Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.
Ohledně jmenování předsedy Ústavního soudu se Zeman ještě rozhodne, čeká na právní analýzu
Rychetskému skončí mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období skončí v březnu. Nového předsedu by tedy Zeman musel jmenovat s odloženou platností. Ústavní experti takový postup označují za protiústavní. Zeman minulou neděli řekl Českému rozhlasu, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy Ústavního soudu musí vybírat z ústavních soudců.
„Zatím předpokládám, že se rozhodnu, že onoho předsedu Ústavního soudu jmenuji,“ řekl Zeman Frekvenci 1. V předtočeném pořadu pro CNN Prima News, který televize vysílala v neděli před polednem, tuto možnost nevyloučil. „Položil jsem otázku třem vedoucím představitelům české justice, zda prezident republiky má právo jmenovat předsedu Ústavního soudu k termínu, který přesahuje termín ukončení prezidentského volebního období. Odpověď ve třech případech ze tří byla ano,“ zdůraznil prezident.
Přesto si nechal udělat právní analýzu od člověka, kterého označil jako „legendu českého práva“. Její výsledek má obdržet v pondělí. Teprve potom se definitivně rozhodne. Jména uvedených právních kapacit uvést nechtěl. Zdůvodnil to tím, že by se mohly ocitnout pod tlakem na změnu postoje a „mediálním lynčem“. Všechna čtyři jména je ochoten uvést až při případném jmenování nového předsedy.
Premiér Petr Fiala (ODS) v tomto týdnu uvedl, že předčasné jmenování by bylo problémem. „Jak jsem slyšel vyjádření naprosté většiny ústavních právníků, něco takového není ani možné a nepochybně by to vyvolalo obrovské spory,“ řekl již v pondělí. Jmenování nového šéfa ÚS Zemanem by podle předsedy vlády vedlo patrně i k soudnímu přezkumu.
Jako jeden z důvodů pro svoje rozhodnutí uvedl Zeman, že jako odcházející prezident nemůže být podezírán z toho, že chce z předsedy Ústavního soudu udělat svého agenta, který bude vyhovovat jeho přáním. Řekl také v narážce na některé výroky Rychetského, že předseda Ústavního soudu by neměl být politický aktivista a vydávat politické proklamace.
Připomněl například nedávný rozhovor Rychetského pro server Aktuálně.cz, kde předseda Ústavního soudu mimo jiné nepřímo kritizoval předsedu ANO a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše. „Nechtěl bych, aby došlo k agrofertizaci naší země. A doufám, že Ústavní soud nikdy nebyl a nebude součástí Agrofertu, který se snaží ovládnout naši zemi,“ řekl mimo jiné Rychetský.
Zeman řekl, že Rychetský tak zasáhl do volební kampaně a že jeho prohlášení bylo hloupé. „Nechci, aby předseda Ústavního soudu byl politický aktivista. Chci od něj, aby byl soudce, nikoli politik,“ dodal.
Zeman bude volit Babiše
Současný prezident také oznámil, že bude v nadcházející volbě hlavy státu volit bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako základní argument uvedl, že Babiš má politickou zkušenost jako jediný ze tří kandidátů, kterým průzkumy přisuzují nejvyšší šanci na úspěch. Mezi další dva kandidáty s nejvyššími preferencemi řadí průzkumy ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla.
Zeman podotkl, že s Babišem nesouhlasí ve všem a v některých věcech má odlišný názor, jako bylo třeba zrušení superhrubé mzdy. „Politika, to je řemeslo nebo profese jako každé jiné. A jako nechcete, aby vás operoval chirurg, který nevystudoval medicínu a je to jeho první operace, tak asi nechcete, aby hlavou státu byl člověk, který politice nerozumí a nikdy ji nedělal,“ řekl Zeman.
Babiš televizi Prima řekl, že Zemanovy podpory a hlasu si velmi váží. „Jeho hodnocení pro mě určitě moc znamená,“ dodal.
„Podle prezidenta nemám zkušenosti a nerozumím zahraniční politice. Za svou diplomatickou kariéru jsem vedl více než 1000 jednání s prezidenty, ministry, náčelníky štábů i s králi. Zřejmě měl na mysli tu ‚pořádnou politickou zkušenost‘ se lhaním a rozeštváváním. Tu opravdu nemám,“ reagoval prezidentský kandidát Petr Pavel na sociálních sítích.
Jsme ve válce, bezpečnost Česka je ohrožena, řekl Zeman
Česko je ve válce proti agresorovi a jeho bezpečnost je ruskou agresí ohrožena, řekl také v pořadu Zeman. Podpořil návrh vlády prodloužit dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny do konce března 2024, který tento týden schválila sněmovna.
„Já v tomto případě jsem na straně vlády, nikoli nekriticky, ale protože si myslím, že je to správné,“ řekl prezident k prodloužení dočasné ochrany. Poukázal na to, že Ukrajinci prchají kvůli válce na Ukrajině. „Máme mít jistou míru soucitu, jistou míru humanismu, ne jenom si zaplácat hubu humanistickými frázemi, ale poskytnout jim reálnou pomoc. Což děláme a já si toho vážím,“ dodal.
„Ale samozřejmě, že jsme ve válce,“ prohlásil v reakci na argument opozičních politiků, že Česko ve válce není. „My pomáháme jedné válčící straně. Dodáváme jí zbraně, poskytujeme jí finanční a humanitární pomoc. Tím, že takto, a to masivně, pomáháme, jsme de facto, nikoli de iure, ve válce. A já bych se nestyděl si to přiznat. Jsme ve válce proti agresorovi,“ prohlásil.
Podotkl, že byl vždy pro korektní ekonomické vztahy s Ruskou federací hlavně kvůli dodávkám energetických surovin. Uvedl však, že jsou situace, kdy ekonomické vztahy musí ustoupit bezpečnostním zájmům.
Přesun ambasády do Jeruzaléma
Prezident také zmínil, že chce v lednu nebo únoru příštího roku navštívit Srbsko, kde by měl v Bělehradě otevřít Český dům. Premiéru Fialovi navrhl, aby společně letěli do Izraele a otevřeli tam českou ambasádu v Jeruzalémě.
Zeman řekl, že Fiala je pro přesun ambasády a že to i veřejně prohlásil. Mluvčí vlády Václav Smolka tento týden uvedl, že premiér je přesunu ambasády nakloněn, ale že při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině musí vláda řešit aktuálnější výzvy.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se podle Zemana pokouší přesun sabotovat. Lipavský tento týden uvedl, že Česko dodržuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN i jednotný postoj Evropské unie k otázce možného přesunu velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. EU s přesuny nesouhlasí, stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci.
Na závěrečnou zahraniční cestu chce Zeman jet na Slovensko. Na Frekvenci 1 řekl, že rozloučení by se mělo konat v Tatrách. Se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se předtím setká ještě dvakrát při oslavách vzniku republik. První akce se koná na Nový rok v Bratislavě, v Praze se podobné připomenutí uskuteční v polovině ledna. Zeman sdělil, že Čaputová na akci přijala pozvání.
