Dlužníkům na daních a sociálním pojištění se zřejmě odpustí penále, sněmovna to schválila

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Prominutí penále a dalších nákladů u dluhů na sociálních odvodech by se mohlo podle podkladů týkat statisíců fyzických a právnických osob. Celkem by mohly uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun. Sněmovna nyní projednává obdobnou úlevu i pro dluhy na daních.

Sněmovna nakonec nehlasovala o pozměňovacím návrhu, podle kterého by se postup podle předlohy o snazším zbavení se dluhů na sociálních odvodech týkal také dluhů na veřejném zdravotním pojištění, které vymáhají samy pojišťovny.

Poslanci rovněž schválili i obdobný návrh zákona, díky kterému lidé dostanou šanci  zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním. Na mimořádné odpuštění dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun bude možné rozložení úhrady do splátek.

Sněmovna splátky změnila ze čtvrtletních na měsíční. Pozměňovací návrh skupiny poslanců kolem Patrika Nachera (ANO) také umožní snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek i lidem, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce. Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. Podle schváleného pozměňovacího návrhu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL) na to budou mít čas do konce září místo do konce června. 

Odvolání Vondráka ze školského výboru

Dolní komora dále ve středu odvolala na návrh opozičního hnutí ANO nyní nezařazeného poslance Ivo Vondráka ze školského výboru, jemuž předsedal. Pro Vondrákovo odvolání z výboru hlasovalo 115 ze 138 přítomných poslanců. Vedle zákonodárců opozičních ANO a SPD zvedli pro návrh ruku také poslanci vládních ODS, TOP 09 a Pirátů, část zástupců STAN a jednotlivci z KDU-ČSL. 

Z dřívějšího vyjádření předsedy poslanců ODS Marka Bendy vyplynulo, že dodání koaličních hlasů pro Vondrákovo odvolání bylo součásti širších dohod s ANO. Poslanci hnutí ustoupili od blokování schvalování sporného zapojení Senátu do volby radních České televize a Českého rozhlasu, které sněmovna předtím schválila ve čtvrtém dějství finálního kola projednávání.

Vondrákův konec ve školském výboru pravděpodobně otevře prostor k tomu, aby jeho novou předsedkyní mohla být později zvolena stínová ministryně školství ANO Jana Berkovcová. Členkou výboru je od začátku volebního období.

Vondrák v únoru opustil poslanecký klub ANO a následně i hnutí, které za něho do výboru vyslalo Janu Hanzlíkovou.

Členkou Rady ČTK bude nadále Gáborová

Poslanci ve středu také rozhodli, že členkou Rady České tiskové kanceláře (ČTK) bude dalších pět let její nynější místopředsedkyně Jana Gáborová. Kandidátka opozičního ANO získala v tajné volbě 160 ze 173 odevzdaných hlasů, protikandidáta neměla. Nové funkční období jí začne 31. května, v nynějším období je v radě za opoziční SPD.

Dolní komora naopak nezvolila kandidáta na jmenování viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. O funkci se ucházel člen kolegia úřadu Jan Málek, kterého navrhla vládní koalice, a poslanec ANO a místopředseda sněmovního kontrolního úřadu Roman Kubíček. Ani jeden z nich nedostal od poslanců dost hlasů. Volby se zúčastnilo 173 poslanců. Kubíček získal 71 hlasů, což odpovídá počtu členů klubu ANO. Málek obdržel 82 hlasů. Zapotřebí bylo 87 hlasů. Druhé kolo volby by se mohlo uskutečnit za dva týdny. 

Vojenská spolupráce USA a Česka

Okamura ve zhruba hodinovém vystoupení požadoval diskusi o chystané smlouvě o vojenské spolupráci USA a Česka, kterou SPD odmítá. „SPD je jedinou stranou v parlamentu, která s touto smlouvou nesouhlasí, a my se za to nestydíme,“ nechal se slyšet Okamura.

Smlouva, kterou má příští týden podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS), není podle Okamury o spolupráci, ale o pobytu amerických vojáků na základnách v Česku. „Hnutí SPD říká jasné ne cizím základnám a vojákům na našem území,“ prohlásil jeho předseda. Vládu obvinil z opětovného zatahování Česka do války. „Vy jste váleční štváči, to je taková přezdívka,“ vzkázal vládním představitelům.

Černochová označila vystoupení předsedy SPD za „pravidelné okénko demagogie Tomia Okamury“. Poznamenala, že na rozdíl od jeho tvrzení byli se smlouvou předem seznámeni i zástupci SPD, a že Okamura ze sebe dělá „hlupáka“.

Šéf SPD chtěl probrat také zvyšování spotřební daně na benzin a naftu či uhlí, zpoždění s výplatou nově vyměřovaných důchodů, růst cen, ilegální migranty v Česku či připojení Ukrajiny k Evropské unii. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob poté jménem koalice doplnění programu o nové body vetoval.

Manželství pro stejnopohlavní páry i kapacity škol

Jana Pastuchová (ANO) neúspěšně navrhla přednostně projednat po novelách o televizi a rozhlasu poslaneckou novelu občanského zákoníku o uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, kterou sněmovna měla původně rozjednat jako poslední bod úterní schůze. Podle poslankyně by to bylo vhodné i kvůli tomu, že na středu připadá Mezinárodní den proti proti homofobii, transfobii a bifobii. Její návrh ale podle záznamu hlasování podpořilo jen 68 ze 168 přítomných poslanců, přičemž pro byli převážně zástupci ANO a proti poslanci ODS a SPD.

Jiří Kobza (SPD) navrhoval bez úspěchu projednat uzákonění trestnosti nenávistných ideologií, k nimž podle něj patří islám. Lucie Šafránková (SPD) chtěla probrat návrhy na zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvku na péči pro zdravotně postižené, Karla Maříková (SPD) obvinila vládu a EU ze zotročování chudších vrstev obyvatel prostřednictvím prosazování elektromobilů a zdražováním dálničních známek. Další poslanci SPD požadovali řešit začleňování recidivistů do společnosti, možné vedlejší účinky vakcín nebo rozšiřování kapacity škol.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) navrhla řešit transformací České pošty. Probrat ji chtěla s ohledem na nepřítomnost ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až 30. května.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...