Na 300 tisíc Čechů už dostalo vakcínu od firmy AstraZeneca. Právě nad používáním tohoto přípravku ale visí otazníky, pokud jde o účinnost i věk. České ministerstvo zdravotnictví doporučuje látku nepodávat lidem mladším 60 let. Podle molekulárního genetika Jana Pačesa však jde o bezpečnou vakcínu a přínos bude mít do budoucna i podle vakcinologa Romana Chlíbka. Nežádoucí účinky jsou velmi vzácné a výhody vakcíny převažují, jisté limity však může mít v účinnosti proti agresivnějším variantám viru, zaznělo v pořadu 90' ČT24, jehož byli hosty.
Ještě loni Světová zdravotnická organizace (WHO) nazvala AstraZenecu nejslibnější očkovací látkou. Díky výsledkům v klinických studiích se stala jednou z prvních látek, které objednala Evropská komise. Očekávání ale vystřídaly potíže. Třeba s dodávkami vakcíny, a to ještě před jejím schválením Evropskou lékovou agenturou (EMA) na konci ledna. A další problémy přinesly spory o to, pro které věkové kategorie se tato vakcína hodí a pro které ne.
Později se očkování v některých zemích zastavilo. Reagovaly na případy vzácných krevních sraženin, které se projevily u několika lidí. Následně se další zhruba desítka států přidala k těm, které látku přestaly používat. Za AstraZenecu se ale postavily WHO a EMA, některé země proto očkování touto látkou znovu obnovily. Začátkem dubna oznámilo Německo, že vakcínou přestává očkovat lidi mladší 60 let. Stejný krok oznámila i Kanada.
Zástupce unijní lékové agentury Marco Cavaleri v neděli řekl, že by státy měly přestat používat vakcíny firmy AstraZeneca pro lidi nejen mladší, ale i starší 60 let. To však později označil za dezinterpretaci italského deníku. České ministerstvo zdravotnictví doporučilo, aby se vakcínami AstraZeneca, ale i Johnson & Johnson očkovali pouze lidé nad 60 let. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vakcína dále zůstává schválená. I podle něj převládají přínosy nad riziky, což potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Podle praktického lékaře Cyrila Muchy se tak ale Česko dostalo do paradoxní situace. Právě na jednodávkovou vakcínu Johnson & Johnson podle něj čekala řada mladších lidí, kteří by rychleji získali certifikát a mohli tak jednodušeji cestovat.
Podle genetika Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Jana Pačesa výrobce vakcíny AstraZeneca zejména špatně komunikoval. „To byl proti ostatním firmám asi největší rozdíl (…) Přízvisko bezpečná stále platí,“ řekl v pořadu 90‘ ČT24.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka díky méně náročným podmínkám na skladování jde o první vakcínu, která umožňovala široké použití v ordinacích praktických lékařů. „Svoji účinnost a použití v populaci stále má a do budoucna určitě mít bude,“ uvedl.
Komplikace souvisí s vysokým množstvím vakcinovaných, shodli se Pačes a Chlíbek
Přestože se problémy po podání vyskytují o něco častěji, pořád jsou v kategorii velmi vzácných možných nežádoucích účinků. Jejich projev je způsobený i velkým množstvím aplikovaných dávek, poznamenal Chlíbek. Velmi rozšířené je použití AstraZenecy ve Spojeném království. „Tam vyočkovali 28 a půl milionu lidí. Z toho 242 mělo případy sraženin a 49 lidí zemřelo (…) Obecně se to považuje za velice nízké,“ doplnil Pačes.
V České republice je evidováno 78 úmrtí očkovaných lidí. Chlíbek ovšem varuje před mylnou interpretací tohoto údaje, šlo podle něj zejména o pacienty se závažnými chronickými onemocněními. „Nebylo potvrzeno jediné úmrtí po vakcinaci, které by bylo způsobeno daným očkováním,“ řekl.
AstraZeneca a Johnson & Johnson patří mezi vektorové vakcíny. Ty používají jako nosič očkovací látky jiný virus, který ale není nebezpečný. V případě covidu se používají adenoviry, které jsou geneticky upravené. AstraZeneca dosahuje účinnosti 76 procent, Johnson & Johnson 66 procent.
Dalším typem jsou takzvané mediátorové RNA vakcíny, které se od těch tradičních liší tím, že neobsahují žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky. Mediátorové RNA vakcíny od společností Pfizer/BioNTech a Moderna dosahují účinnosti kolem 95 procent. Podle studie britské vládní zdravotní agentury Public Health England jsou obě vysoce účinné i proti nákaze indickou mutací.
Kontraindikace podle odborníků téměř neexistují, očkování lze skloubit i s dalšími vakcínami
Podle Chlíbka v případě covidových vakcín téměř neexistuje kontraindikace, tedy případy onemocnění, při kterých by pacienti neměli být vůbec očkováni. „Jedinou kontraindikací byla doposud závažná alergická reakce (…) Ale obecně prakticky jakýkoliv pacient s jakoukoliv chorobou může být očkován proti covidu-19,“ uvedl. Možné je podle něj dokonce ve stejný den očkovat i proti jiným nemocem, jako je chřipka nebo klíšťová encefalitida.
Opatrní by ale měli být lidé, kterým se po první dávce některý z problémů jako úbytek krevních destiček a tvorba sraženin objeví. V takovém případě by podle Chlíbka neměli podstoupit druhou dávku. Ačkoliv to Česká republika v současnosti neumožňuje, měla by v tomto případě být druhou dávkou některá z mRNA vakcín.
V případě, že se však komplikace neobjeví, by se lidé neměli dožadovat kombinace vakcín. O tomto postupu nemají vědci dostatek informací, upozornil Chlíbek. Podle Pačesa je třeba provést nejprve studie. „Ani ty nám ale leckdy neřeknou, jak se to bude chovat v realitě (…) Z odborného hlediska je to však mimořádně slibné,“ uvedl. Podle praktického lékaře Cyrila Muchy jsou však případy, kdy by lidé odmítali druhou dávku AstraZenecy, ojedinělé.
Vektorové vakcíny a účinnost vůči agresivnějším variantám viru
Otázkou je však případné očkování třetí dávkou, některé mutace totiž snižují účinnost látek. U mRNA vakcín je však tak vysoká, že i při snížení efektu poskytují dostatečnou ochranu, uvedl Pačes. Velká Británie, kde se nejvíce využila naopak vektorová vakcína AstraZeneca, se však potýká s šířením nakažlivější delta (indické) varianty.
„Varování to určitě je,“ okomentoval Chlíbek a upozornil, že v případě agresivnější varianty viru poskytne ochranu až druhá dávka vakcíny. „Rozhodnutí o uznávání první dávky jako jakési bezinfekčnosti bylo spíše více politické rozhodnutí,“ řekl Chlíbek.
Zájem o očkování v Česku vzrostl z prosincových 39 procent na 69 procent. Nejslabší reputaci z doposud registrovaných vakcín má zatím AstraZeneca, kterou v průzkumu agentury STEM odmítlo 29 procent dotázaných. Naopak největší důvěře se těší vakcína od Pfizer/BioNTech, kterou by se nechaly naočkovat dvě třetiny lidí. Celkově nejhůř si pak vede v Česku dosud neschválený Sputnik V – nenechala by se jím naočkovat téměř polovina dotázaných lidí v průzkumu agentury STEM.
