Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Když se řekne virus, většině lidí se vybaví něco nebezpečného, možná až smrtícího. Viry jsou však současně základem života na Zemi – bez nich by nefungovaly ani ty nejzákladnější procesy, na kterých stojí pyramida života na naší planetě.

Obří viry jsou zvláštní skupinou virů, která se od těch ostatních liší nejen svými rozměry. Ve skutečnosti jsou větší než většina bakterií. Pomáhají přežít jednobuněčným mořským organismům, které se odborně označují jako protisté. Pod tímto jménem se skrývají velmi rozšířené organismy, jako jsou řasy, améby a bičíkovci. Ty jsou základem potravních řetězců v oceánech.

Vzhledem k jejich důležitosti při stavbě „domu" života na Zemi mohou obří viry představovat i hrozbu. Hrají například roli při šíření sinic, které mohou zaplavit rozsáhlé vodní plochy a způsobovat tak značné ekologické i hospodářské škody.

Odhalování virů

Nová studie vědců z Rosenstiel School of Marine, Atmospheric and Earth Science může pomoci odhalit mnoho typů virů přítomných v našich vodních tocích a oceánech. Tyto poznatky by mohly expertům pomoci lépe se připravit na případy, kdy by pobřeží mohl zasáhnout výše popsaný škodlivý vodní květ nebo kdyby se v místních zátokách, řekách či jezerech vyskytovaly jiné viry.

Nová metoda na odhalování obřích virů se ukázala jako velmi účinná. Výzkumníci díky ní identifikovali 230 nových obřích virů a popsali i jejich funkce. Tvrdí, že ani jeden z nich věda zatím neznala. Důležité je, že v rámci sekvence genomů našli i 530 nových funkčních proteinů, včetně devíti, které se zapojují do fotosyntézy. To podle autorů naznačuje, že tyto viry mohou být schopné během infekce manipulovat se svým hostitelem i procesem fotosyntézy.

„Díky lepšímu pochopení rozmanitosti a úlohy obřích virů v oceánu a jejich interakce s řasami a dalšími oceánskými mikroby můžeme předvídat a případně řídit škodlivé množení sinic, které představují nebezpečí pro lidské zdraví po celém světě,“ nastínil spoluautor studie a odborný asistent na katedře mořské biologie a ekologie Mohammad Moniruzzaman.

„Obří viry jsou často hlavní příčinou smrti mnoha druhů fytoplanktonu, který slouží jako základ potravní sítě podporující oceánské ekosystémy a zdroje potravy. Nové funkce nalezené u obřích virů by mohly mít biotechnologický potenciál, protože některé by mohly představovat nové enzymy,“ dodal Moniruzzaman.

Mocný nástroj

Až donedávna tyto obří viry pozornosti vědců unikaly, zejména proto, že jsou navázané na jiné organismy. Nový nástroj jménem BEREN, který využívá výpočetních možností superpočítače Pegasus, to ale umí – a má tak potenciál odhalit i další viry, které mohou být neviditelné a významně ovlivňovat náš svět.

„Zjistili jsme, že obří viry mají geny zapojené do buněčných funkcí, jako je metabolismus uhlíku a fotosyntéza, které se tradičně vyskytují jen u buněčných organismů,“ komentoval výsledky Benjamin Minch, který výzkum vedl. „To naznačuje, že obří viry hrají mimořádnou roli při manipulaci s metabolismem svého hostitele během infekce a ovlivňují mořskou biogeochemii.“

Vědci pomocí nástroje analyzovali údaje o sekvenování DNA z devíti velkých globálních projektů, které odebíraly vzorky z oceánů od pólu k pólu. BEREN dokázal z této obří studnice dat vytěžit genomy obřích virů a ty pak z hlediska genetické stavby analyzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 15 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.