Libor Grubhoffer

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdává nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Žádný člen vlády nesmí být zatížen pochybnostmi, zdůvodnil svůj krok. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Tuleji uvítal. Věří, že TOP 09 navrhne nového kandidáta. To v odpoledních hodinách potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Tuleja čelil kritice za to, že své vědecké práce publikoval v takzvaných predátorských časopisech, někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na podle nich nevalnou kvalitu jeho odborných prací.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Jak se pozná moudrý vládce a proč jich není mnoho? Odpovědi na tyto otázky hledali hosté Fokusu Václava Moravce.  Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, historik Martin Wihoda, spisovatelka Radka Denemarková, virolog Libor Grubhoffer, historička a politoložka Adéla Gjuričová a také ústavní právník Jan Kysela.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Čínská vláda drží politiku nulové tolerance ke covidu-19 a mezitím bez slitování cenzuruje každou stížnost nebo protest na sociálních sítích. Pátý týden je v karanténě šestadvacetimilionové město Šanghaj; venku se mohou projít obyvatelé pouze šesti distriktů. Aktuální vlnou covidu jsou zasaženi zejména senioři, u kterých je nízká proočkovanost. Podle biochemika Libora Grubhoffera Čína zneužívá svoji moc nad obyvateli, základ kolektivní imunity podle něj v zemi není dostatečný.

Ústav zdravotnických informací (ÚZIS) zveřejnil ve středu 29. prosince nejnovější předpovědi dalšího vývoje koronavirové pandemie v Česku. Model předpovídá, že už v lednu převládne varianta omikron, množství nakažených tedy opět začne rychle stoupat.

Počet nově potvrzených případů covidu-19 klesl v neděli zhruba o desetinu oproti předchozímu týdnu. Pozitivních testů bylo 3740, méně jich laboratoře potvrdily naposledy 7. listopadu. Oproti minulému týdnu klesl zhruba o čtvrtinu počet lidí, kteří s touto nemocí leží v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má ve středu na jednání vlády přinést konkrétní sadu protiepidemických opatření, která budou platit do konce letošního roku. V Událostech, komentářích se představitelé městské části Praha 1, Jihlavy a Ostravy přeli o vánočních trzích.

Žena z Liberce, která se vrátila z jižní Afriky s nákazou koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu v pondělí oznámila liberecká nemocnice. Jde o první potvrzený případ této varianty v republice. Hygienici pro lidi, kteří s ní byli v rizikovém kontaktu, zajišťují mobilní odběrové týmy. O potvrzení nákazy byly informovány evropské varovné systémy.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí definitivně schválilo vakcínu od Pfizeru pro děti od pěti do jedenácti let. Výhody vakcíny Pfizer/BioNTech podle něj převažují nad riziky. Nasazení vakcín u této věkové skupiny předtím schválil také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Podle biochemika a virologa z Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera je jen otázka času, než se vakcína pro tuto věkovou skupinu schválí na evropské úrovni. Podle pediatra a člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je bezpečnost a účinnost pro mladší dětí stejná jako pro ty starší. O očkování dětí diskutovali v Událostech, komentářích.

Šíření nemoci covid-19 v Česku nadále zrychluje, stejně jako nárůsty počtů hospitalizovaných a zemřelých. Ve středu přibylo 3276 případů covidu, více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím týdnem, kdy bylo za středu 1500 nově nakažených. Hospitalizovaných lidí s covidem-19 bylo aktuálně ke středě 726, nejvíc od 26. května a skoro o tři pětiny více než před týdnem. Za posledních sedm dní zemřelo 58 lidí s covidem, což je skoro o třetinu více než za celé září a více než dvojnásobek počtu úmrtí za celý srpen. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Od února se mohli senioři začít hlásit na očkování proti covidu-19, zprvu osmdesátníci, později i mladší. Dodnes přesto vakcínu nedostalo více než půl milionu z nich – a častokrát o ni nestojí. Někteří odkazují na dezinformace, které si přečetli na internetu, jiným očkování rozmluvila rodina. Ozývá se proto i kritika na adresu vlády, že mezi seniory začala očkování propagovat pozdě. O tom, jaké důvody proti očkování senioři sami uvádějí, natáčeli pro 168 hodin Jana Gerleová a Martin Mikule.

