Covid může probudit spící rakovinu, varuje studie

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Na rakovině je jednou z nejhorších věcí to, že se vrací. Přestože může vypadat jako vyléčená nebo poražená, často se dokáže objevit znovu a připravit nemocnému další problémy a ohrozit ho. Vědci už roky zkoumají, za jakých okolností se to může stát a čeho rakovina dokáže využít, aby se začala tělem znovu šířit. Teď přišli s dalším spouštěčem.

Jsou jím viry, konkrétně SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Podle nového výzkumu by se spící rakovinné buňky v plicích mohly po prodělání covidu nebo chřipky znovu aktivovat. Výsledky naznačují, že respirační infekce by mohla u pacientů, kteří v minulosti přežili onkologické onemocnění, vyvolat řetězec událostí vedoucích k novému metastázujícímu nádoru.

I úspěšná léčba jen málokdy zničí všechny buňky rakoviny, ale většinou to příliš nevadí. Jsou rozeseté na různých místech těla, ale nemají sílu se množit – když to udělají, imunitní systém je zničí. A tak jen „spí“ a čekají na svou příležitost.

V nové studii se vědci zaměřili na metastatický karcinom prsu, který u pacientů často zanechává stopy v plicích. Pochopení toho, proč se při něm buňky probouzejí, je dle expertů klíčem k odhalení nových způsobů, jak tomu zabránit. „Spící rakovinné buňky jsou jako uhlíky, které zůstaly v opuštěném ohništi. A respirační viry jsou jako silný vítr, který znovu rozfouká plameny,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie James DeGregori z Coloradské univerzity. Příčinou by v tomto případě měly být záněty.

Během covidové pandemie se objevily neoficiální zprávy, které naznačovaly, že přibývá případů rakoviny – respektive, že se nečekaně často znovu objevují nádory, které měly být vyléčené. To naznačovalo, že by mezi oběma nemocemi mohla existovat nějaká souvislost. A podle výše uvedeného výzkumu opravdu existuje. Autoři studie to ověřili dvěma rozsáhlými populačními výzkumy.

První využil statistik z Velké Británie, druhý z USA. Ten britský prokázal, že covid téměř zdvojnásobil riziko úmrtí na rakovinu všech typů u pacientů, u nichž bylo nádorové onemocnění diagnostikováno nejméně pět let předtím a kteří proto byli v době propuknutí covidu pravděpodobně v remisi. Vědci samozřejmě zohlednili i vliv samotného covidu. Americká data sledovala jen ženy po rakovině prsu. Také u nich byla pravděpodobnost vzniku metastáz v plicích o padesát procent vyšší než u žen, které tuto nemoc nedostaly.

Velký potenciál

Profesor Andreas Berthaler z Vídeňské univerzity, který se na této práci přímo nepodílel, v komentáři ke studii pro Science Media Centre uvedl: „Uvedené výsledky jsou inovativní a mají potenciálně velký klinický význam. Studie poskytuje důkaz o tom, jak respirační virové infekce reaktivují spící rakovinné buňky a podporují metastázy.“

Tento mechanismus, který autoři práce objevili, zahrnuje imunitní protein zvaný interleukin-6 (IL-6). „Hraje roli v obraně hostitele proti infekci, ale může také spouštět proliferaci (bujení) rakovinných buněk a podporovat růst nádoru,“ vysvětlili badatelé, jak celá věc funguje.

Stejné efekty se objevily také při nákaze chřipkou, vědci tedy předpokládají, že oba rozšířené viry mají podobné dopady. Na základě těchto výsledků se autoři výzkumu domnívají, že právě na IL-6 by mohly v budoucnu cílit terapie, které by mohly hrozbu návratu rakoviny po prodělání virových infekcí snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 2 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 4 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 9 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 11 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 13 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 14 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 16 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
včera v 17:21

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.