Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Rakovina je jeden z největších strašáků moderní doby. Oprávněně: kombinace mnoha různých faktorů způsobuje, že je tato nemoc častější než kdy dříve a v Česku jí alespoň jednou za život onemocní asi každý třetí. Věda hledá proti tomuto civilizačnímu fenoménu obranu různými způsoby. V poslední době vědci intenzivně studují organismy, které jsou vůči rakovině imunní.

Jedním z nich jsou netopýři, jejichž imunita fascinuje biology už desítky let. Jde o velmi dlouhověká zvířata, u nichž existují všechny předpoklady pro to, aby rakovinu dostala – jenže se to neděje. Na příčiny se podíval tým vědců z Rochesterské univerzity, který o tom informoval v časopise Nature Communications.

Zjistil, že čtyři běžné druhy netopýrů mají „superschopnosti“, které jim umožňují dožít až 35 let bez rakoviny. To nemusí vypadat jako nějak metuzalémský věk, ale menší zvířata mají obecně kratší život. Autoři nové studie říkají, že 35 netopýřích let odpovídá tomu, kdyby se člověk dožil 180 roků. Tito létající savci nejsou proti rakovině vyzbrojení jedinou zbraní, mají jich k dispozici rovnou celý arzenál.

Pohled do zbrojnice

Netopýři i lidé mají gen p53, který potlačuje nádory, a dokáže tedy zastavit rakovinu. Mutace v genu p53, které omezují jeho schopnosti, se vyskytují přibližně u poloviny všech případů rakoviny u lidí. Jeden druh netopýra má dvě kopie genu p53 a také jeho aktivita je ve srovnání s lidmi zvýšená.

Vysoká hladina p53 v těle může v procesu známém jako apoptóza zničit rakovinné buňky dřív, než začnou škodit. Pokud je však hladina p53 příliš vysoká, je to špatně, protože likviduje příliš mnoho buněk. Netopýři ale mají vylepšený systém, který apoptózu účinně vyvažuje.

U netopýrů je přirozeně aktivní enzym telomeráza, který umožňuje buňkám neomezeně se množit. To je výhoda při stárnutí, protože to podporuje regeneraci tkání během stárnutí a zranění. Pokud se však buňky dělí nekontrolovaně, vyšší aktivita p53 u netopýrů to kompenzuje a může případné rakovinné buňky odstranit.

Netopýři mají i mimořádně účinný imunitní systém, který vyřazuje řadu smrtelných patogenů. Pomáhá jim přežívat v koloniích, kde jsou těsně vedle sebe na malém uzavřeném prostoru tisícovky zvířat a epidemie by tam měly jen vzkvétat. I síla imunity přispívá k protirakovinným schopnostem netopýrů tím, že rozpoznává a likviduje rakovinné buňky, uvedli autoři.

Jak lidé stárnou, jejich imunitní systém zpomaluje a mají tendenci k většímu výskytu zánětů. Netopýři jsou naproti tomu dobří v potlačování zánětů i v kmetském věku. Tento složitý systém jim umožňuje bránit se virům a nemocem souvisejícím s věkem, a jsou tedy zdraví až do konce svých dnů.

Jak využít netopýří triky u lidí?

Rakovina je vícestupňový proces, a aby se spustilo nebezpečné bujení, vyžaduje to více „zásahů“, než se normální buňky začnou měnit ve zhoubné. Čím déle tedy člověk nebo zvíře žije, tím větší je pravděpodobnost, že v kombinaci s vnějšími faktory (například vystavením znečištění a špatnými životními návyky) dojde k buněčným mutacím, které podpoří vznik rakoviny.

Vědci uvedli, že studie o netopýrech je překvapivá tím, že netopýři ve skutečnosti nemají žádnou přirozenou bariéru proti rakovině. Jejich buňky se mohou přeměnit v rakovinu pouhými dvěma „zásahy“ – díky robustním mechanismům potlačování nádorů ale přežívají.

Důležité je podle autorů potvrzení, že zvýšená aktivita genu p53 je dobrou obranou proti rakovině tím, že rakovinu eliminuje nebo zpomaluje její růst. Několik léků proti rakovině se už na aktivitu genu p53 zaměřuje a další se zkoumají.

Zajímavý je podle nich i další výzkum telomerázy, zejména v souvislosti s dalším výzkumem lidí. Stejný tým se totiž věnuje také zkoumání osob, které se dožívají vysokého věku, aniž by se potýkaly s rakovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 3 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.