Podle odborníků je očkování nejlepší cestou, jak zabránit další vlně epidemie covidu. a zamezit tak vzniku nových nebezpečných variant viru. Zájem o vakcinaci v posledních týdnech ale mírně klesá – mohou za to i desítky dezinformací a lží, které se kolem vakcín na nový koronavirus šíří. Ty nejčastější v rozhovoru pro ČT24 vyvrací ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.

Očkování podle nové analýzy zdravotnických statistiků stále chrání před covidem-19. Výzkum ukázal, že k nákazám po vakcinaci dochází jen v minimu případů. Do čísel se zatím nepromítla delta varianta, která se šíří i u nás. Z dotazů České televize na laboratoře vyplynulo, že zatímco některé ji identifikují u většiny vzorků, jiné ji nezaznamenaly vůbec.

Biochemik a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer považuje za hlavní nástroj boje s epidemií vakcinaci. To, že se v Británii přes probíhající očkování rozšířila delta varianta koronaviru, připisuje konkrétnímu použitému druhu vakcíny, kterým byla AstraZeneca. Moderní typ mRNA vakcín je ale podle něj pro lidstvo velkým štěstím, poznamenal v Interview ČT24.

Ve čtvrtek přibylo v Česku o čtrnáct procent méně nakažených covidem než před týdnem, konkrétně 163. Ubylo také hospitalizovaných, těch je v nemocnicích 107, nejméně od začátku srpna 2020. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) epidemie natolik slábne, že v některých dnech nepřibývají nové případy a zřejmě mizí i komunitní šíření, tedy situace, kdy lidé nevědí, od koho a kde se nakazili.

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) řeší, za jakých podmínek by šlo umožnit očkování proti koronaviru lidem, kteří mají zájem i o dosud neschválené vakcíny, jako je i ruský Sputnik V. O podklady k vakcínám požádal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Pokračovat ve vývoji české vakcíny je nejenom omyl, ale i skandál. Je o tom přesvědčen vakcinolog Libor Grubhoffer, který projekt kritizuje od začátku. Nelíbí se mu způsob, jakým se ho chopil tým vedený poslankyní Věrou Adámkovou (ANO) ani to, že by výsledkem měla být vakcína využívající inaktivovaný virový antigen. Libor Grubhoffer byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedl Martin Řezníček. Poslankyně Adámková a zástupci ministerstva zdravotnictví byli pozváni také, ale odmítli.

Tisíce lidí v České republice podle vědců z Iniciativy Sníh umřely v době pandemie covidu-19 zbytečně, a to nejen přímo kvůli viru. Odhadují, že dohromady přišli obyvatelé Česka o 90 tisíc let života. Uvedli to v úterý na on-line tiskové konferenci. Iniciativa je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech. Je pojmenována po zakladateli oboru epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.

Na vývoji vakcín proti covidu-19 pracují desítky firem a vědeckých pracovišť po celém světě. Evropská unie schválila nákup dávek očkovací látky od několika společností. V Česku by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mohlo začít masově očkovat na přelomu ledna a února. To je podle Reného Levínského, který se věnuje tvorbě epidemiologických modelů, pozdě. Dalšími hosty Událostí komentářů pak byli biolog Libor Grubhoffer, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.

Čeští vědci se připojili k mezinárodnímu memorandu o úspěšném boji proti covidu-19. Jeho cílem je srozumitelné informování veřejnosti založené na aktuálních vědeckých poznatcích. Epidemii je podle nich třeba regulovat až do dostupnosti vakcíny.

Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.

Okolo tuzemského výzkumu s ambicí vyvinout vakcínu proti viru, který způsobuje nemoc covid-19, panují otazníky. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že jeho úřad na projekt nepřispěl ani korunou, a prohlásil, že nechce „nic uměle prodlužovat“. Vedoucí výzkumného týmu, kardioložka a poslankyně Věra Adámková (ANO) potom s odkazem na to, že je v karanténě, vůbec nechtěla o práci na vakcíně hovořit. Pro 168 hodin natáčely Jana Gerleová a Kristina Ciroková.