Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
Řada českých vědeckých organizací kritizuje záměr končící vlády snížit pro příští rok o 790 milionů korun peníze na výzkum. Například Grantová agentura kvůli těmto úsporám přijde o 160 milionů korun. Snížení částky na vědu a výzkum nepředstavuje podle vědců efektivní škrty.
Grantová agentura je státní instituce, která každoročně rozděluje miliardy korun na základní výzkum. Odhadovaný rozpočet agentury pro příští rok je 4,8 miliardy korun. „Kdyby letošní rozpočet Grantové agentury odpovídal kupní síle roku 2017, měl by být o přibližně 1,7 miliardy korun vyšší,“ uvedl za agenturu Vojtěch Janů. Její rozpočet v roce 2017 činil 4,2 miliardy korun.
Peníze, které měly jít na vědu, teď mají dostat nepedagogičtí pracovníci ve školství. Protože se pro ně nenašel jiný zdroj financování, musí se na jejich platy složit jiná ministerstva. Ministerstvo školství doplnilo finance z rozpočtů vědeckých institucí jako Akademie věd, Technologická agentura nebo právě Grantová agentura. Akademie věd má přijít o 141 milionů, Technologická agentura o rovných sto milionů.
Odejdou talenty, varuje Grubhoffer
„Rozhodnutí vlády šetřit na úkor vědy se nám vymstí a pozastaví se slibný vzestup prestiže naší dobře nastartované vědy v zemích, ke kterým vzhlížíme jako ke svým vzorům. Krácení už tak nedostatečného rozpočtu grantových agentur, Akademie věd a ministerstva školství není dobrým krokem a je neuvážené,“ varoval ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Dodal, že financování českého výzkumu je dlouhodobě pod průměrem EU.
„Zcela vážně hrozí, že se nám nepodaří udržet mezinárodní charakter naší vědy, budou nám odcházet naši zahraniční kolegové a mladé talenty, nebudeme moct přijímat nové kolegy přicházející z USA a dalších zemí a dojde i k citelnému oslabení regionálních inovací. Je důležité, aby si tuto skutečnost uvědomili zákonodárci i veřejnost. Česká věda je v ohrožení a je naší povinností udržet ji pro budoucnost naší země a celého civilizovaného světa,“ zdůraznil Grubhoffer.
„Samozřejmě nejsem spokojen s převodem 790 milionů z oblasti vědy a výzkumu, ale vědcům letos tyto prostředky chybět nebudou. Problémy mohou nastat v příštích letech, kdy se s těmito ušetřenými prostředky počítalo. Rozpočet na tyto roky se ale teprve bude připravovat,“ komentoval situaci ministr pro vědu v demisi Marek Ženíšek.
Kolik by měl stát dávat na vědu, zatím nechce říct ani zřejmě budoucí vicepremiér a člověk, který má mít oblast na starost – Karel Havlíček z hnutí ANO. „Já musím hovořit s hlavními aktéry, což je Akademie věd, ministerstvem školství, samozřejmě s aplikovaným výzkumem, takže s podnikateli, kteří jsou naprosto frustrovaní z toho, kolik se jim sebralo peněz,“ komentoval situaci pro ČT24.
Akademie věd má námitky
Nedostatečné – a stále klesající – financování české vědy je velký problém i podle předsedy Akademie věd Radomíra Pánka. Podíl státních výdajů na výzkum, vědu a inovace za posledních pět let totiž postupně klesl z 0,65 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,5 procenta HDP, uvedl Pánek na úterním sněmu Akademie věd v Praze.
Pro Českou televizi to potvrdil šéf olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch: „Množství prostředků ve vědě výzkumu a inovacích vlastně radikálně klesá. Nikoliv nominálně, ale klesá z důvodu toho, že velká část peněz byla eliminována inflací.“
V roce 2023 mířilo ze státních rozpočtů zemí EU na výzkum a vývoj 124 miliard eur (asi tři biliony korun), vyčíslil dříve Český statistický úřad. Premiantem bylo Německo, které z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj vynaložilo 1,1 procenta HDP. Unijní průměr v roce 2023 činil 0,72 procenta, uvedli statistici.
„Podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace postupně za posledních pět let klesl z 0,65 procenta HDP na půl procenta. To znamená propad téměř o čtvrtinu. Nejenže se nepřibližujeme vědecky a technologicky vyspělým zemím, které do vědy a výzkumu investují více než dvojnásobné procento svého HDP, ale zdaleka nedosahujeme ani průměru EU. Bohužel dnes Českou republiku předbíhají země, které byly ještě před několika lety hluboko za námi,“ varoval Pánek.
Rozpočet Akademie tak má příští rok spíše stagnovat. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026, který schválila končící vláda Petra Fialy (ODS), by měla Akademie věd pracovat v příštím roce s výdaji 8,05 miliardy korun. V letošním roce má podle loni schváleného rozpočtu výdaje asi 7,95 miliardy korun.
Daňové příjmy z vědy
Pánek zdůraznil, že Akademie věd a její pracoviště nikdy nepřistupovala a ani nyní nepřistupují k české společnosti pouze s nataženou rukou. „Naopak, vracíme hodnoty výrazně přesahující prostředky, které do nás společnost investuje,“ zdůraznil.
Akademie věd navíc do rozpočtu také obrovské množství financí přináší. Konkrétně Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd pod vedením Jana Konvalinky byl za loňský rok 49. největším plátcem daní – odvedl více než například společnosti jako IKEA, ČSOB Pojišťovna, Alza nebo TV Nova. Tento ústav je v tom sice zatím mezi vědeckými institucemi výjimkou, ale současně ukazuje, že opravdu špičkový výzkum je schopný státu velmi konkrétně prospívat.
Akademie věd v uplynulých letech zvýšila podporu přenosu znalostí a technologií do praxe. Zakládá spin-off firmy, které technologie či například patenty vyvinuté v laboratořích a pracovnách proměňují do komerčních produktů a služeb. Aktuálně jich funguje pět, další se podle akademie připravují.
Počátkem příštího roku chce Akademie věd založit akciovou společnost, která bude vlastněná výhradně jejími ústavy. Společnost se bude zaměřovat na obchodní využití vědeckých výsledků či rozvíjet partnerství s průmyslem.









