Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.
Senát schválil růst minimální mzdy, neodsouhlasil požadavky na rovné podmínky pro zemědělce
Události: Senát schválil růst minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Senátoři nevyhověli doporučení ústavně-právního výboru, aby zaručené mzdy měli kvůli rovnosti i zaměstnanci ve firmách. To požadovaly odbory, podle nichž opak povede ke snižování platů a rozšíření šedé ekonomiky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) namítl, že minimální mzda podle jejího novelou stanoveného pravidelného růstu bude za pět let vyšší než většina stupňů zaručené mzdy.
Zaručená mzda představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle novely bude zachována ve veřejném sektoru, ale pouze ve čtyřech stupních, přičemž nejnižší bude roven minimální mzdě a nejvyšší jejímu 1,6násobku. Zrušení v soukromé sféře jeho zastánci zdůvodňovali poptávkou po pracovních silách a dohodami o výši platů v kolektivních smlouvách.
Horní komora novelu schválila hlasy 52 ze sedmdesáti přítomných senátorů přednostně kvůli tomu, aby mohla nabýt účinnosti už 1. srpna, pokud ji prezident Petr Pavel do týdne podepíše. V takovém případě by ministerstvo mohlo zvýšit minimální mzdu už pro příští rok pravděpodobně na více než dvacet tisíc korun, uvedl předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement. Podle něj mechanismus zvyšování minimální mzdy představuje dostatečnou ochranu před snižováním platů zaměstnanců firem.
Faktor časové tísně schválení novely
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poznamenal, že sněmovna by o případné senátní úpravě hlasovala zřejmě až koncem srpna, což by s ohledem na zákonná pravidla fakticky znemožnilo novelou předpokládané zvýšení minimální mzdy v příštím roce. Marek Hilšer z klubu Starostů nebo předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek k tomu uvedli, že Senát by neměl být tlačen k souhlasu s normou kvůli časové tísni. Kromě Adámkovy frakce schválení novely jednotně nepodpořili ani členové klubu SEN 21 a Piráti, jehož místopředsedkyně Adéla Šípová iniciovala zachování zaručených mezd v soukromém sektoru.
Růst minimální mzdy vychází z evropské směrnice o přiměřené mzdě. Výpočet má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Resort práce pak do konce září stanoví minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se ta naposledy vyhlášená.
Novela zároveň s ohledem na dohodu ministerstva zdravotnictví s lékaři o délce práce přesčas a jejím ocenění umožní zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby nebo v nemocnicích. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle loni přijaté právní úpravy však může směna trvat nejvýše dvanáct hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.
Čtyřiadvacetihodinová směna zdravotníků neznamená jejich aktivní nasazení po tuto dobu, ale délku pobytu na pracovišti, na kvalitu péče o pacienty nebude mít vliv, ujišťovali senátory jejich kolegové z řad lékařů. Příplatek za celodenní směnu má představovat nejméně dvacet procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně dvacet procent.
Senát vzal petici zemědělců na vědomí
Senát se po více než dvouhodinové debatě neshodl na podpoře požadavku svého petičního výboru, který chtěl požádat ministerstvo zemědělství, aby při nastavení evropských i národních podpor jako jednu z hlavních priorit prosazovalo rovné podmínky pro zemědělské podnikatele bez ohledu na jejich právní formu a výměru obhospodařované půdy. Senátoři na závěr debaty o petici zemědělců proti diskriminaci a nerovným podmínkám vzali pouze tuto petici na vědomí. Na jiném stanovisku se neshodli.
Stát podle petentů znevýhodňuje drobné zemědělce z družstev například nižšími dotacemi, než mají možnost získat samostatní drobní zemědělci. Petici podepsalo víc než třináct tisíc osob.
S většinovou podporou se nesetkaly návrhy například na to, aby Senát označil petici za důvodnou, nebo naopak za nedůvodnou. Senát měl na základě doporučení svého petičního výboru také požádat ministerstvo, aby zohlednilo vyhodnocení dopadů nastavení Společné zemědělské politiky za rok 2023 v rámci nastavení evropských i národních podpor v sektoru zemědělství.
Zemědělcům vadí, že na přímé platby v rámci redistributivní podpory v zemědělství je nově určeno třiadvacet procent z celkového objemu peněz a zároveň jsou přímé platby omezeny pouze na prvních 150 hektarů půdy obhospodařované jedním podnikatelem s IČO. Podle nich to znevýhodňuje právě drobné zemědělce z družstev vůči samostatným drobným zemědělcům.
„Je ohroženo naše soukromé vlastnictví. Zemědělská politika je nastavena tak, že pokud bude takto pokračovat, tak tu budete mít pár drobných zemědělců a agroholdingy. My to nevydržíme,“ varoval zástupce petentů Jaroslav Lád. Chce se obrátit na Ústavní soud, a v této souvislosti žádal senátory, aby se pod patřičný podnět podepsali. „My jsme přišli kvůli ochraně soukromého vlastnictví,“ zdůrazňoval.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že tak, jak je systém nastavený, není podle jeho názoru protiústavní. Zdůrazňoval, že nikde v Evropě není možné nastavit systém plateb s absolutní spravedlností. Podle Výborného podnikání formou družstva, i kdyby v něm bylo třeba dvacet farmářů, představuje jeden podnik.
Výborný dodal, že pro příští rok bude mít v rozpočtu proti letošku o dvě miliardy víc. Chce je nasměrovat středně velkým podnikům, a to takovým, kde je nejvyšší pracnost, což jsou podniky s komplexní rostlinnou i živočišnou výrobou spojenou s vysokou mírou pracnosti.
Dohoda mezi EU a Chile
Horní komora ve čtvrtek schválila pokročilou rámcovou dohodou mezi EU, jejími členskými státy a Chile. Dokument by kromě jiného mohl zvýšit objem vývozu z Unie do této jihoamerické země až o 4,5 miliardy eur, tedy o víc než 111 miliard korun. Dohoda má po svém vstupu v platnost nahradit dosavadní asociační dohodu mezi Chile a Evropskou unií podepsanou v roce 2002. Podle důvodové zprávy smlouva kromě jiného posílí ekonomickou odolnost obou stran.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) před senátory uvedl, že Chile je první zemí Latinské Ameriky a Karibiku, která takovou dohodu s EU podepsala. „EU má v chilské zahraniční politice privilegované postavení. Pro EU je Chile blízký partner svými pozicemi, je to typicky spřátelená země a také se dá říci, že téměř vždy hlasuje s Evropou,“ řekl ministr. Poukázal i na to, že Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem po Číně a USA. Připomněl současně, že letos si Česko připomíná sto let od navázání diplomatických vztahů.
Horní parlamentní komora se sejde opět 21. srpna, aby projednala návrh na zavedení korespondenční volby. Senátoři zároveň na výročí obsazení někdejšího Československa vojsky dalších bývalých socialistických zemí posoudí novelu, která má rozšířit možnost navrhovat adepty na osvědčení účastníků protikomunistického odboje.