Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.
Poslanci podpořili návrh na rychlejší výstavbu paroplynových elektráren
Návrh k paroplynovým elektrárnám ve sněmovně předložil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ve spolupráci s dalšími koaličními poslanci. Zákon podle něj má zajistit dostatek zdrojů elektřiny, jejichž výkon lze snadno regulovat a které mohou vyrovnávat výkyvy v produkci obnovitelných zdrojů energie.
„V každém případě: tento zákon je nezbytné přijmout pro zachování energetické bezpečnosti Česka,“ řekl zpravodaj a poslanec opozičního hnutí ANO Roman Kubíček. Uvedl, že zákon ochrání občany před energetickou nedostatečností.
Zdůraznil ale, že nejde o zákon o zlevnění elektřiny, ale poukazoval na to, že je nutné zajistit dostatek elektřiny pro topení, svícení či vaření, a to hlavně v období přechodů a špiček, kdy obnovitelné zdroje nestačí. „My nebudeme tento zákon nikterak obstruovat,“ podotkl.
„Jsme pro tuto novelu,“ přidal se poslanec SPD Marcel Dlask a dodal, že zákon má posílit energetickou bezpečnost.
Paroplynové elektrárny by měly vznikat především v lokalitách, kde už nyní elektrárny jsou. Energetický regulační úřad by podle novely navíc mohl v případně potřeby nařídit držiteli licence na výrobu elektřiny její produkci nad rámec této licence. Vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů podle předkladatelů existuje riziko, že jejich neřízené odstavení by mohlo ohrozit dodávky elektřiny a snížit energetickou bezpečnost.
Investor do plynové elektrárny bude také muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny dodržet požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.
Řízení a kontrola veřejných financí
Sněmovna v úvodním kole také podpořila nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má modernizovat, zjednodušit a zefektivnit řízení a kontrolu a nahradit dosavadní zákon o finanční kontrole ve veřejné správě.
Norma mimo jiné počítá s povinným zřízením oddělení vnitřního auditu u větších měst, krajů a státních institucí. Má to posílit kontrolu využívání veřejných peněz a zajistit jejich větší ochranu. Například výslovně stanoví, že s veřejnými penězi je každý povinen nakládat účelně, hospodárně a efektivně.
Lepší využití výzkumu
Omezit byrokracii kvůli lepšímu využití potenciálu českého výzkumu a pomoci mladým vědcům má nový zákon, jehož vládní návrh poslanci poslali do dalšího čtení. Nyní ho projedná sněmovní školský výbor. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí normy ani prodloužení doby na projednávání ve výboru na tři měsíce.
Nový zákon, který by měl nahradit původní pravidla z roku 2002, má vytvořit „efektivnější, transparentnější a konkurenceschopnější inovační prostředí“, uvedl před poslanci ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09). Norma podle něj zahrnuje zjednodušení administrace výzkumných projektů, zajištění otevřeného přístupu k vědeckým informacím a datům či zavedení systému hodnocení účelové podpory a opatření k posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle ministra se návrh týká více než 180 institucí včetně vysokých škol.
Debata o kauze Dozimetr a digitalizaci
Poslance zaměstnala dopoledne při písemných interpelacích debata o digitalizaci služeb státu a o korupční kauze Dozimetr, byť dotazovaní členové vlády byli ze sněmovního jednání omluveni. Diskusi o korupčním případu zejména kolem pražského dopravního podniku provázela přestřelka mezi nyní už opozičními Piráty a opozičním hnutím ANO.
Na průtahy v kauze Dozimetr upozorňoval v interpelaci předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „V případě exponovaných kauz trvají trestní řízení rekordně a pozoruhodně dlouho, zejména pokud se týkají činitelů, kteří se podílejí na vládě,“ uvedl. Poslanec ANO Hubert Lang připomněl, že se případ táhne skoro celé volební období a že si nepamatuje, že by k ní Piráti ještě jako vládní strana důrazně vystupovali. „To jsou naše témata, vy nás pouze parazitujete,“ reagoval Lang, podle něhož se Piráti teď snaží zachránit svou „potápějící se bárku“.
Michálek souhlasil s tím, že Dozimetr je i téma ANO, a to v souvislosti s nynější senátorkou za toto hnutí Janou Mračkovou Vildumetzovou. Byla terčem kritiky kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Zakaríou Nemrahem, rezignovala kvůli tomu z pozice místopředsedkyně sněmovny. Piráti v koalici kauzu podle Michálka otvírali a debaty nebyly příjemné. Poslanci ANO Mračkovou Vildumetzovou hájili a pozastavovali se nad tím, že pirátská strana ve vládě zůstávala. „Jaká vůně to byla, který ten smrad z Dozimetru přebila? Jestli to byly ty prachy z míst na ministerstvech, jestli to byla ta moc?“ tázal se Marek Novák.
Větší shoda Pirátů a ANO provázela diskuse o dvouletém odkladu plné digitalizace služeb státu, která měla původně nastat od soboty. Poslanci obou stran upozorňovali v souvislosti s další Michálkovou interpelací na to, že teprve nedávno schválený odklad bude účinný minimálně o několik dnů později, podle bývalého vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) nejdřív od středy nebo čtvrtka příštího týdne.
„Vytváří se díra několika dnů a libovolný občan bude moci požadovat, aby Česká republika splnila povinnost a poskytla službu elektronicky. Pokud nebude poskytnuta, může uplatnit sankční nástroje,“ poznamenal Michálek. Rovněž Martin Kolovratník (ANO) mluvil o „totální právní nejistotě“ a možných žalobách na stát.
Fiala: Nemám poznatky o odchodu klíčových zpravodajců
Při odpoledních interpelacích na členy vlády premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nemá poznatky o tom, že by z civilní rozvědky odcházeli klíčoví zpravodajci. Odpovídal na dotaz předsedkyně komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Taťány Malé (ANO), podle níž v posledních měsících odešli z civilní rozvědky dva zkušení a klíčoví zpravodajci do soukromého sektoru, a to do vlivné zbrojařské firmy.
„Z minulosti vím, že zpravodajci odcházeli a odcházejí, budou odcházet, ze všech zpravodajských služeb. Dělo se to za vlády ANO, děje se to za každé vlády. Pokud nyní někdo odchází, tak při znalosti erudice pana ředitele (ÚZSI) generála (Vladimíra) Posoldy bych předpokládal, že to nejsou žádné odchody mimořádné nebo negativně ovlivňující službu,“ řekl Fiala.
