Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Když se řekne virus, většině lidí se vybaví něco nebezpečného, možná až smrtícího. Viry jsou však současně základem života na Zemi – bez nich by nefungovaly ani ty nejzákladnější procesy, na kterých stojí pyramida života na naší planetě.

Obří viry jsou zvláštní skupinou virů, která se od těch ostatních liší nejen svými rozměry. Ve skutečnosti jsou větší než většina bakterií. Pomáhají přežít jednobuněčným mořským organismům, které se odborně označují jako protisté. Pod tímto jménem se skrývají velmi rozšířené organismy, jako jsou řasy, améby a bičíkovci. Ty jsou základem potravních řetězců v oceánech.

Vzhledem k jejich důležitosti při stavbě „domu" života na Zemi mohou obří viry představovat i hrozbu. Hrají například roli při šíření sinic, které mohou zaplavit rozsáhlé vodní plochy a způsobovat tak značné ekologické i hospodářské škody.

Odhalování virů

Nová studie vědců z Rosenstiel School of Marine, Atmospheric and Earth Science může pomoci odhalit mnoho typů virů přítomných v našich vodních tocích a oceánech. Tyto poznatky by mohly expertům pomoci lépe se připravit na případy, kdy by pobřeží mohl zasáhnout výše popsaný škodlivý vodní květ nebo kdyby se v místních zátokách, řekách či jezerech vyskytovaly jiné viry.

Nová metoda na odhalování obřích virů se ukázala jako velmi účinná. Výzkumníci díky ní identifikovali 230 nových obřích virů a popsali i jejich funkce. Tvrdí, že ani jeden z nich věda zatím neznala. Důležité je, že v rámci sekvence genomů našli i 530 nových funkčních proteinů, včetně devíti, které se zapojují do fotosyntézy. To podle autorů naznačuje, že tyto viry mohou být schopné během infekce manipulovat se svým hostitelem i procesem fotosyntézy.

„Díky lepšímu pochopení rozmanitosti a úlohy obřích virů v oceánu a jejich interakce s řasami a dalšími oceánskými mikroby můžeme předvídat a případně řídit škodlivé množení sinic, které představují nebezpečí pro lidské zdraví po celém světě,“ nastínil spoluautor studie a odborný asistent na katedře mořské biologie a ekologie Mohammad Moniruzzaman.

„Obří viry jsou často hlavní příčinou smrti mnoha druhů fytoplanktonu, který slouží jako základ potravní sítě podporující oceánské ekosystémy a zdroje potravy. Nové funkce nalezené u obřích virů by mohly mít biotechnologický potenciál, protože některé by mohly představovat nové enzymy,“ dodal Moniruzzaman.

Mocný nástroj

Až donedávna tyto obří viry pozornosti vědců unikaly, zejména proto, že jsou navázané na jiné organismy. Nový nástroj jménem BEREN, který využívá výpočetních možností superpočítače Pegasus, to ale umí – a má tak potenciál odhalit i další viry, které mohou být neviditelné a významně ovlivňovat náš svět.

„Zjistili jsme, že obří viry mají geny zapojené do buněčných funkcí, jako je metabolismus uhlíku a fotosyntéza, které se tradičně vyskytují jen u buněčných organismů,“ komentoval výsledky Benjamin Minch, který výzkum vedl. „To naznačuje, že obří viry hrají mimořádnou roli při manipulaci s metabolismem svého hostitele během infekce a ovlivňují mořskou biogeochemii.“

Vědci pomocí nástroje analyzovali údaje o sekvenování DNA z devíti velkých globálních projektů, které odebíraly vzorky z oceánů od pólu k pólu. BEREN dokázal z této obří studnice dat vytěžit genomy obřích virů a ty pak z hlediska genetické stavby analyzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 3 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 16 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 21 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...