Část členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny ale budou účinné až od letošního října, a neměly by tak zasáhnout do nynějšího výběru nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vládní novelu s odkladem účinnosti ve středu schválila sněmovna. Na odkladu se dohodla koalice s opozičním ANO. Opozice přijetí předlohy v dolní komoře měsíce blokovala, její zamítnutí neprosadila. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.
Vládní tábor prosadil v dolní komoře většinou hlasů svých poslanců změny ve výběru radních dvojice veřejnoprávních médií až na čtvrtý pokus. Odkladem účinnosti schváleným podle návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) a Aleše Juchelky (ANO) by mělo odpadnout opoziční podezření, že koalice chce volbu generálního ředitele ČT kontrolovat. Opoziční ANO a SPD vinily koalici také z toho, že za novelou je její snaha o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu.
Koaliční politici naopak opakovaně tvrdili, že cílem navrhovaných změn je posílení odolnosti obou veřejnoprávních médií vůči případným politickým tlakům. Vyšší nezávislost a stabilitu ČT a ČRo má podle vládního tábora zajistit zejména to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Debaty o novele trvaly ve sněmovním finále celkem skoro 11 hodin.
„Vládní koalice Petra Fialy (ODS) chce politicky ovládnout veřejnoprávní média, a zneužít tak koncesionářské poplatky všech občanů ve svůj politický prospěch. Jedná se o nástup nové totality v podání Fialovy vlády,“ prohlásil ve středu předseda SPD Tomio Okamura. Baxa ale trval na tom, že zapojením Senátu vznikne pro jakékoli politické reprezentace mnohem větší překážka, aby mohly jakýmkoli způsobem ovlivnit činnost veřejnoprávních médií. Juchelka řekl, že s novelou nadále nesouhlasí. Vládní koalice podle něj neustále útočí nejen na média veřejné služby, ale i na noviny plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty.
Počet členů Rady ČT by vzrostl na osmnáct
V současnosti volí radní České televize a Českého rozhlasu výhradně sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady dvanáct členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady Českého rozhlasu by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady novela nemění.
Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově jako teď.
Koalice původně prosazovala stanovení účinnosti novely 15. den po tom, co vyjde ve sbírce. ANO žádalo pozměňovacím návrhem odklad na 1. leden 2024.
Senát by podle novely zvolil tři nové televizní radní do tří měsíců od účinnosti novely. Dále by vybral další členy na tři místa, která by se uvolnila jako první. V případě rozhlasové rady by šest míst obsazovaných nadále sněmovnou určil los. Zbylé tři pozice by připadly senátní volbě. Všichni nynější členové rozhlasové rady by svá funkční období dokončili. Opoziční SPD v horní komoře zastoupení nemá a ANO jen skromné.
Sněmovna na návrh Jana Laciny (STAN) a Martina Kolovratníka (ANO) upravila podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nadále bude v radách nutná takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládala, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů rady ČT nebo ČRo. Juchelka a Kolovratník neprosadili v jiné úpravě zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.
Dolní komora na návrh Igora Hendrycha (ANO) zrušila současné zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle předkladatele překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech. Sněmovna také srovnala nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu a přejmenovala svůj volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
