Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Když se řekne virus, většině lidí se vybaví něco nebezpečného, možná až smrtícího. Viry jsou však současně základem života na Zemi – bez nich by nefungovaly ani ty nejzákladnější procesy, na kterých stojí pyramida života na naší planetě.

Obří viry jsou zvláštní skupinou virů, která se od těch ostatních liší nejen svými rozměry. Ve skutečnosti jsou větší než většina bakterií. Pomáhají přežít jednobuněčným mořským organismům, které se odborně označují jako protisté. Pod tímto jménem se skrývají velmi rozšířené organismy, jako jsou řasy, améby a bičíkovci. Ty jsou základem potravních řetězců v oceánech.

Vzhledem k jejich důležitosti při stavbě „domu" života na Zemi mohou obří viry představovat i hrozbu. Hrají například roli při šíření sinic, které mohou zaplavit rozsáhlé vodní plochy a způsobovat tak značné ekologické i hospodářské škody.

Odhalování virů

Nová studie vědců z Rosenstiel School of Marine, Atmospheric and Earth Science může pomoci odhalit mnoho typů virů přítomných v našich vodních tocích a oceánech. Tyto poznatky by mohly expertům pomoci lépe se připravit na případy, kdy by pobřeží mohl zasáhnout výše popsaný škodlivý vodní květ nebo kdyby se v místních zátokách, řekách či jezerech vyskytovaly jiné viry.

Nová metoda na odhalování obřích virů se ukázala jako velmi účinná. Výzkumníci díky ní identifikovali 230 nových obřích virů a popsali i jejich funkce. Tvrdí, že ani jeden z nich věda zatím neznala. Důležité je, že v rámci sekvence genomů našli i 530 nových funkčních proteinů, včetně devíti, které se zapojují do fotosyntézy. To podle autorů naznačuje, že tyto viry mohou být schopné během infekce manipulovat se svým hostitelem i procesem fotosyntézy.

„Díky lepšímu pochopení rozmanitosti a úlohy obřích virů v oceánu a jejich interakce s řasami a dalšími oceánskými mikroby můžeme předvídat a případně řídit škodlivé množení sinic, které představují nebezpečí pro lidské zdraví po celém světě,“ nastínil spoluautor studie a odborný asistent na katedře mořské biologie a ekologie Mohammad Moniruzzaman.

„Obří viry jsou často hlavní příčinou smrti mnoha druhů fytoplanktonu, který slouží jako základ potravní sítě podporující oceánské ekosystémy a zdroje potravy. Nové funkce nalezené u obřích virů by mohly mít biotechnologický potenciál, protože některé by mohly představovat nové enzymy,“ dodal Moniruzzaman.

Mocný nástroj

Až donedávna tyto obří viry pozornosti vědců unikaly, zejména proto, že jsou navázané na jiné organismy. Nový nástroj jménem BEREN, který využívá výpočetních možností superpočítače Pegasus, to ale umí – a má tak potenciál odhalit i další viry, které mohou být neviditelné a významně ovlivňovat náš svět.

„Zjistili jsme, že obří viry mají geny zapojené do buněčných funkcí, jako je metabolismus uhlíku a fotosyntéza, které se tradičně vyskytují jen u buněčných organismů,“ komentoval výsledky Benjamin Minch, který výzkum vedl. „To naznačuje, že obří viry hrají mimořádnou roli při manipulaci s metabolismem svého hostitele během infekce a ovlivňují mořskou biogeochemii.“

Vědci pomocí nástroje analyzovali údaje o sekvenování DNA z devíti velkých globálních projektů, které odebíraly vzorky z oceánů od pólu k pólu. BEREN dokázal z této obří studnice dat vytěžit genomy obřích virů a ty pak z hlediska genetické stavby analyzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 1 hhodinou

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 3 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 6 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 8 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.