Marek Hilšer

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Senátorem ve volebním obvodu Praha 2 bude Miroslav Bárta (STAN), získal 54,52 procenta hlasů. Dosavadní senátor Marek Hilšer (MHS) dostal 45,47 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 15,08 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 24,63 procenta.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 2 postoupil obhajující senátor Marek Hilšer (MHS) kandidující za Piráty+MHS, utká se s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za TOP 09+STAN).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 2 postoupil z prvního místa obhajující senátor Marek Hilšer (MHS). Za týden se utká s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za STAN+TOP 09). Hilšer získal 29,42 procenta hlasů, druhý Bárta má 27,52 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 24,63 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nez. za SPOLU) podala trestní oznámení v souvislosti s majetkovými záměry dopravního podniku (DPP) v okolí stanic metra Nádraží Holešovice a Palmovka. Z provedeného auditu podle ní vyplývá, že plánované transakce jsou pro město nevýhodné. DPP s odkazem na stejný audit v případě Nádraží Holešovice tvrdí opak, zvolený postup je podle něj nejvýhodnější variantou. Audit je stále neveřejný. Společný podnik k Nádraží Holešovice ve středu na mimořádném jednání řešili i pražští radní, soukromí partneři projektu podali kvůli nerozhodnosti města na DPP žalobu.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

Senát schválil česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci. Podpořilo ji 66 ze 72 přítomných členů horní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že dohoda je v bezpečnostním zájmu Česka a nedává americkým vojákům automaticky právo pobývat na českém území, jak tvrdí její kritici. Přijetí úmluvy podporuje i opoziční ANO a její kritici z SPD nemají v Senátu zastoupení. Souhlas s dohodou musí dát také sněmovna, která o tom má rozhodovat ve středu 19. července. Horní komora také hlasovala o evropských pravidlech pro boj s korupcí nebo diskutované změně drážního zákona.

Odpůrci toho, aby se svazek párů stejného pohlaví nazýval manželstvím, argumentují tím, že by byly páry upřednostněny při adopcích dětí. Podle konzervativního novináře Martina Schmarcze či poslance SPD Jana Síly by to mohlo podpořit využívání náhradního mateřství, které však zákon zatím neupravuje. Hrozí podle nich „obchod s dětmi“. Senátor Marek Hilšer (MHS) naopak varoval před tím, aby se do právního řádu zaváděl vedle manželství další obdobný institut s jiným názvem. Hilšer, Síla, Schmarcz a také herečka Anna Geislerová diskutovali o manželství pro páry stejného pohlaví v Událostech, komentářích.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Senátní ústavně-právní i sociální výbor se v úterý negativně postavily k nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo sporné schválení vládní důchodové novely ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran, pro schválení byl jen jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů výboru jako pro její zamítnutí.

Týmy kandidátů, kteří se ucházeli o post hlavy státu, počítají celkové útraty za kampaně. Osmička uchazečů za propagaci zaplatila přes 173 milionů korun. Nejvíce peněz utratili Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO), kteří postoupili do druhého kola. Využijí celý zákonný limit, tedy padesát milionů.

Zatímco nově zvolený prezident Petr Pavel začal v pondělí řešit složení svého týmu či program, někteří neúspěšní kandidáti se vrátili zpět k práci ve vysoké politice, další vstup do ní nevylučují. Poražený z druhého kola Andrej Babiš (ANO) si od ní teď naopak chce odpočinout.