Senát schválil odklad digitalizace státu na rok 2027

Stát bude mít zřejmě další dva roky na dokončení digitalizace svých služeb, aby se na ni úřady mohly připravit. Odklad na rok 2027 schválil ve středu Senát. Proti odkladu se dříve postavil senátní ústavně-právní výbor. Dále se členové horní komory parlamentu postavili proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. V rámci novely energetického zákona, přezdívané Lex OZE III, odmítli omezovat městské stavební předpisy.

Za problematické označili projednávání odsunu na poslední chvíli Piráti. Pokud prezident Petr Pavel, který je od úterý na dovolené, nestihne změnu podepsat do 1. února, mohou Česku hrozit žaloby, uvedli v tiskové zprávě. Bývalý předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj, který měl v gesci i koordinaci digitalizace, Ivan Bartoš kvůli tomu kritizoval na síti X bývalé koaliční partnery. „Nejdřív se vykašlali na digitalizování svých ministerstev. A teď se ODS, TOP 09, lidovci a STAN vykašlali i na to si ten svůj odsun projednat ve sněmovně a v Senátu včas,“ uvedl.

Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, protože by to podle předkladatelů bylo „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o vyřazení málo využívaných úkonů z katalogu digitálních služeb.

Novela měla podle vládní předlohy přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale toto upřesnění vypustila. Novela tak kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad.

Novela má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro mobilní signál a souvisejících staveb, zejména v odlehlých nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona.

Návrh zákona má také umožnit vyšší ochranu klientů bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.

Energetika

Senátoři doporučili v novele energetického zákona zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Miloš Vystrčil a Zdeněk Nytra (oba ODS) neuspěli s návrhem omezit kontroly na elektrárny s výnosem nad 145 kilowattů, což by se týkalo jen zhruba pěti set místo tří tisíc provozovatelů. Solární asociace však následně upozornila, že tento návrh senátorů by se ve skutečnosti týkal většího množství provozovatelů, a to přibližně 1350 elektráren.

Opatření by podle poslanců mělo pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu. Podle kritiků opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků České republiky.

Novelou se bude muset znovu zabývat sněmovna, která omezení městských stavebních předpisů a nové podmínky individuálních kontrol části solárních elektráren vložila do vládní předlohy, jejímž cílem bylo hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.

Podle senátora Miroslava Plevného (STAN) nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal Plevný.

Územní požadavky

Novela by po zásahu sněmovny zrušila podle Senátu možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů. Senát proto na návrh čtveřice senátorů ODS, STAN a ANO jednomyslně doporučil omezování zrušit.

Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí.

Změnu v kontrole solárních elektráren prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

„Přijde mi normální snažit se ušetřit peníze daňových poplatníků,“ hájil návrh jako logický a správný Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl, že sněmovna by se k normě měla vrátit nejdřív deset dnů po vrácení Senátem, koalice se k ní prý postaví „standardně“. Poznamenal také, že by se někteří senátoři k návrhu postavili jinak, kdyby viděli vedle položek za obnovitelné zdroje, které mají na svých účtech všichni odběratelé elektřiny, i náklady státu hrazené z vybraných daní.

Norma má prodloužit až do konce roku 2029 nárok na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Týká se to zařízení, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2012.

Novela má zákazníkům přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu, spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny má podle vlády zvýšit odolnost soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

Projednání novely bylo posledním bodem lednové schůze Senátu, který se k dalšímu jednání sejde za necelý měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 4 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 4 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 12 hhodinami

VideoLéčba chlapce se vzácnou nemocí uspěla. A pojišťovna se musí k případu vrátit

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna se vrací k případu Martina Zatloukala. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Stomilionovou léčbu ve Francii mu zaplatila veřejná sbírka. Pojišťovna nejdřív žádost rodiny o úhradu zamítla. Pak ale soud rozhodl, že ji má znovu otevřít. ČT zjistila, že kasační stížnost proti tomu už instituce nepodala. Pokud tedy zaplatí zpětně, chtějí rodiče věnovat peníze na péči o další nemocné děti. Od unikátní léčby ve Francii uplynulo více než dva a půl roku. „Kdyby léčbu nedostal, tak by nebyl schopen sedu, nebyl by schopen vnímat okolí, mít radost ze zevních podnětů. Byl by ležící a měl by permanentní křeče,“ řekla primářka Kliniky dětské neurologie 2. LF a FN Motol Jana Haberlová. „Můžu říct, že léčba u Martínka měla efekt. Dnes je spokojené šťastné dítě,“ dodala.
před 14 hhodinami

Kominíci mají většinou plno. Termíny nabízejí často až v prosinci

Většina kominíků už má na začátku topné sezony termíny obsazené. Osm z deseti oslovených kominíků České televizi potvrdilo, že mají volno až v prosinci, někteří dokonce až v lednu. Provést kontrolu komínů je přitom možné kdykoliv během roku. Lidé si ale většinou vzpomenou až začátkem září. Někteří kominíci na to reagují nabíráním nových kolegů nebo plánováním zakázek podle lokality. Společenstvo kominíků zároveň upozorňuje, že s narůstající poptávkou stoupá i počet podvodníků.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.