Senát schválil odklad digitalizace státu na rok 2027

Stát bude mít zřejmě další dva roky na dokončení digitalizace svých služeb, aby se na ni úřady mohly připravit. Odklad na rok 2027 schválil ve středu Senát. Proti odkladu se dříve postavil senátní ústavně-právní výbor. Dále se členové horní komory parlamentu postavili proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. V rámci novely energetického zákona, přezdívané Lex OZE III, odmítli omezovat městské stavební předpisy.

Za problematické označili projednávání odsunu na poslední chvíli Piráti. Pokud prezident Petr Pavel, který je od úterý na dovolené, nestihne změnu podepsat do 1. února, mohou Česku hrozit žaloby, uvedli v tiskové zprávě. Bývalý předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj, který měl v gesci i koordinaci digitalizace, Ivan Bartoš kvůli tomu kritizoval na síti X bývalé koaliční partnery. „Nejdřív se vykašlali na digitalizování svých ministerstev. A teď se ODS, TOP 09, lidovci a STAN vykašlali i na to si ten svůj odsun projednat ve sněmovně a v Senátu včas,“ uvedl.

Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, protože by to podle předkladatelů bylo „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o vyřazení málo využívaných úkonů z katalogu digitálních služeb.

Novela měla podle vládní předlohy přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale toto upřesnění vypustila. Novela tak kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad.

Novela má usnadnit výstavbu anténních stožárů pro mobilní signál a souvisejících staveb, zejména v odlehlých nebo chráněných krajinných oblastech. U staveb anténních stožárů pro veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů a souvisejících zařízení se nebude posuzovat krajinný ráz podle uvedeného zákona.

Návrh zákona má také umožnit vyšší ochranu klientů bank před podvody. Zabránit tomu má spolupráce mezi podnikateli zajišťujícími mobilní veřejnou komunikační síť, bankami a družstvy. Propojení informací o potenciálně podvodných hovorech a informací o případných podezřelých aktivitách může podle jeho zdůvodnění představovat velmi účinný nástroj k ochraně zákazníků a k minimalizaci rozsahu těchto typů jednání a souvisejících škod.

Energetika

Senátoři doporučili v novele energetického zákona zrušit individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Miloš Vystrčil a Zdeněk Nytra (oba ODS) neuspěli s návrhem omezit kontroly na elektrárny s výnosem nad 145 kilowattů, což by se týkalo jen zhruba pěti set místo tří tisíc provozovatelů. Solární asociace však následně upozornila, že tento návrh senátorů by se ve skutečnosti týkal většího množství provozovatelů, a to přibližně 1350 elektráren.

Opatření by podle poslanců mělo pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu. Podle kritiků opatření mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků České republiky.

Novelou se bude muset znovu zabývat sněmovna, která omezení městských stavebních předpisů a nové podmínky individuálních kontrol části solárních elektráren vložila do vládní předlohy, jejímž cílem bylo hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.

Podle senátora Miroslava Plevného (STAN) nové kontroly představují „restriktivní a svévolný zásah do podnikatelského prostředí“ a byly by v rozporu s unijními předpisy. „Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal Plevný.

Územní požadavky

Novela by po zásahu sněmovny zrušila podle Senátu možnost stanovit územní požadavky na umisťování staveb a infrastruktury, což se aktuálně týká Prahy, Brna a Ostravy, které už městské stavební předpisy přijaly. Norma by znemožnila městům například stanovit požadavky na budování podzemních sítí technické infrastruktury, veřejného osvětlení, trakčního vedení nebo na výsadbu stromů. Senát proto na návrh čtveřice senátorů ODS, STAN a ANO jednomyslně doporučil omezování zrušit.

Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun. Premiér Petr Fiala (ODS) loni řekl, že pokud by se nepodařilo podporu zkrátit, stát částku letos doplatí.

Změnu v kontrole solárních elektráren prosadil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obavy z případných arbitráží nemá, všechna opatření jsou podle něho v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Důslednější kontroly mají podle Stanjury zabránit tomu, aby provozovatelé některých solárních elektráren získali vyšší podporu, než na jakou mají nárok.

„Přijde mi normální snažit se ušetřit peníze daňových poplatníků,“ hájil návrh jako logický a správný Stanjura na tiskové konferenci po jednání vlády. Uvedl, že sněmovna by se k normě měla vrátit nejdřív deset dnů po vrácení Senátem, koalice se k ní prý postaví „standardně“. Poznamenal také, že by se někteří senátoři k návrhu postavili jinak, kdyby viděli vedle položek za obnovitelné zdroje, které mají na svých účtech všichni odběratelé elektřiny, i náklady státu hrazené z vybraných daní.

Norma má prodloužit až do konce roku 2029 nárok na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Týká se to zařízení, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2012.

Novela má zákazníkům přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu, spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny má podle vlády zvýšit odolnost soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.

Projednání novely bylo posledním bodem lednové schůze Senátu, který se k dalšímu jednání sejde za necelý měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...