Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Rakovina je jeden z největších strašáků moderní doby. Oprávněně: kombinace mnoha různých faktorů způsobuje, že je tato nemoc častější než kdy dříve a v Česku jí alespoň jednou za život onemocní asi každý třetí. Věda hledá proti tomuto civilizačnímu fenoménu obranu různými způsoby. V poslední době vědci intenzivně studují organismy, které jsou vůči rakovině imunní.

Jedním z nich jsou netopýři, jejichž imunita fascinuje biology už desítky let. Jde o velmi dlouhověká zvířata, u nichž existují všechny předpoklady pro to, aby rakovinu dostala – jenže se to neděje. Na příčiny se podíval tým vědců z Rochesterské univerzity, který o tom informoval v časopise Nature Communications.

Zjistil, že čtyři běžné druhy netopýrů mají „superschopnosti“, které jim umožňují dožít až 35 let bez rakoviny. To nemusí vypadat jako nějak metuzalémský věk, ale menší zvířata mají obecně kratší život. Autoři nové studie říkají, že 35 netopýřích let odpovídá tomu, kdyby se člověk dožil 180 roků. Tito létající savci nejsou proti rakovině vyzbrojení jedinou zbraní, mají jich k dispozici rovnou celý arzenál.

Pohled do zbrojnice

Netopýři i lidé mají gen p53, který potlačuje nádory, a dokáže tedy zastavit rakovinu. Mutace v genu p53, které omezují jeho schopnosti, se vyskytují přibližně u poloviny všech případů rakoviny u lidí. Jeden druh netopýra má dvě kopie genu p53 a také jeho aktivita je ve srovnání s lidmi zvýšená.

Vysoká hladina p53 v těle může v procesu známém jako apoptóza zničit rakovinné buňky dřív, než začnou škodit. Pokud je však hladina p53 příliš vysoká, je to špatně, protože likviduje příliš mnoho buněk. Netopýři ale mají vylepšený systém, který apoptózu účinně vyvažuje.

U netopýrů je přirozeně aktivní enzym telomeráza, který umožňuje buňkám neomezeně se množit. To je výhoda při stárnutí, protože to podporuje regeneraci tkání během stárnutí a zranění. Pokud se však buňky dělí nekontrolovaně, vyšší aktivita p53 u netopýrů to kompenzuje a může případné rakovinné buňky odstranit.

Netopýři mají i mimořádně účinný imunitní systém, který vyřazuje řadu smrtelných patogenů. Pomáhá jim přežívat v koloniích, kde jsou těsně vedle sebe na malém uzavřeném prostoru tisícovky zvířat a epidemie by tam měly jen vzkvétat. I síla imunity přispívá k protirakovinným schopnostem netopýrů tím, že rozpoznává a likviduje rakovinné buňky, uvedli autoři.

Jak lidé stárnou, jejich imunitní systém zpomaluje a mají tendenci k většímu výskytu zánětů. Netopýři jsou naproti tomu dobří v potlačování zánětů i v kmetském věku. Tento složitý systém jim umožňuje bránit se virům a nemocem souvisejícím s věkem, a jsou tedy zdraví až do konce svých dnů.

Jak využít netopýří triky u lidí?

Rakovina je vícestupňový proces, a aby se spustilo nebezpečné bujení, vyžaduje to více „zásahů“, než se normální buňky začnou měnit ve zhoubné. Čím déle tedy člověk nebo zvíře žije, tím větší je pravděpodobnost, že v kombinaci s vnějšími faktory (například vystavením znečištění a špatnými životními návyky) dojde k buněčným mutacím, které podpoří vznik rakoviny.

Vědci uvedli, že studie o netopýrech je překvapivá tím, že netopýři ve skutečnosti nemají žádnou přirozenou bariéru proti rakovině. Jejich buňky se mohou přeměnit v rakovinu pouhými dvěma „zásahy“ – díky robustním mechanismům potlačování nádorů ale přežívají.

Důležité je podle autorů potvrzení, že zvýšená aktivita genu p53 je dobrou obranou proti rakovině tím, že rakovinu eliminuje nebo zpomaluje její růst. Několik léků proti rakovině se už na aktivitu genu p53 zaměřuje a další se zkoumají.

Zajímavý je podle nich i další výzkum telomerázy, zejména v souvislosti s dalším výzkumem lidí. Stejný tým se totiž věnuje také zkoumání osob, které se dožívají vysokého věku, aniž by se potýkaly s rakovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...