kandidát.
Kandidáti jsou rozděleni do dvou skupin, myslí si Zima
Mezi ústřední slogany jeho kampaně patří „Země bez extrémů a zdravý selský rozum“. „Země bez extrémů, protože každý extrém je škodlivý v různých oblastech lidského konání. Ten ohrožuje solidaritu, a třeba také náš stát a podobně. Co se týče zdravého selského rozumu, tak řada věcí, co se jeví třeba jako radostná a smysluplná, musí být realizována v kontextu doby, v kontextu technologických možností i schopností, které společnost má,“ nastínil kandidát na hlavu státu.
Dle Zimy jeho kampaň odpovídá finančním prostředkům, které do ní vkládá. „Nestojí za mnou ani zbrojní průmysl, nejsem ani miliardář, ani nejsem napojen na nějaké jiné struktury,“ uvedl s tím, že jeho rozpočet na kampaň se může pohybovat do deseti milionů korun. Ve své kampani dále plánuje být více aktivní a setkávat se s lidmi. „A v posledních týdnech budu jezdit od Aše po Ostravu,“ prozradil Zima.
Letošní prezidentské volby jsou podle Zimy zajímavé tím, že jsou kandidáti dle něho rozděleni do dvou skupin. „Jedna skupina tří, která má okolo pětadvaceti procent, a pak ti ostatní, kteří mají mezi jedním až pěti procenty. Některá média se ani těmi šesti nezabývají,“ myslí si Zima. „Jedna třetina voličů není rozhodnutá a bude právě čekat na diskuse. Věřím, že média budou poskytovat všem kandidátům prostor. Od toho je demokracie,“ podotkl.
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že by on sám ještě několik měsíců dopředu jmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Zima se domnívá, že by v takovém případě šlo o nestandardní postup. „Co se týče toho, jak bych následně postupoval, tak by záleželo na tom, jaká osoba by byla jmenována. Je to určitě na projednání s představiteli Ústavního soudu, Soudcovské unie, lidí z justice, akademické sféry,“ soudí.
Válka je selháním politiky a diplomacie, prohlásil
Zima se v Hyde Parku také vyjadřoval k zahraniční politice. „Česká republika je ve středu Evropy, je členskou zemí Evropské unie. Naše směřování je demokratická evropská země v křesťansko-židovském kontextu, odkud máme své historické kořeny,“ odpověděl na dotaz, jak si představuje další politické směřování Česka.
Zahraniční politika země dle něj musí být jednotná. „Musí být slaďovány cesty a programy mezi prezidentem, vládou a parlamentem,“ dodal.
„Politika je o jednání, vyjednávání a hledání toho, co nás spojuje. Ono často, když si lidé sednou s klidnou hlavou ke stolu a diskutují, tak zjistí, že je mnohem více spojuje, než rozděluje,“ podotkl Zima.
Válečný konflikt je dle něj selháním politiky a diplomacie. „Když nějaká země napadne jinou zemi, je to akt agrese, a je třeba těm zemím pomáhat,“ sdělil. Na válce na Ukrajině ho však prý některé věci zaráží. „Osm let jsme se dívali na konflikt, který tam byl. Je to od roku 2014,“ uvedl. Válce se dle něj dalo předejít, kdyby se od roku 2014 jednalo ohledně Doněcké a Luhanské oblasti.
„Druhá věc je ta, že zde by se mělo diskutovat a vést diplomatická jednání. (…) Je to o tom, jak co nejrychleji odstranit lidské utrpení, které tam je,“ myslí si Zima. Vyjednávat by podle něj měly státy Severoatlantické aliance, Spojené státy a válčící země tak, aby se válku podařilo co nejrychleji ukončit. To, že takové diskuse mohou být náročné, si uvědomuje.
Co se týče ukrajinských uprchlíků, dle Zimy záleží na kapacitě země a jejích ekonomických možnostech. „V této těžké ekonomické době mnoho uprchlíků přijímat už ani technicky nemůžeme. I vláda toto deklaruje,“ poznamenal. „Trpícím je třeba pomáhat – ale hlavní je vyvíjet úsilí, aby válka co nejdříve skončila“.
Zima v březnu inicioval vznik nadačního fondu Děti Ukrajiny, který zapojuje děti z válkou zasažené země do studia v Česku. „Byl jsem iniciátorem na začátku, kdy se nám nadační fond podařilo během několika dnů založit,“ upřesnil s tím, že se již na chodu fondu nepodílí. „V té době tam byly stovky až tisíce dětí, v současné době je to platforma spíše pro doplňování znalostí v ukrajinštině“.
53 minut
Politická aréna: Zima odpovídá na otázky diváků i politiků
Kauza ohledně Česko-čínského centra a komunistická minulost
V letech 2016 až 2019 stál Zima v čele Česko-čínského centra Univerzity Karlovy, jehož aktivity byly částí vědecké veřejnosti kritizovány jako pročínské a neakademické. Server Aktuálně.cz přišel s upozorněním, že pořádání konferencí spolufinancovalo Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze. Zima v pořadu odmítl, že by nějakým způsobem pochybil.
„Centrum vzniklo opatřením rektora, v jeho radě sedělo několik proděkanů a profesorů napříč univerzitou. Členkou rady byla například profesorka Olga Lomová. Byla to platforma, na které jsme diskutovali, jaká je spolupráce s čínskými univerzitami,“ uvedl Zima
„Tajemník rady centra organizoval pravidelné konference, které se konaly za podpory vlády a řady dalších institucí, které toto řešily. Následně se zjistilo, že to organizoval přes svoji agenturu. Jakmile jsme to zjistili, byly učiněny velmi rázné a rychlé kroky,“ dodal.
Zima byl v letech 1983 až 1990 jakožto student členem komunistické strany. „Bylo to období, kdy nastupoval Gorbačov a řada lidí chtěla věci měnit, možná třeba jako v době pražského jara,“ okomentoval.
„To, jak jsem se choval, může každý dohledat ve vyjádření předsedy stávkového výboru Václava Sineviče. Ten řekl, že jsem se nikdy nevyvyšoval a nezneužíval jsem svého postavení. Řadě lidí jsem pomáhal,“ zdůraznil. „S kolegou z přírodovědecké fakulty jsme podepisovali žádost, aby byla povolena demonstrace na Albertově,“ doplnil s tím, že podpis je dohledatelný.
Na dotaz, zda může mít Česko prezidenta s komunistickou minulostí, odpověděl, že lidé by měli volit kandidáta podle vlastností a chování. „Jistě, pro někoho je to klíčové, pro někoho to klíčové není. (…) Ale vím, že řada lidí, kteří komunisté nebyli, lidi udávali.“
