Dlužníkům na daních a sociálním pojištění se zřejmě odpustí penále, sněmovna to schválila

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle podkladů týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun. Sněmovna nyní projednává obdobnou úlevu i pro dluhy na daních.

Sněmovna nakonec nehlasovala o pozměňovacím návrhu, podle kterého by se postup podle předlohy o snazším zbavení se dluhů na sociálních odvodech týkal také dluhů na veřejném zdravotním pojištění, které vymáhají samy pojišťovny.

Poslanci rovněž schválili i obdobný návrh zákona, díky kterému lidé dostanou šanci  zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním. Na mimořádné odpuštění dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun bude možné rozložení úhrady do splátek.

Sněmovna splátky změnila ze čtvrtletních na měsíční. Pozměňovací návrh skupiny poslanců kolem Patrika Nachera (ANO) také umožní snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek i lidem, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce. Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. Podle schváleného pozměňovacího návrhu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL) na to budou mít čas do konce září místo do konce června. 

Odvolání Vondráka ze školského výboru

Dolní komora dále ve středu odvolala na návrh opozičního hnutí ANO nyní nezařazeného poslance Ivo Vondráka ze školského výboru, jemuž předsedal. Pro Vondrákovo odvolání z výboru hlasovalo 115 ze 138 přítomných poslanců. Vedle zákonodárců opozičních ANO a SPD zvedli pro návrh ruku také poslanci vládních ODS, TOP 09 a Pirátů, část zástupců STAN a jednotlivci z KDU-ČSL. 

Z dřívějšího vyjádření předsedy poslanců ODS Marka Bendy vyplynulo, že dodání koaličních hlasů pro Vondrákovo odvolání bylo součásti širších dohod s ANO. Poslanci hnutí ustoupili od blokování schvalování sporného zapojení Senátu do volby radních České televize a Českého rozhlasu, které sněmovna předtím schválila ve čtvrtém dějství finálního kola projednávání.

Vondrákův konec ve školském výboru pravděpodobně otevře prostor k tomu, aby jeho novou předsedkyní mohla být později zvolena stínová ministryně školství ANO Jana Berkovcová. Členkou výboru je od začátku volebního období.

Vondrák v únoru opustil poslanecký klub ANO a následně i hnutí, které za něho do výboru vyslalo Janu Hanzlíkovou.

Členkou Rady ČTK bude nadále Gáborová

Poslanci ve středu také rozhodli, že členkou Rady České tiskové kanceláře (ČTK) bude dalších pět let její nynější místopředsedkyně Jana Gáborová. Kandidátka opozičního ANO získala v tajné volbě 160 ze 173 odevzdaných hlasů, protikandidáta neměla. Nové funkční období jí začne 31. května, v nynějším období je v radě za opoziční SPD.

Dolní komora naopak nezvolila kandidáta na jmenování viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. O funkci se ucházel člen kolegia úřadu Jan Málek, kterého navrhla vládní koalice, a poslanec ANO a místopředseda sněmovního kontrolního úřadu Roman Kubíček. Ani jeden z nich nedostal od poslanců dost hlasů. Volby se zúčastnilo 173 poslanců. Kubíček získal 71 hlasů, což odpovídá počtu členů klubu ANO. Málek obdržel 82 hlasů. Zapotřebí bylo 87 hlasů. Druhé kolo volby by se mohlo uskutečnit za dva týdny. 

Vojenská spolupráce USA a Česka

Okamura ve zhruba hodinovém vystoupení požadoval diskusi o chystané smlouvě o vojenské spolupráci USA a Česka, kterou SPD odmítá. „SPD je jedinou stranou v parlamentu, která s touto smlouvou nesouhlasí, a my se za to nestydíme,“ nechal se slyšet Okamura.

Smlouva, kterou má příští týden podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS), není podle Okamury o spolupráci, ale o pobytu amerických vojáků na základnách v Česku. „Hnutí SPD říká jasné ne cizím základnám a vojákům na našem území,“ prohlásil jeho předseda. Vládu obvinil z opětovného zatahování Česka do války. „Vy jste váleční štváči, to je taková přezdívka,“ vzkázal vládním představitelům.

Černochová označila vystoupení předsedy SPD za „pravidelné okénko demagogie Tomia Okamury“. Poznamenala, že na rozdíl od jeho tvrzení byli se smlouvou předem seznámeni i zástupci SPD, a že Okamura ze sebe dělá „hlupáka“.

Šéf SPD chtěl probrat také zvyšování spotřební daně na benzin a naftu či uhlí, zpoždění s výplatou nově vyměřovaných důchodů, růst cen, ilegální migranty v Česku či připojení Ukrajiny k Evropské unii. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob poté jménem koalice doplnění programu o nové body vetoval.

Manželství pro stejnopohlavní páry i kapacity škol

Jana Pastuchová (ANO) neúspěšně navrhla přednostně projednat po novelách o televizi a rozhlasu poslaneckou novelu občanského zákoníku o uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, kterou sněmovna měla původně rozjednat jako poslední bod úterní schůze. Podle poslankyně by to bylo vhodné i kvůli tomu, že na středu připadá Mezinárodní den proti proti homofobii, transfobii a bifobii. Její návrh ale podle záznamu hlasování podpořilo jen 68 ze 168 přítomných poslanců, přičemž pro byli převážně zástupci ANO a proti poslanci ODS a SPD.

Jiří Kobza (SPD) navrhoval bez úspěchu projednat uzákonění trestnosti nenávistných ideologií, k nimž podle něj patří islám. Lucie Šafránková (SPD) chtěla probrat návrhy na zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvku na péči pro zdravotně postižené, Karla Maříková (SPD) obvinila vládu a EU ze zotročování chudších vrstev obyvatel prostřednictvím prosazování elektromobilů a zdražováním dálničních známek. Další poslanci SPD požadovali řešit začleňování recidivistů do společnosti, možné vedlejší účinky vakcín nebo rozšiřování kapacity škol.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) navrhla řešit transformací České pošty. Probrat ji chtěla s ohledem na nepřítomnost ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až 30. května.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale finance

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 1 hhodinou

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 1 hhodinou

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 7 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 9 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 11 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 11 hhodinami
Načítání...