Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.
Prezidentští kandidáti řekli, jak se staví k podpoře Ukrajiny i kam by měla hlava státu jezdit na zahraniční cesty
7 minut
Události: Prezidentští kandidáti řekli, jaký mají postoj k Ukrajině a kam by jako hlava státu jeli na zahraniční cesty
24. února 2022 započala ruská invaze na Ukrajinu – reakcí na ni jsou i evropské sankce. Měsíc poté byl v Česku v návaznosti na ně zmrazený majetek za stovky milionů korun. Nyní se již pohybuje kolem deseti miliard.
„Samozřejmě je potřeba, aby ty sankce všichni dodržovali. Ano, Ukrajinu je potřeba podporovat – to se i děje. Evropa to dělá, členské státy to dělají,“ uvedl kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO).
„Je to záležitost, která souvisí s našimi spojeneckými závazky, takže bych to bral jako jednu ze základních věcí, které jsou,“ míní kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta (SPD).
„Na Ukrajině se rozhoduje o naší svobodě a míru pro celou Evropu. Ukrajinu musíme podporovat a vůči Rusku se musíme umět jasně vymezit,“ odpověděl kandidát na hlavu státu Pavel Fischer.
I proto se vedla debata o tom, aby Česko mělo možnost vytváření vlastních sankčních seznamů. Vláda urychlila práce na takzvaném Magnitského zákoně – a národní opatření tak budou moci již příští rok doplňovat ta evropská.
„Musíme dodržet koordinované sankce proti Rusku a musíme podporovat Ukrajinu, protože kdybychom to neudělali, tak ten dopad pro nás bude mnohem horší,“ konstatoval prezidentský kandidát Petr Pavel.
„Je to extrémně důležité. Sankce proti Rusku jsou extrémně důležité a podpora Ukrajiny je extrémně důležitá,“ myslí si kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.
„Je potřeba pomáhat zemím, které jsou napadeny, kde jsou trpící, takže ta podpora tady musí být jak ekonomická, tak samozřejmě i jaksi ta humanitární,“ podotkl kandidát na post prezidenta Tomáš Zima.
Česko Ukrajině poskytuje také vojenský materiál. A současný kabinet Petra Fialy (ODS), jehož řádný mandát se bude částečně překrývat s funkčním obdobím nového prezidenta, chce v této podpoře pokračovat.
„Kdyby se to stalo nám, také budeme chtít, aby nám například naši sousedé či spojenci pomohli. Takže si myslím, že je to správné. Ale v každé chvíli bychom neměli zapomenout ani na to, jak se žije českým občanům,“ okomentoval kandidát na prezidenta Josef Středula.
„Ukrajinci bojují za vlastní svobodu. Bojují vlastně i za to, aby se Rusko neroztahovalo dále do Evropy, takže musíme Ukrajinu podporovat,“ soudí kandidát na hlavu státu Marek Hilšer.
„Takové zemi je potřeba pomoct. Ať už konflikt vznikl jakýmkoliv způsobem, tak Ukrajina byla prohlášena za svobodnou zemi, bez jakýchkoliv podmínek,“ uvedl prezidentský kandidát Karel Diviš.
Členství Česka v EU a NATO
Některé otázky ČT kandidátům položila formou dotazníku s odpovědí buď jednoznačné ANO, nebo NE. S členstvím Česka v Evropské unii souhlasí téměř všichni uchazeči o Hrad – výjimkou je Jaroslav Bašta.
Ale ani Bašta se nevymezil vůči faktu, že Česká republika je součástí Severoatlantické aliance. Zde se na odpovědi shodli všichni kandidáti na prezidentský post – s členstvím v NATO souhlasí.
Stejně tak vypadal vyplněný dotazník i v případě otázky na zahraniční summity. Všichni kandidáti, pokud by v přímé volbě hlavy státu uspěli, deklarují, že by se takových jednání osobně zúčastnili.
GALERIE
Dotazník pro kandidáty na prezidenta
Zahraniční cesty
A kam by měl prezident dle jednotlivých kandidátů jezdit na zahraniční cesty? Například bývalý prezident Václav Havel ještě před rozdělením Československa vyrazil v roli prezidenta nejprve do Německa. Velmi známá je i jeho první návštěva Spojených států. Po rozdělení zemí tak jako první prezident samostatné České republiky vyrazil na Slovensko. Tuto tradici dodržovali i jeho následovníci. K východnímu sousedovi by vyrazili i někteří kandidáti.
„Je to země, která je nám nejblíž a je potřeba s ní budovat vztahy. Druhá, si myslím, velmi důležitá cesta, kterou by měl uskutečnit, by měla být do Německa,“ říká Nerudová.
„Na prvním místě jsou naši sousedé: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko. Nesmíme zapomínat na Francii, se kterou máme velmi zanedbané bilaterální vztahy. A na severu Evropy se rozhoduje o naší bezpečnosti,“ uvedl Fischer.
„(Prezident) musí jezdit do všech zemí, kde máme nějaký náš národní zájem – ať už ekonomický, bezpečnostní nebo politický. Myslím, že primárně by to měly být země našich sousedů. A potom země, se kterými máme nejčilejší obchodní vztahy,“ míní Pavel.
Zatímco Václav Havel během prvních dvou let ve funkci prezidenta samostatné České republiky mířil nejčastěji do Rakouska a Spojených států, jeho nástupci Václav Klaus a Miloš Zeman začali navštěvovat i země bývalého Sovětského svazu a Čínu. Cesty mimo EU zmiňují i kandidáti.
„Hlavně mimo Evropu, protože si myslím, že naše firmy vyvážejí 87 procent do EU, takže ten potenciál tam je. Já jsem to dělal – byl jsem v Indii, Singapuru, Thajsku, Turecku, Maroku,“ sdělil Babiš.
„Jsme země, kde více než sedmdesát procent HDP závisí na výsledcích českého exportu. Takže prezident by měl brát v úvahu především ekonomickou diplomacii,“ soudí Bašta.
„Tam, kde může pomoci Česku, nebo naopak, kde se může něco zajímavého dozvědět a pomoci třeba s implementací něčeho dobrého a užitečného u nás,“ sdělil Diviš.
Prezident má podle části kandidátů Českou republiku v zahraničí nejen reprezentovat, ale také prosazovat její zájmy – a to nejen na státních návštěvách jiných zemí.
„Jedna skupina jsou samozřejmě zasedání různých summitů, kde je Česká republika členem. To je zasedání OSN, platforma Evropské unie a NATO,“ poznamenal Zima.
„Prezident by měl jezdit také tam, kam ho vyšle vláda, protože je reprezentantem státu a měl by to koordinovat samozřejmě s vládou, protože vláda je tím, kdo tvoří zahraniční politiku,“ řekl Hilšer.
„Mělo by to být v souladu s vládou České republiky a v dohodě. A všude tam, kde se jednak děje něco důležitého a co souvisí se zájmy Česka, ale také by měl propagovat Českou republiku,“ domnívá se Středula.
Na které cesty hlava státu vyrazí sama, a kam vezme také takzvanou podnikatelskou misi, bude rozhodovat nový prezident, kterého voliči vyberou z devíti kandidátů.
