Viry

Virus klíšťové encefalitidy mívá na povrchu slabá místa, kde virovou membránu nekryje proteinový obal. Není tedy uspořádaný tak dokonale, jak vědci dosud předpokládali, ukázal výzkum institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Objev může přispět k vývoji léčiv nebo vakcín.

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.

Počty Čechů, kteří si ze zahraniční dovolené přivezou v mobilu nejen fotografie, ale i počítačový virus, jehož prostřednictvím pak posílají útočníkům peníze a data, roste. IT experti i bankéři tak varují především před používáním veřejných Wi-Fi sítí a sdílených nabíječek. Podle odhadu bank je takových klientů jen během léta víc než 20 tisíc.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Výbor Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) posuzuje rizika ethanolu v dezinfekčních prostředcích. Pokud dospěje k závěru, že látka může způsobovat rakovinu či ovlivňovat reprodukční zdraví, může doporučit její zákaz. Proti možnosti omezení se staví nemocnice i výrobci. Ethanol totiž podle nich patří k nejúčinnějším a zároveň nenahraditelným dezinfekčním látkám.

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Cenu Arnošta Lustiga ve středu převzal od prezidenta Petra Pavla biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Podle poroty se nebál zastat svých kolegů a bojoval proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19. „Nějaký druh odvahy potřebujeme všichni a pořád. Je občas obtížné vůbec vystrčit hlavu ven a říkat něco na veřejnosti,“ sdělil Konvalinka v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

O potenciálu umělých inteligencí (AI) vyhledávat a také navrhovat složité biologické struktury se spekuluje už roky. Teď vědci vyvinuli právě s pomocí velkého jazykového modelu viry určené k vyhledání a likvidaci bakterií Escherichia coli.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Česká města se potýkají s přemnoženými potkany. Hubit se je snaží pravidelně, ne vždy v tom jsou ale úspěšná. Velcí hlodavci se totiž množí velmi rychle, jejich populaci navíc svědčí i mírné zimy z posledních let. Jen v Praze jich je podle odhadů minimálně pětkrát více než obyvatel.

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Pralesy a korálové útesy se považují za místa s úžasnou biologickou rozmanitostí. Podle nové studie vědců z Northwestern University je ale stejně rozmanitým a pestrým místem i koupelna. Zejména co se týká zabijáckých virů.

Ve Rwandě od úterý naočkovali několik set lidí proti mpox v rámci první očkovací kampaně proti tomuto virovému onemocnění v Africe, uvedla agentura AFP. Rwanda už podle agentury AP obdržela tisíc dávek vakcíny od Nigérie na základě dohody mezi oběma zeměmi. Statisíce vakcín ze zahraničí plánují od října podávat v nejpostiženější oblasti na africkém kontinentě, sousedním Kongu.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Warleighský jez na řece Avoně na jihu Británie je v létě oblíbeným místem pro koupání. A to i přesto, že řeka bývá často zanesená bakteriemi a jinými škodlivinami. Nyní na něm kvalitu vody střeží umělá inteligence (AI) propojená s vodní plochou pomocí senzorů. Pár kliknutí v mobilu a je zřejmé, že voda je bezpečná. Údaje ze senzorů AI vyhodnocuje v reálném čase. Vývojáři z britského start-upu UnifAI Technology ji plánují nasazovat na stále více řek a pláží.