Selhání vakcíny CureVac proti covidu je velké zklamání. A ještě větší vědecká záhada

Vakcína proti covidu-19, kterou vyvinula německá společnost CureVac, má proti různě závažným formám tohoto onemocnění jen 47procentní účinnost, a nesplňuje tak stanovená kritéria, oznámil minulý týden její německý výrobce. Vědci řeší, jak je to možné – chyba může být v dávkování, variantách, ale možná i v principu očkovací látky.

„Doufali jsme v lepší výsledky při průběžné analýze, počítali jsme ale s tím, že při takovém množství variant koronaviru bude velkou výzvou dosáhnout vysoké účinnosti,“ řekl Franz-Werner Haas, předseda představenstva CureVacu. Podle některých médií výsledky průběžné analýzy znamenají ránu pro vakcínu založenou na technologii takzvané mediátorové RNA, kterou už využívají preparáty firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

S preparátem počítalo německé ministerstvo zdravotnictví pro očkování proti covidu-19. V posledních přehledech očekávaných dodávek se ale již CureVac neobjevoval. Podle ministerstva výsledky klinických testů neovlivní rychlost očkování v Německu. Účinnost vakcíny CureVac je natolik nízká, že pokud budou další údaje stejně neuspokojivé, zdravotnické regulační orgány ji pravděpodobně vůbec nepovolí pro nouzové použití.

CureVac je jednou z farmaceutických společností, s nimiž se Evropská komise dohodla na dodávkách vakcín proti covidu-19. Loni v listopadu Komise schválila smlouvu na nákup 225 milionů dávek s předkupním právem na dalších 180 milionů.

Látka ještě nebyla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Příčina selhání je vědecká záhada

Překvapivě špatné výsledky nejsou jen zklamáním, ale i vědeckou hádankou. Výrobce zatím nejvíc viní rychle se měnící virus, několik nezávislých expertů už ale vyslovilo podezření, že na vině je konstrukce vakcíny.

Řada vědců i investorů očekávala, že právě CureVac, který využívá messengerovou RNA (mRNA) ke kódování povrchového proteinu hrotu viru SARS-CoV-2, má velkou šanci stát se jednou z nejúčinnějších nových zbraní proti pandemii. V podstatě se opírá o stejnou novou technologii mRNA jako vakcíny společností Pfizer-BioNTech a Moderna, které měly ve svých testech více než devadesátiprocentní účinnost. Oproti těmto konkurenčním vakcínám má ale navíc několik výhod při přepravě a skladování.

Do studie účinnosti bylo zařazeno přibližně čtyřicet tisíc lidí, z toho 75 procent v Latinské Americe a 25 procent v Evropě. Hlavní zjištění vyplynulo z průběžné analýzy, která hodnotila 134 účastníků, u nichž se objevil alespoň jeden příznak onemocnění vyvolaného covidem-19. Společnost sice neuvedla jejich přesné rozdělení, ale uváděná sedmačtyřicetiprocentní účinnost znamená zhruba 88 případů ve skupině s placebem a 46 mezi očkovanými. „Výsledky jsou střízlivé,“ řekl Franz Werner-Hass, generální ředitel společnosti CureVac.

Zdůraznil, že neuspokojivé výsledky lze vysvětlit mnoha variantami viru SARS-CoV-2, které jsou nyní v oběhu. mRNA vakcína byla navržena pro verzi hrotu, která byla na počátku pandemie mezi viry dominantní, ale prostřednictvím mnoha mutací se od té doby už stačila změnit. „V posledních šesti měsících prakticky bojujeme s jiným virem, jinou pandemií,“ řekl Werner-Hass.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Vědci v rámci studie sekvenovali virus u 124 účastníků, kteří onemocněli, a zjistili 13 různých variant. Pouze procento nakažených mělo SARS-CoV-2, jehož hrot se shodoval s mRNA použitou ve vakcíně. „Prokázat vysokou účinnost u takto nebývale široké rozmanitosti variant je poměrně náročné,“ řekl Werner-Hass.

Jiné studie účinnosti zjistily, že některé mutantní kmeny koronaviru mohou ohrozit schopnost vakcíny chránit před mírným onemocněním, ale varianta beta (dříve jihoafrická), která zatím dokázala jiné vakcíny nejvíc obcházet, se ve studii CureVacu vůbec neobjevila. Naproti tomu varianta alfa, jež se poprvé objevila ve Velké Británii a byla jednou z prvních, které vzbuzovaly obavy, způsobila 41 procent z celkového počtu 124 případů a 91 procent ze 44 případů, které se vyskytly v Evropě.

