Viry

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

Ve Rwandě od úterý naočkovali několik set lidí proti mpox v rámci první očkovací kampaně proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla agentura AFP. Rwanda už podle agentury AP obdržela tisíc dávek vakcíny od Nigérie na základě dohody mezi oběma zeměmi. Statisíce vakcín ze zahraničí plánují od října podávat v nejpostiženější oblasti na africkém kontinentě, sousedním Kongu.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Warleighský jez na řece Avoně na jihu Británie je v létě oblíbeným místem pro koupání. A to i přesto, že řeka bývá často zanesená bakteriemi a jinými škodlivinami. Nyní na něm kvalitu vody střeží umělá inteligence (AI) propojená s vodní plochou pomocí senzorů. Pár kliknutí v mobilu a je zřejmé, že voda je bezpečná. Údaje ze senzorů AI vyhodnocuje v reálném čase. Vývojáři z britského start-upu UnifAI Technology ji plánují nasazovat na stále více řek a pláží.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

Viry u rostlin sice nejsou pro člověka nebezpečné, mohou ale pěstitele připravit o úrodu a zvýšit ztráty v zemědělské produkci. Do rostliny se dostane patogen ve většině případů skrze přenašeče, kterým bývá nejčastěji hmyz. Virus se začne v buňce množit a postupně se šíří. Výsledný plod není ve většině případů toxický, nicméně může být pozměněn jeho vzhled, struktura anebo chuť, popsal Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Týmu vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se povedlo popsat ztrátu protivirového genu zvaného tetherin u několika ptačích druhů, včetně krocanů. Podle autorů se jedná o překvapivý objev, protože jde o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.

Práce osmadvaceti vědeckých týmů v České republice, které studují viry a bakterie, bude podpořená 1,3 miliardy korun z evropských fondů. Vznikne Národní institut virologie a bakteriologie (NIBV), který propojí ústavy Akademie věd ČR, Univerzitu Karlovu a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně a Univerzitu Palackého v Olomouci. Cílem je připravit vědecké poznání na budoucí pandemie.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Soukromá společnost SpaceX vyslala z amerického Kennedyho vesmírného střediska na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) novou a větší verzi své bezpilotní zásobovací lodi Cargo Dragon (Drak). Odstartovala v neděli, přistát na orbitálním komplexu by loď měla v pondělí. Součástí jejího nákladu jsou i vánoční dárky a pečený krocan.

Významný objev se podařil týmu vedenému Hanou Cahovou z Ústavu organické chemie a biochemie ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Při studiu střevní bakterie E. coli vědci objasnili funkci „alarmonů“, malých molekul, které se ve zvýšené míře vyskytují ve všech typech organismů ve chvílích, kdy jsou vystaveny zátěži. Svůj objev tým publikoval v prestižním odborném časopise Nature Communications.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.

Vědci popsali vývoj žloutenky typu B během posledních 4 tisíc let – ukázali, že tato nemoc byla v populaci rozšířená zřejmě i více než v současné době.

Vláda Spojených států po třech letech zrušila zákaz laboratorních experimentů se smrtícími viry. Výzkum může zásadně přispět v boji proti pandemiím.