SARS-CoV-2

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

Původ viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, v posledních letech zkoumali vědci, novináři i veřejnost. Nové studie, jež vyšly v odborných časopisech Cell a Nature, nyní přinášejí spoustu nových stop.

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Americké tajné služby nenašly žádný přímý důkaz, že by na začátku pandemie covidu-19 stál incident ve výzkumném středisku v čínském Wu-chanu. Dokazují to odtajněné informace, o kterých informovala agentura Reuters.

Minulý týden došlo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) k poklesu akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění, a to prakticky ve všech věkových skupinách. Ačkoliv se ve většině krajů ještě stále vyskytují epidemická ohniska, chřipky ubylo téměř o čtvrtinu a postupně se dle SZÚ snižuje i výskyt dalších infekcí, které způsobují například RS viry, virus SARS-CoV-2 a další.

Více než deset milionů sekvencí koronaviru SARS-CoV-2 musel prozkoumat mezinárodní tým vědců, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků se pak podařilo odhalit vzácné protilátky, které jsou připraveny i na další mutace lidských koronavirů. Na studii se podíleli také zástupci Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Široce používaný lék proti covidu by mohl být příčinou vzniku nových variant viru SARS-CoV-2. U řady virologů to vyvolává obavy, že by mohl pandemii prodloužit a dokonce oživit. Lék molnupiravir, vyráběný společností Merck & Co., je navržen tak, aby zabíjel virus vyvoláním mutací ve virovém genomu. Průzkum virových genomů uvedený v nové studii, která zatím ale neprošla recenzním řízením, naznačuje, že někteří lidé léčení tímto lékem vytvářejí nové viry, které nejenže zůstávají životaschopné, ale také se šíří.

Pandemie nového koronaviru je stále jedním z těch globálních fenoménů, které život ovlivňují nejvíc. Protože se virus, jenž tuto nemoc způsobuje, stále rychle mění, bude komplikovat i rok 2023. Letošek ale bude oproti předchozím rokům v mnohém odlišný – vývoj SARS-CoV-2 se totiž dá mnohem hůř předvídat.

Analýza vzorků tkání z pitev lidí, kteří zemřeli na covid-19, ukázala, že virus SAR-CoV-2 se u nich rozšířil do celého těla – včetně mozku. Vydržel v nich až osm měsíců, popsal výzkum, jehož výsledky vyšly v časopise Nature.

Řada vědců i lékařů se bojí nastávající zimy, která by podle nich mohla spustit současně vlnu covidu, chřipky a respiračního syncytiálního viru (RSV). Covid hrozí kvůli rozvolnění opatření, druhé dvě nemoci se zase mají vrátit proto, že u mnoha lidí ubylo za dva roky, kdy se s nimi nesetkávali, protilátek a jejich imunita na viry pozapomněla.

Tento týden vyšla nová, zatím nerecenzovaná studie, která podle svých autorů přináší důkazy o tom, že covid musel vzniknout uměle – obsahuje totiž příliš pravidelné prvky. Další vědci ale zjištění relativizují a varují před unáhlednými závěry a dezinformacemi. Práce totiž dosud neprošla recenzním řízením.

Americký imunolog a odborník na infekční nemoci Anthony Fauci, který vešel ve známost širší veřejnosti v USA i ve světě během pandemie covidu-19, oznámil tento týden, že na konci roku opustí své veřejné funkce. Fauci byl přitom poradcem Bílého domu pro zdravotnictví a skoro čtyřicet let vede Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se podílel na vládní reakci na šíření HIV, SARS-CoV-2 a řady dalších virů.

Vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu se podařilo vytvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 ve slepičích vejcích. Protilátky získané z vajec by mohly být použity k léčbě covidu, nebo jako preventivní opatření pro osoby vystavené této nemoci. Studie vyšla v odborném časopise Viruses.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Nová americká studie tvrdí, že lidé, kteří prodělali covid, by nemuseli dostávat druhou dávku mRNA vakcíny proti této nemoci. Po první injekci totiž mají víc protilátek než ti, kteří nemoc neměli, ale dostali dvě dávky této vakcíny.

Podle první studie, která se snažila zjistit, jestli SARS-CoV-2 nepronikl do volné přírody, se zdá, že virus způsobující covid-19 běžně napadá jelence běloocasé – severoamerické příbuzné našich jelenů.

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.