Variantami to nebude

Kathleen Neuzilová z University of Maryland School of Medicine pochybuje, že varianty plně vysvětlují slabé výsledky vakcíny CureVac. Na rozdíl od mRNA injekce společnosti CureVac podle ní vakcíny společností Pfizer-BioNTech a Moderna „fungují proti variantě alfa velmi dobře“. Upozorňuje, že je obtížné porovnávat studie různých vakcín, ale říká: „Je pro mě prostě těžké uvěřit, že by varianty mohly mít takovou míru účinku.“

Společnost CureVac neposkytla žádné údaje o tom, u kolika nakažených v její studii účinnosti se rozvinulo závažné onemocnění. Jiné vakcíny nadále zabraňují většině hospitalizací a úmrtí, i když varianty snižují jejich ochranu proti mírnému průběhu covidu.

Někteří vědci, kteří se snaží tak špatné výsledky studie CureVacu vysvětlit, poukazují na dřívější, první fázi studie vakcíny. Ta ukázala, že hladiny takzvaných neutralizačních protilátek, které brání viru vázat se na buňky, byly u příjemců vakcíny relativně nízké ve srovnání s lidmi, kteří se koronavirem nakazili přirozenou cestou. „Je dost dobře možné, že vakcína prostě není dostatečně imunogenní,“ uvedl pro odborný žurnál Science John Moore, imunolog z Weill Cornell Medicine, který se specializuje na analýzu neutralizačních protilátek.

Typ mRNA použitý vakcínou CureVac může oslabovat tvorbu protilátek, tvrdí Drew Weissman z Pensylvánské univerzity, který se podílel na některých modifikacích mRNA používaných společnostmi Pfizer-BioNTech a Moderna v jejich vakcínách. Vakcína společnosti CureVac ale používala nemodifikovanou formu mRNA. Když se do těla vstříkne přirozená mRNA, spustí produkci interferonů, signálních molekul, které mohou nabudit imunitní systém – společnost CureVac to uváděla jako výhodu svého přípravku. Weissman ale poznamenává, že interferony mohou také blokovat tvorbu takzvaných T lymfocytů, které vedou B lymfocyty k tvorbě protilátek.

Není mRNA jako mRNA

Naproti tomu společnosti Pfizer-BioNTech a Moderna ve své vakcíně chemicky změnily uracil, jeden ze čtyř nukleotidů, které tvoří RNA.

Vakcíny na principu mRNA se vyvíjejí a testují už řadu let a Weissmanova skupina již v roce 2018 prokázala, že uracilem modifikovaná mRNA vyvolává na zvířecích modelech silné neutralizační protilátky a další ochranné imunitní reakce. Tento vědec dodává, že studie společnosti BioNTech porovnávající vakcíny s modifikovanou a přirozenou mRNA zjistila, že modifikace zvýšily protilátkovou odpověď. A to je přesně to, co výrobci i uživatelé od účinného očkování očekávají.

Peter Kremsner z Univerzitní nemocnice v Tübingenu, který se podílel na vedení studie CureVac, naznačuje další faktor: příliš nízkou dávku vakcíny. „Nejsem si jistý, čím to nakonec bylo, jestli tím uracilem, nebo pouze dávkou, případně obojím,“ řekl pro Science.

Právě Kremsner pomáhal vést první fázi klinické studie CureVacu, která porovnávala bezpečnost a imunitní reakce vyvolané dávkami o velikosti mezi dvěma a dvaceti mikrogramy. Studie odhalila, že společnost by neměla používat vyšší dávky „kvůli nesnášenlivosti, zřejmě kvůli přírodnímu uracilu,“ uvedl vědec. Proto se CureVac nakonec rozhodl pro dávku dvanáct mikrogramů, která měla být kompromisem mezi nejlepší úrovní bezpečnosti a ideální hladinou neutralizačních protilátek. Pro srovnání: Vakcína společnosti Pfizer používá dávku třicet mikrogramů a vakcína společnosti Moderna dávku sto mikrogramů.

Další údaje prezentované na tiskové konferenci ale naznačují, že konstrukce vakcíny je důležitější než dávka. Společnost CureVac uvedla údaje ze studie na opicích, která porovnávala její současnou vakcínu s verzí nové generace a byla vyrobena ve spolupráci s farmaceutickým gigantem GlaxoSmithKline: produkovala vyšší množství spiken proteinu, což vyvolalo desetkrát vyšší hladinu neutralizačních protilátek. Studie vakcín společností Pfizer a Moderna zaměřené na dávkování rovněž zjistily, že vyšší dávky mRNA nabízejí relativně mírné zvýšení hladiny protilátek.

Přesto společnost CureVac uvádí, že musí počkat na závěrečnou analýzu současné studie účinnosti, která by měla zahrnovat více než dvě stě případů, než se rozhodne pro „strategický přechod“ na vakcínu druhé generace. „Očekáváme, že údaje přijdou během příštích tří týdnů,“ řekl Werner-Hass.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...