Podle odborníků je očkování nejlepší cestou, jak zabránit další vlně epidemie covidu. a zamezit tak vzniku nových nebezpečných variant viru. Zájem o vakcinaci v posledních týdnech ale mírně klesá – mohou za to i desítky dezinformací a lží, které se kolem vakcín na nový koronavirus šíří. Ty nejčastější v rozhovoru pro ČT24 vyvrací ředitel Biologického centra Akademie věd, virolog Libor Grubhoffer.
Očkování nezpůsobuje neplodnost, mRNA vakcíny nemění lidskou DNA, vyvrací fámy český virolog
Zájem o očkování mírně klesá. O vakcínách koluje řada nepravdivých mýtů (zdroj: ČT24)
Může očkování proti covidu změnit lidskou DNA?
„Principy, na kterých jsou tyto vakcíny postavené, něco takového vylučují,“ uvedl Grubhoffer. Vycházejí přesně ze znalostí replikačních procesů, tedy reprodukce genetické informace. V případě RNA vakcín je to podle virologa vyloučené naprosto: „Ten malý informační řetízek RNA, který nese zprávu pro syntézu výběžkového proteinu S koronaviru SARS-CoV-2, se vůbec nedostává do kontaktu s genetický materiálem v lidských buňkách – tedy s jádrem. Mine jádro a směřuje rovnou do té továrny na bílkoviny, kde se se vlastně teprve vyrobí ta konečná podoba vakcíny.“
Nehrozí riziko ovlivnění lidské DNA u jiných druhů vakcín?
Vektorové vakcíny založené na DNA jsou podle akademika jiný příběh. Jde o vakcíny firem AstraZeneca a Johnson and Johnson. Jejich nosičem je adenovirus, což je DNA virus, „takže musí s informací o výběžkovém proteinu vstoupit do jádra hostitelské buňky. A to už je určitá komplikace, protože to jednak celý mechanismus účinku prodlužuje, ale současně nezbývá, než využít aparátu buněčného jádra,“ vysvětluje Grubhoffer.
V jádru tento aparát přepíše informaci zpátky do původní RNA, která se pak dostává do oné továrny na výrobu bílkovin. „Ten proces je výrazně zdlouhavější, a vše, co je zdhlouhavější, může přinést komplikace,“ konstatuje vědec.
Může očkování proti covidu ovlivnit lidskou plodnost?
V souvislosti s výběžkem S existuje fáma, která říká, že může dojít k ovlivnění reprodukčního systému u žen. Je založená na tom, že S vyběžek má v jedné části, které se říká fúzní faktor, velkou podobnost s jedním důležitým proteinem, který se nachází v placentě. Jmenuje se syncitin. V důsledku toho by křížová reakce protilátek měla ovlivňovat i plod.
„Tvůrci té vakcíny tomu ale šli napřed a vyloučili to,“ říká Grubhoffer. „Vakcína se totiž produkuje v buňkách, ve výše popsané továrně na bílkoviny, a produkuje se v takzvaně prefúzní podobě. Takže vůbec nedochází k odhalení té části, které říkáme fúzní faktor, tudíž není vystaven imunitnímu systému a nevznikají tam ve významné míře protilátky proti tomuto fúznímu faktoru,“ dodává.
Má v sobě vakcína čipy, je magnetická, nebo umožňuje člověka ovládat na dálku?
„Tyto věci nejde vědecky vymluvit. Ty fámy nejsou postavené na věcném základě, proto nemá smysl se proti nim z hlediska vědy vůbec vyjadřovat,“ říká virolog.
Vznikla vakcína příliš rychle? Jak může být ověřená?
Samotná vakcína vznikla hned na začátku roku 2020, její vývoj trval pouhé tři týdny – zbytek času zabrala preklinická testování a pak tři fáze klinického testování.
„Není tedy důvod obávat se délky vzniku vakcíny; ta byla extrémně krátká díky extrémnímu nasazení vědců i finanční podpoře vlád i dalších organizací,“ uklidňuje Grubhoffer.
Samotný princip mRNA vakcín je známý už asi tři desítky let, celou tu dobu se vyvíjel. Na začátku ho doprovázely značné komplikace, které postupně byly odstraněny a ten vývoj vedl k výjimečně účinné platformě, která má ohromnou budoucnost. Dnes vývoj směřuje k mRNA vakcínám proti nádorům nebo dalším respiračním chorobám.
Kolik procent populace bude zapotřebí v Česku očkovat, aby se země vyhnula podzimní vlně covidu?
Podle Grubhoffera by se muselo nechat očkovat nejméně 80 procent obyvatel České republiky, ideální by bylo přiblížit se k 90 procentům.