Roman Kubíček

Občanská demokratická strana povládne v Jihočeském kraji sama. Má na to dostatek mandátů, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). V opozici tak zůstane ANO a Stačilo!. Vítězná ODS získala 34 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V úterý 10. září se debata věnovala Jihočeskému kraji.

Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent té průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovna podpořila také uzákonění veřejných kulturních institucí. Naopak opět odložila debatu o zrušení stropu cen v soukromých domovech seniorů. Zvolení europoslanci Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch (všichni ANO) se vzdali mandátu ve sněmovně.

Andrej Babiš na sněmu ANO v Praze obhájil pozici předsedy strany, získal asi 90 procent platných hlasů. Obdržel nominaci ze všech čtrnácti krajů, stejně jako první místopředseda Karel Havlíček. I on funkci bez problémů obhájil. Neměli protikandidáty. Delegáti následně zvolili i čtyři řadové místopředsedy, novým se stal poslanec Robert Králíček. Babiš v dopoledním projevu prohlásil, že loni zvažoval konec v politice. Osočil současný kabinet z neschopnosti. Za úkol ANO označil návrat do vlády. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že neusiluje o voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale o zrazené voliče vládních stran. Za ideální by pokládal zisk nadpoloviční podpory ve volbách.

Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.

Poslanci v prvním čtení odhlasovali návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry a rozšířili dobu na jeho projednání. O případné kompromisní variantě, která by změnila název dané instituce, mluvila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Sněmovna v prvním čtení schválila i ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.

Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na čtrnácti z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona o matrikách, kterou v úvodním kole schválila sněmovna. Poslanci také podpořili novelu liniového zákona. Nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury by měly díky ní získat povolení ve lhůtě čtyř let. Změna má zajistit rychlejší povolování staveb, v účinnost by měla vstoupit letos 10. srpna.

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Poslanci na středeční schůzi schválili některá daňová zvýhodnění související s pomocí Ukrajině. Z daňového základu bude možné například odečíst dary Ukrajině na její obranu. Sněmovna rovněž schválila návrh, který ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a také nařízení, podle něhož nebudou vybraná vozidla podléhat silniční dani. Ročním odkladem účinnosti klíčových pasáží nového stavebního zákona by se poslanci měli zabývat v pátek.

Výsledky šetření cen pohonných hmot nejsou uspokojivé a zcela vážně přemýšlíme o zastropování marží, řekl po jednání s Unií nezávislých petrolejářů a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda podle něj o tomto kroku rozhodne nejpozději na konci dubna. Kabinet už ve středu rozhodl, že spotřební daň z pohonných hmot bude o korunu a 50 haléřů nižší. Podle dopravců, kterým zdražení nafty či benzinu zásadně zvýšilo náklady, to však nestačí, byť každou úlevu vítají. I podle opozice je koruna padesát na litr málo, volá po cenovém stropu.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Sněmovna ani třetí den své pravděpodobně poslední předvolební schůze neschválila vládní novelu, která se týká učitelských platů. Zabránilo tomu vládní ANO, které si stejně jako ve středu vyžádalo po poledni přestávku na jednání své poslanecké frakce. Předtím absence ministrů i poslanců poznamenaly zřejmě poslední písemné interpelace. Po polední pauze pokračovali zákonodárci interpelacemi ústními.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Úředníci ministerstva pro místní rozvoj se začali seznamovat s českou verzí auditu Evropské komise, která se týká dotací ze strukturálních fondů pro skupinu Agrofert. Než ji převedl do svěřenských fondů, patřila premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Podle anglické verze, která do Česka dorazila už loni, je předseda vlády ve střetu zájmů. Česko by údajně mohlo přijít o 285 milionů korun. To však Babiš odmítá.

Vláda a koaliční poslanci v otázce bruselského auditu premiéra Andreje Babiše (ANO) hájí Babišovy privátní finanční zájmy na místo toho, aby hájili zájmy českých občanů. V Událostech, komentářích to prohlásil Miroslav Kalousek z TOP 09. Auditem se v úterý zabýval i kontrolní výbor sněmovny, podle jeho předsedy Romana Kubíčka ale Babiš ve střetu zájmů není. Média s odkazem na informace z Bruselu tvrdí opak.

Sněmovní kontrolní výbor požádal ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a zemědělství, aby mu poskytla oficiální překlady auditních zpráv Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a o rozdělování dotací. Zprávy mají oba resorty výboru předat bez zbytečného odkladu. Náměstkyně na MMR Daniela Grabmüllerová však upozorňuje, že jsou evropský audit i česká odpověď na něj důvěrné.

Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc. V případě vícerčat se zvýší ze současných 330 tisíc korun na 450 tisíc. Sněmovna ve středu vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.