Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent té průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovna podpořila také uzákonění veřejných kulturních institucí. Naopak opět odložila debatu o zrušení stropu cen v soukromých domovech seniorů. Zvolení europoslanci Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch (všichni ANO) se vzdali mandátu ve sněmovně.
Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nelíbí odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně. Odboráři již dříve vyzývali poslance, aby zaručenou mzdu nerušili. Pokud se zaručené mzdy zruší, chtějí si stěžovat Evropské komisi. Podle dřívějšího vyjádření předsedy odborů Josefa Středuly by škrtnutí nejnižších garantovaných výdělků vedlo k poklesu mezd a k rozšíření šedé ekonomiky.
Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu.
Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
ČT spočítala, že podle schválené novely a podle dat ministerstev příští rok minimální mzda zřejmě poroste o sedmnáct set korun na 20 600 korun hrubého.
Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, se od příštího roku ve firmách zruší. Zůstat má ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
Poslanci ANO v čele s Igorem Hendrychem neúspěšně navrhovali, aby se na mzdy pracovníků veřejných vysokých škol vztahovalo ustanovení o zaručených mzdách. Akademičtí pracovníci by tak měli mít nejméně 1,6násobek té minimální.
Sněmovní většina rovněž odmítla návrh poslankyně SPD Lucie Šafránkové, která chtěla tempo růstu minimální mzdy zakotvit přímo do zákona. Neuspěl ani její další návrh nebo návrh nového místopředsedy sněmovny a poslance ANO Aleše Juchelky zachovat zaručenou mzdu v komerční sféře.
Osobní příplatek už od vzniku pracovního poměru
Sněmovna naopak přijala návrh skupiny koaličních poslanců a dvou poslanců opozičního ANO, který má zlepšit odměňování zaměstnanců veřejné sféry. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh podpořil. Zvyšuje maximální osobní příplatek zaměstnanci z dosavadních 50 procent na sto procent příslušného platového tarifu. Ruší omezení prostřednictvím platové třídy. Osobní příplatek bude moci zaměstnanec dostávat již od vzniku pracovního poměru.
Předkladatelé v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) zdůvodnili tento návrh tím, že hlavně obce a kraje chtějí pružnější odměňování, aby mohly zaplatit kvalitnější zaměstnance. Podle Navrátila přišel takový požadavek i od ministerstev nebo příspěvkových organizací ve zdravotnictví a sociálních službách.
Na doporučení svého sociálního výboru vložila dolní komora do zákona možnost zaměstnance rozvrhnout si pracovní dobu. Podmínkou by byla dohoda se zaměstnavatelem. Vypovědět takové ujednání bude možné opět jen písemně i bez udání důvodu. Rovněž na návrh výboru vložili poslanci do zákoníku možnost sjednat si v dohodě o provedení práce odměnu i za noční práci, práci v sobotu a neděli nebo za práci ve ztíženém prostředí.
Zdravotníci by mohli mít směny až 24 hodin
Dolní komora také návrh poslanců vložila do novely zákoníku práce možnost zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek.
Zdravotníci nyní mohou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle právní úpravy přijaté loni může však směna trvat nejvýše dvanáct hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.
Rychlejší povolování staveb jaderných bloků
Sněmovna podpořila v úvodním kole i rychlejší povolování staveb jaderných bloků, počítá s tím novela atomového zákona. Podle vlády je nutné se připravit hlavně na příchod nových jaderných technologií, hlavně malých a středních modulárních reaktorů, aniž by byla dotčena potřebná úroveň bezpečnosti. Jaderná energie má být podle současných plánů státu spolu s obnovitelnými zdroji hlavním zdrojem tuzemského energetického mixu. Stát proto připravuje stavbu nových reaktorů i malých modulárních bloků.
„Hnutí ANO podporuje novelu atomového zákona,“ řekl poslanec ANO Roman Kubíček. Uvedl, že jde o naprosto nezbytnou změnu pro urychlení výstavby nových jaderných zdrojů i výstavbu modulárních reaktorů. Poukazoval však na to, že v Česku se nevzdělává dostatečný počet odborníků na jaderné obory. Předlohu podpořil i klub SPD.
Novela je podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nezbytná, protože při zachování stávajícího atomového zákona by hrozilo, že se spuštění nových jaderných technologií zdrží nebo i zastaví. „Tím by mohlo dojít k ohrožení energetické bezpečnosti České republiky a zabránění dosažení klimatických cílů,“ podotkl úřad ve zprávě pro vládu.
Veřejné kulturní instituce
Poslanci také schválili uzákonění veřejných kulturních institucí. Jejich výhodou v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se také měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.
Vládní návrh zákona zakotvuje nový typ právnické osoby, veřejnou kulturní instituci jako další možnost k příspěvkovým organizacím. Příspěvkové organizace především nemohou dlouhodobě finančně plánovat, neboť jsou v první řadě závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele, stojí v důvodové zprávě. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) bude nová forma vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry.
Den samizdatu
Dolní komora podpořila i Den samizdatu, který má připadat na 12. října. V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.
Poslanci v úvodním kole projednali například novelu o nepřetržitém monitoringu emisí škodlivých látek nebo také veterinární novelu, podle které všechna jatka zřejmě budou muset mít od roku 2026 povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Řešili také vládní novelu o nemocenském pojištění. Na ošetřovné tak možná získají od příštího roku nárok také živnostníci a pracovníci na dohody s nemocenským pojištěním. Elektronicky se má vedle nemocenské vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné. Sněmovna podpořila i novelu, jež má zajistit tříletým místa aspoň v dětské skupině.
