Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Rakovina je jeden z největších strašáků moderní doby. Oprávněně: kombinace mnoha různých faktorů způsobuje, že je tato nemoc častější než kdy dříve a v Česku jí alespoň jednou za život onemocní asi každý třetí. Věda hledá proti tomuto civilizačnímu fenoménu obranu různými způsoby. V poslední době vědci intenzivně studují organismy, které jsou vůči rakovině imunní.

Jedním z nich jsou netopýři, jejichž imunita fascinuje biology už desítky let. Jde o velmi dlouhověká zvířata, u nichž existují všechny předpoklady pro to, aby rakovinu dostala – jenže se to neděje. Na příčiny se podíval tým vědců z Rochesterské univerzity, který o tom informoval v časopise Nature Communications.

Zjistil, že čtyři běžné druhy netopýrů mají „superschopnosti“, které jim umožňují dožít až 35 let bez rakoviny. To nemusí vypadat jako nějak metuzalémský věk, ale menší zvířata mají obecně kratší život. Autoři nové studie říkají, že 35 netopýřích let odpovídá tomu, kdyby se člověk dožil 180 roků. Tito létající savci nejsou proti rakovině vyzbrojení jedinou zbraní, mají jich k dispozici rovnou celý arzenál.

Pohled do zbrojnice

Netopýři i lidé mají gen p53, který potlačuje nádory, a dokáže tedy zastavit rakovinu. Mutace v genu p53, které omezují jeho schopnosti, se vyskytují přibližně u poloviny všech případů rakoviny u lidí. Jeden druh netopýra má dvě kopie genu p53 a také jeho aktivita je ve srovnání s lidmi zvýšená.

Vysoká hladina p53 v těle může v procesu známém jako apoptóza zničit rakovinné buňky dřív, než začnou škodit. Pokud je však hladina p53 příliš vysoká, je to špatně, protože likviduje příliš mnoho buněk. Netopýři ale mají vylepšený systém, který apoptózu účinně vyvažuje.

U netopýrů je přirozeně aktivní enzym telomeráza, který umožňuje buňkám neomezeně se množit. To je výhoda při stárnutí, protože to podporuje regeneraci tkání během stárnutí a zranění. Pokud se však buňky dělí nekontrolovaně, vyšší aktivita p53 u netopýrů to kompenzuje a může případné rakovinné buňky odstranit.

Netopýři mají i mimořádně účinný imunitní systém, který vyřazuje řadu smrtelných patogenů. Pomáhá jim přežívat v koloniích, kde jsou těsně vedle sebe na malém uzavřeném prostoru tisícovky zvířat a epidemie by tam měly jen vzkvétat. I síla imunity přispívá k protirakovinným schopnostem netopýrů tím, že rozpoznává a likviduje rakovinné buňky, uvedli autoři.

Jak lidé stárnou, jejich imunitní systém zpomaluje a mají tendenci k většímu výskytu zánětů. Netopýři jsou naproti tomu dobří v potlačování zánětů i v kmetském věku. Tento složitý systém jim umožňuje bránit se virům a nemocem souvisejícím s věkem, a jsou tedy zdraví až do konce svých dnů.

Jak využít netopýří triky u lidí?

Rakovina je vícestupňový proces, a aby se spustilo nebezpečné bujení, vyžaduje to více „zásahů“, než se normální buňky začnou měnit ve zhoubné. Čím déle tedy člověk nebo zvíře žije, tím větší je pravděpodobnost, že v kombinaci s vnějšími faktory (například vystavením znečištění a špatnými životními návyky) dojde k buněčným mutacím, které podpoří vznik rakoviny.

Vědci uvedli, že studie o netopýrech je překvapivá tím, že netopýři ve skutečnosti nemají žádnou přirozenou bariéru proti rakovině. Jejich buňky se mohou přeměnit v rakovinu pouhými dvěma „zásahy“ – díky robustním mechanismům potlačování nádorů ale přežívají.

Důležité je podle autorů potvrzení, že zvýšená aktivita genu p53 je dobrou obranou proti rakovině tím, že rakovinu eliminuje nebo zpomaluje její růst. Několik léků proti rakovině se už na aktivitu genu p53 zaměřuje a další se zkoumají.

Zajímavý je podle nich i další výzkum telomerázy, zejména v souvislosti s dalším výzkumem lidí. Stejný tým se totiž věnuje také zkoumání osob, které se dožívají vysokého věku, aniž by se potýkaly s rakovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 1 hhodinou

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 3 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 6 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 8 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...