Selhání vakcíny CureVac proti covidu je velké zklamání. A ještě větší vědecká záhada

Vakcína proti covidu-19, kterou vyvinula německá společnost CureVac, má proti různě závažným formám tohoto onemocnění jen 47procentní účinnost, a nesplňuje tak stanovená kritéria, oznámil minulý týden její německý výrobce. Vědci řeší, jak je to možné – chyba může být v dávkování, variantách, ale možná i v principu očkovací látky.

„Doufali jsme v lepší výsledky při průběžné analýze, počítali jsme ale s tím, že při takovém množství variant koronaviru bude velkou výzvou dosáhnout vysoké účinnosti,“ řekl Franz-Werner Haas, předseda představenstva CureVacu. Podle některých médií výsledky průběžné analýzy znamenají ránu pro vakcínu založenou na technologii takzvané mediátorové RNA, kterou už využívají preparáty firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

S preparátem počítalo německé ministerstvo zdravotnictví pro očkování proti covidu-19. V posledních přehledech očekávaných dodávek se ale již CureVac neobjevoval. Podle ministerstva výsledky klinických testů neovlivní rychlost očkování v Německu. Účinnost vakcíny CureVac je natolik nízká, že pokud budou další údaje stejně neuspokojivé, zdravotnické regulační orgány ji pravděpodobně vůbec nepovolí pro nouzové použití.

CureVac je jednou z farmaceutických společností, s nimiž se Evropská komise dohodla na dodávkách vakcín proti covidu-19. Loni v listopadu Komise schválila smlouvu na nákup 225 milionů dávek s předkupním právem na dalších 180 milionů.

Látka ještě nebyla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Příčina selhání je vědecká záhada

Překvapivě špatné výsledky nejsou jen zklamáním, ale i vědeckou hádankou. Výrobce zatím nejvíc viní rychle se měnící virus, několik nezávislých expertů už ale vyslovilo podezření, že na vině je konstrukce vakcíny.

Řada vědců i investorů očekávala, že právě CureVac, který využívá messengerovou RNA (mRNA) ke kódování povrchového proteinu hrotu viru SARS-CoV-2, má velkou šanci stát se jednou z nejúčinnějších nových zbraní proti pandemii. V podstatě se opírá o stejnou novou technologii mRNA jako vakcíny společností Pfizer-BioNTech a Moderna, které měly ve svých testech více než devadesátiprocentní účinnost. Oproti těmto konkurenčním vakcínám má ale navíc několik výhod při přepravě a skladování.

Do studie účinnosti bylo zařazeno přibližně čtyřicet tisíc lidí, z toho 75 procent v Latinské Americe a 25 procent v Evropě. Hlavní zjištění vyplynulo z průběžné analýzy, která hodnotila 134 účastníků, u nichž se objevil alespoň jeden příznak onemocnění vyvolaného covidem-19. Společnost sice neuvedla jejich přesné rozdělení, ale uváděná sedmačtyřicetiprocentní účinnost znamená zhruba 88 případů ve skupině s placebem a 46 mezi očkovanými. „Výsledky jsou střízlivé,“ řekl Franz Werner-Hass, generální ředitel společnosti CureVac.

Zdůraznil, že neuspokojivé výsledky lze vysvětlit mnoha variantami viru SARS-CoV-2, které jsou nyní v oběhu. mRNA vakcína byla navržena pro verzi hrotu, která byla na počátku pandemie mezi viry dominantní, ale prostřednictvím mnoha mutací se od té doby už stačila změnit. „V posledních šesti měsících prakticky bojujeme s jiným virem, jinou pandemií,“ řekl Werner-Hass.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Vědci v rámci studie sekvenovali virus u 124 účastníků, kteří onemocněli, a zjistili 13 různých variant. Pouze procento nakažených mělo SARS-CoV-2, jehož hrot se shodoval s mRNA použitou ve vakcíně. „Prokázat vysokou účinnost u takto nebývale široké rozmanitosti variant je poměrně náročné,“ řekl Werner-Hass.

Jiné studie účinnosti zjistily, že některé mutantní kmeny koronaviru mohou ohrozit schopnost vakcíny chránit před mírným onemocněním, ale varianta beta (dříve jihoafrická), která zatím dokázala jiné vakcíny nejvíc obcházet, se ve studii CureVacu vůbec neobjevila. Naproti tomu varianta alfa, jež se poprvé objevila ve Velké Británii a byla jednou z prvních, které vzbuzovaly obavy, způsobila 41 procent z celkového počtu 124 případů a 91 procent ze 44 případů, které se vyskytly v Evropě.

