Marek Ženíšek

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

České firmy by mohly na výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech získat zakázky až za 240 miliard korun. V Plzni to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS), který s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem navštívil podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS, jež mají být významnými subdodavateli korejské společnosti KHNP. Podle rozhodnutí vlády KHNP postaví dva nové bloky v Dukovanech. Smlouva má být podepsána do března 2025. Podle Fialy by se také korejské firmy mohly zapojit do PPP projektů při výstavbě vysokorychlostních železnic nebo dálnic v Česku. Podpořil i společný výzkum.

Vládní Piráti dál hrozí tím, že nepodpoří státní rozpočet na příští rok. Šéf strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš říká, že návrh, se kterým přišel o víkendu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je pro Piráty nepřijatelný. Bartoš chce minimálně sedm miliard navíc na výstavbu bydlení. S podporou zákona váhá i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Premiér Petr Fiala (ODS) ale vzkázal, že už návrh příliš měnit nechce a s Bartošovým požadavkem nesouhlasí. Většina členů vlády hodlá i přes některé výhrady klíčový zákon podpořit.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

Snahy udržet silnou jednotu mezinárodního společenství tváří v tvář brutální ruské agresi proti Ukrajině jsou oslabovány. Ministr zahraniční věcí Jan Lipavský (Piráti) to řekl v projevu při zahájení pravidelné porady českých velvyslanců. Premiér Petr Fiala (ODS) avizoval, že Ukrajina již dostala miliony kusů munice. Jednotná podpora Ukrajiny je podle něj i Lipavského klíčová, a proto Rusko neustává ve své snaze jednotu společností oslabit.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Věda má nového ministra. Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek prezident republiky jmenoval členem vlády a připomněl mu, že věda, výzkum, inovace a vzdělání jsou prioritami kabinetu a jsou mimořádně důležité pro to, aby česká ekonomika uspěla ve výrazně konkurenčním prostředí. Od nového ministra požaduje i boj s dezinformacemi. Podle Ženíška by se z vědy měla stát věc veřejná, jako se to podařilo třeba v oblasti obrany, sdělil v Interview ČT24.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval ministrem pro vědu, výzkum a inovace poslance Marka Ženíška (TOP 09). Pětačtyřicetiletý politik ve funkci nahradil stranickou kolegyni Helenu Langšádlovou. Premiér Petr Fiala (ODS) si od něj slibuje, že pomůže k většímu převádění výsledků bádání do praxe a posílí spolupráci vědy a byznysu. Ženíšek končí ve funkci šéfa sněmovního zahraničního výboru a dalších sněmovních postech. Místo v zahraničním výboru bude podle dosavadních dohod zřejmě nově obsazeno po evropských volbách.

Česká vláda se do několika dnů sejde v novém složení. Prezident Petr Pavel slíbil ve čtvrtek jmenovat nového ministra pro vědu a výzkum Marka Ženíška (TOP 09). Premiér Petr Fiala (ODS) z vládní rošády, kterou zkomplikovaly pochybnosti o publikační činnosti původního nominanta Pavla Tuleji (TOP 09), „nemá žádnou radost“. Koalice je však přes drobné neshody pevná, řekl v Interview ČT24. Hovořil také o boji s opozicí, migračním paktu nebo žádosti o abolici pro Vratislava Mynáře.

„Mám radost, že prezident vnímá vědu a inovace jako jednu z priorit,“ řekl po setkání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). Hlava státu ho do funkce jmenuje ve čtvrtek 16. května před polednem, oznámila vzápětí prezidentská kancelář. Předseda sněmovního zahraničního výboru s Pavlem hovořil o prioritách pro vědu a výzkum a rozpočtu kapitoly. Stejné téma řešil už v pátek i s premiérem Petrem Fialou (ODS), který obratem na Hrad poslal návrh na Ženíškovo jmenování.

Jedním z velkých problémů české vědy a výzkumu je neschopnost podnikat riskantnější a ambicióznější projekty, řekli v pořadu 90’ ČT24 vědci Jan Konvalinka a Jakub Tomek. I to je jednou z výzev, kterým by se měl postavit nový ministr pro vědu a inovace, kterým zřejmě bude Marek Ženíšek (TOP 09). Dalším problémem jsou pak finance do vědy nebo malé kompetence ministra, doplnil člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Ladislav Krištoufek.

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Strakově akademii sešel s kandidátem na ministra pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem (TOP 09). Probrali spolu Ženíškovy priority ve funkci i to, co by chtěl v čele ministerstva do voleb stihnout. Návrh na jeho jmenování už premiér odeslal prezidentovi Petru Pavlovi, potvrdil později pro ČT.

Výkonný výbor koaliční TOP 09 podpořil nominaci předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Předsednictvo strany jej výboru navrhlo v úterý. Ženíšek tehdy řekl, že by za své priority považoval rozpočet a chystaný zákon, který by měl reformovat transfer technologií. Bývalou ministryni Helenu Langšádlovou (TOP 09) by mohl nahradit příští týden, informovala strana v tiskové zprávě.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

Poslanec Marek Ženíšek (TOP 09) se na Úřadu vlády sešel s exministryní Helenou Langšádlovou. ČT potvrdil, že je jedním z kandidátů na post ministra pro vědu a výzkum. Vedení TOP 09 bude obsazení pozice řešit v úterý. Šéfka strany Markéta Pekarová Adamová očekává, že jednání dospějí k výsledku.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Předseda ANO Andrej Babiš zmírnil svůj výrok o občanech Rakouska, který ve středu pronesl v Poslanecké sněmovně na schůzi věnované korespondenční volbě. Jeho označení obyvatel sousedního státu slovem „magoři“ vzbudilo pozornost i za hranicemi. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) označil Babišovy výroky za nehorázné, jeho stranický kolega Jan Jakob se za ně omlouval. Opoziční lídr později uvedl, že výrok nebyl určen rakouským občanům, ale tamní straně Zelených.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.