Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Rakovina je jeden z největších strašáků moderní doby. Oprávněně: kombinace mnoha různých faktorů způsobuje, že je tato nemoc častější než kdy dříve a v Česku jí alespoň jednou za život onemocní asi každý třetí. Věda hledá proti tomuto civilizačnímu fenoménu obranu různými způsoby. V poslední době vědci intenzivně studují organismy, které jsou vůči rakovině imunní.

Jedním z nich jsou netopýři, jejichž imunita fascinuje biology už desítky let. Jde o velmi dlouhověká zvířata, u nichž existují všechny předpoklady pro to, aby rakovinu dostala – jenže se to neděje. Na příčiny se podíval tým vědců z Rochesterské univerzity, který o tom informoval v časopise Nature Communications.

Zjistil, že čtyři běžné druhy netopýrů mají „superschopnosti“, které jim umožňují dožít až 35 let bez rakoviny. To nemusí vypadat jako nějak metuzalémský věk, ale menší zvířata mají obecně kratší život. Autoři nové studie říkají, že 35 netopýřích let odpovídá tomu, kdyby se člověk dožil 180 roků. Tito létající savci nejsou proti rakovině vyzbrojení jedinou zbraní, mají jich k dispozici rovnou celý arzenál.

Pohled do zbrojnice

Netopýři i lidé mají gen p53, který potlačuje nádory, a dokáže tedy zastavit rakovinu. Mutace v genu p53, které omezují jeho schopnosti, se vyskytují přibližně u poloviny všech případů rakoviny u lidí. Jeden druh netopýra má dvě kopie genu p53 a také jeho aktivita je ve srovnání s lidmi zvýšená.

Vysoká hladina p53 v těle může v procesu známém jako apoptóza zničit rakovinné buňky dřív, než začnou škodit. Pokud je však hladina p53 příliš vysoká, je to špatně, protože likviduje příliš mnoho buněk. Netopýři ale mají vylepšený systém, který apoptózu účinně vyvažuje.

U netopýrů je přirozeně aktivní enzym telomeráza, který umožňuje buňkám neomezeně se množit. To je výhoda při stárnutí, protože to podporuje regeneraci tkání během stárnutí a zranění. Pokud se však buňky dělí nekontrolovaně, vyšší aktivita p53 u netopýrů to kompenzuje a může případné rakovinné buňky odstranit.

Netopýři mají i mimořádně účinný imunitní systém, který vyřazuje řadu smrtelných patogenů. Pomáhá jim přežívat v koloniích, kde jsou těsně vedle sebe na malém uzavřeném prostoru tisícovky zvířat a epidemie by tam měly jen vzkvétat. I síla imunity přispívá k protirakovinným schopnostem netopýrů tím, že rozpoznává a likviduje rakovinné buňky, uvedli autoři.

Jak lidé stárnou, jejich imunitní systém zpomaluje a mají tendenci k většímu výskytu zánětů. Netopýři jsou naproti tomu dobří v potlačování zánětů i v kmetském věku. Tento složitý systém jim umožňuje bránit se virům a nemocem souvisejícím s věkem, a jsou tedy zdraví až do konce svých dnů.

Jak využít netopýří triky u lidí?

Rakovina je vícestupňový proces, a aby se spustilo nebezpečné bujení, vyžaduje to více „zásahů“, než se normální buňky začnou měnit ve zhoubné. Čím déle tedy člověk nebo zvíře žije, tím větší je pravděpodobnost, že v kombinaci s vnějšími faktory (například vystavením znečištění a špatnými životními návyky) dojde k buněčným mutacím, které podpoří vznik rakoviny.

Vědci uvedli, že studie o netopýrech je překvapivá tím, že netopýři ve skutečnosti nemají žádnou přirozenou bariéru proti rakovině. Jejich buňky se mohou přeměnit v rakovinu pouhými dvěma „zásahy“ – díky robustním mechanismům potlačování nádorů ale přežívají.

Důležité je podle autorů potvrzení, že zvýšená aktivita genu p53 je dobrou obranou proti rakovině tím, že rakovinu eliminuje nebo zpomaluje její růst. Několik léků proti rakovině se už na aktivitu genu p53 zaměřuje a další se zkoumají.

Zajímavý je podle nich i další výzkum telomerázy, zejména v souvislosti s dalším výzkumem lidí. Stejný tým se totiž věnuje také zkoumání osob, které se dožívají vysokého věku, aniž by se potýkaly s rakovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...