Variantami to nebude

Kathleen Neuzilová z University of Maryland School of Medicine pochybuje, že varianty plně vysvětlují slabé výsledky vakcíny CureVac. Na rozdíl od mRNA injekce společnosti CureVac podle ní vakcíny společností Pfizer-BioNTech a Moderna „fungují proti variantě alfa velmi dobře“. Upozorňuje, že je obtížné porovnávat studie různých vakcín, ale říká: „Je pro mě prostě těžké uvěřit, že by varianty mohly mít takovou míru účinku.“

Společnost CureVac neposkytla žádné údaje o tom, u kolika nakažených v její studii účinnosti se rozvinulo závažné onemocnění. Jiné vakcíny nadále zabraňují většině hospitalizací a úmrtí, i když varianty snižují jejich ochranu proti mírnému průběhu covidu.

Někteří vědci, kteří se snaží tak špatné výsledky studie CureVacu vysvětlit, poukazují na dřívější, první fázi studie vakcíny. Ta ukázala, že hladiny takzvaných neutralizačních protilátek, které brání viru vázat se na buňky, byly u příjemců vakcíny relativně nízké ve srovnání s lidmi, kteří se koronavirem nakazili přirozenou cestou. „Je dost dobře možné, že vakcína prostě není dostatečně imunogenní,“ uvedl pro odborný žurnál Science John Moore, imunolog z Weill Cornell Medicine, který se specializuje na analýzu neutralizačních protilátek.

Typ mRNA použitý vakcínou CureVac může oslabovat tvorbu protilátek, tvrdí Drew Weissman z Pensylvánské univerzity, který se podílel na některých modifikacích mRNA používaných společnostmi Pfizer-BioNTech a Moderna v jejich vakcínách. Vakcína společnosti CureVac ale používala nemodifikovanou formu mRNA. Když se do těla vstříkne přirozená mRNA, spustí produkci interferonů, signálních molekul, které mohou nabudit imunitní systém – společnost CureVac to uváděla jako výhodu svého přípravku. Weissman ale poznamenává, že interferony mohou také blokovat tvorbu takzvaných T lymfocytů, které vedou B lymfocyty k tvorbě protilátek.

Není mRNA jako mRNA

Naproti tomu společnosti Pfizer-BioNTech a Moderna ve své vakcíně chemicky změnily uracil, jeden ze čtyř nukleotidů, které tvoří RNA.

Vakcíny na principu mRNA se vyvíjejí a testují už řadu let a Weissmanova skupina již v roce 2018 prokázala, že uracilem modifikovaná mRNA vyvolává na zvířecích modelech silné neutralizační protilátky a další ochranné imunitní reakce. Tento vědec dodává, že studie společnosti BioNTech porovnávající vakcíny s modifikovanou a přirozenou mRNA zjistila, že modifikace zvýšily protilátkovou odpověď. A to je přesně to, co výrobci i uživatelé od účinného očkování očekávají.

Peter Kremsner z Univerzitní nemocnice v Tübingenu, který se podílel na vedení studie CureVac, naznačuje další faktor: příliš nízkou dávku vakcíny. „Nejsem si jistý, čím to nakonec bylo, jestli tím uracilem, nebo pouze dávkou, případně obojím,“ řekl pro Science.

Právě Kremsner pomáhal vést první fázi klinické studie CureVacu, která porovnávala bezpečnost a imunitní reakce vyvolané dávkami o velikosti mezi dvěma a dvaceti mikrogramy. Studie odhalila, že společnost by neměla používat vyšší dávky „kvůli nesnášenlivosti, zřejmě kvůli přírodnímu uracilu,“ uvedl vědec. Proto se CureVac nakonec rozhodl pro dávku dvanáct mikrogramů, která měla být kompromisem mezi nejlepší úrovní bezpečnosti a ideální hladinou neutralizačních protilátek. Pro srovnání: Vakcína společnosti Pfizer používá dávku třicet mikrogramů a vakcína společnosti Moderna dávku sto mikrogramů.

Další údaje prezentované na tiskové konferenci ale naznačují, že konstrukce vakcíny je důležitější než dávka. Společnost CureVac uvedla údaje ze studie na opicích, která porovnávala její současnou vakcínu s verzí nové generace a byla vyrobena ve spolupráci s farmaceutickým gigantem GlaxoSmithKline: produkovala vyšší množství spiken proteinu, což vyvolalo desetkrát vyšší hladinu neutralizačních protilátek. Studie vakcín společností Pfizer a Moderna zaměřené na dávkování rovněž zjistily, že vyšší dávky mRNA nabízejí relativně mírné zvýšení hladiny protilátek.

Přesto společnost CureVac uvádí, že musí počkat na závěrečnou analýzu současné studie účinnosti, která by měla zahrnovat více než dvě stě případů, než se rozhodne pro „strategický přechod“ na vakcínu druhé generace. „Očekáváme, že údaje přijdou během příštích tří týdnů,“ řekl Werner-Hass.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...