Pandemie nového koronaviru je stále jedním z těch globálních fenoménů, které život ovlivňují nejvíc. Protože se virus, jenž tuto nemoc způsobuje, stále rychle mění, bude komplikovat i rok 2023. Letošek ale bude oproti předchozím rokům v mnohém odlišný – vývoj SARS-CoV-2 se totiž dá mnohem hůř předvídat.
Jak se letos bude vyvíjet pandemie covidu-19? Rok 2023 je podle expertů časem velké nejistoty
Na mnoha místech světa se život v roce 2022 vrátil do normálního stavu, jaký zažívala před pandemií. Vlády díky vysoké proočkovanosti a promořenosti populace rušily protipandemická opatření; skončily lockdowny, děti se vrátily do škol a zákazníci do restaurací. Respirátory se nosí dobrovolně, lidé mohou cestovat a pominul i tlak na očkování.
Rok plný optimismu
S tím, jak ubývalo nemocných a zejména mrtvých, přicházeli politici i vědci s optimistickými výroky a předpověďmi. Jako první s nimi přišla už v lednu dánská premiérka Mette Frederiksenová, která konstatovala, že SARS-CoV-2 už nepředstavuje hrozbu pro společnost. V září zase americký prezident Joe Biden v rozhovoru poznamenal, že pandemie je u konce. A dokonce i Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), vyjádřil naději, že už roku 2023 by mohla být pandemie označená za ukončenou.
Jenže virus se neřídí lidskou vírou ani optimismem, nýbrž evolucí – a zkouší se dostat i do míst, kde ještě nebyl, a změnit se tak, aby přežil. Typickým příkladem tohoto procesu je Čína, jedna z posledních zemí, která zrušila silnější opatření na kontrolu pandemie; ukázalo se, že vysoce nakažlivé varianty omikron stejně většina opatření nezastaví.
Scény, které se nyní objevují v čínských nemocnicích, připomínají spoušť, kterou omikron před téměř rokem způsobil v Hongkongu. V Číně mohlo dojít k rozsáhlému přenosu bez ohledu na to, jestli prezident Si Ťin-pching v prosinci zrušil politiku nulové kontroly. Modely ale naznačují, že letos této zemi hrozí miliony úmrtí na covid, a to ani nemluvě o rozsáhlých narušeních čínské – a tedy i světové – ekonomiky.
Většina lidí v Číně není imunologicky připravena na převažují kmeny omikronu; nebyli vystaveni žádné variantě viru SARS-CoV-2, a pokud byli očkováni, dostali vakcíny pouze proti původnímu kmeni viru. Tyto očkovací látky vyrobené v Číně navíc mají nižší účinnost než ty na principu mRNA.
Čínu pravděpodobně čeká podobný vývoj jako ostatní země světa, předpovídá odborný časopis Nature. Nepřijde jedna jediná vlna, která by znamenala zrušení pandemických omezení. Naopak, budou následovat další vlny nákazy a úmrtí, a to buď v důsledku nových variant, které se objeví v populaci, nebo v důsledku variant dovezených v souvislosti s otevřením hranic země návštěvníkům.
Unavená společnost, neúnavný virus
Jinde na Zemi se lidé potýkají s odlišným problémem – opakované vlny infekcí a úmrtí zhoršují jejich imunitu vůči jiným nemocem a zhoršují problémy s dlouhým covidem. A maximální koncentrace na covid v uplynulých letech tam navíc otevřely dveře jiným nakažlivým nemocem: AIDS, malárii nebo tuberkulóze.
Podle dat Nature se rychlost očkování proti covidu v mnoha zemích zpomalila. V některých z nich výrazně kleslo zejména očkování posilujícími dávkami, přestože prokazatelně podstatně snižují počet úmrtí a závažných onemocnění.
„Existující vakcíny jsou zatraceně dobré,“ říká epidemioložka Jennifer Nuzzová z Brownoy University, „ale my jim nevěnujeme dostatečnou pozornost. Opravdu musíme zajistit, aby lidé ve věku 65 a více let dostávali posilující dávky. Zrovna nedávno jsem viděla údaje o domovech pro seniory, které ukazují, že se nechala naočkovat méně než polovina obyvatel a že se nechala naočkovat asi necelá čtvrtina personálu.“
Jednou z cest k obnovení očkování (a mnohde i k obnovení důvěry společnosti k očkování) je technologie. Probíhá například vývoj slizničních vakcín. Ty jsou určené k podání nosem nebo ústy a ve vědecké obci se doufá, že mohou vyvolat sterilizační imunitu, která zablokuje přenos – nejen závažné onemocnění. Čína už schválila inhalační posilovací dávku a Indie zase dvoudávkovou nosní primární vakcínu. Vlastní verze mají už také Rusko a Írán.
Vědci zatím teprve čekají na údaje, aby mohli ověřit, jestli některá z nich splní příslib zastavit SARS-CoV-2. Právě rychlé šíření covidu v Číně by ve vyhodnocování těchto dat mohlo pomoci. „Moc bych si přála, aby nosní vakcíny zabránily infekcím. Nejsem ale úplně přesvědčená, že se to stane,“ doplňuje Nuzzová. „Nosní vakcíny mají ale své výhody, protože mnoho lidí nemá rádo jehly. To je vlastně jeden z důvodů, proč se lidé nenechávají očkovat.“
Čeho se obávat
Jednou z věcí, která by mohla otřást spokojeností se současným vývojem, by mohl být příchod jedné nebo více „variant vyvolávajících obavy“ (VoC). Během tohoto roku se určitě objeví nové varianty viru, stejně jako tomu bylo v roce 2022. Označení VoC (a odpovídající řecké písmeno od WHO) jim ale bude uděleno pouze v případě, že varianta bude lépe unikat imunitnímu systému, způsobovat závažnější onemocnění nebo bude mnohem přenosnější než ty, které v současnosti cirkulují.
V současné době vypadá jako nejvíce hrozivá varianta přezdívaná Kraken, která se začala na konci roku 2022 extrémně rychle šířit ve Spojených státech amerických. Podle prvních údajů se jednak ještě rychleji šíří, ale zejména obchází nejrůznější druhy imunity.
Odhadovat, jaká varianta převáží, je ale nemožné – v současné době koluje takové množství variant s tolika mutacemi, že ani superpočítače nedokáží predikovat, která vyhraje. Thomas Friedrich, virolog z University of Wisconsin-Madison říká: „Je možné, že se objeví varianta, která změní pravidla hry, ale je velmi obtížné předpovědět, kdy a kde. Každá nová infekce poskytuje viru více příležitostí ke vzniku nových kombinací mutací. Pokračující cirkulace SARS-CoV-2 proto znamená, že bychom měli očekávat, že se virus bude i nadále vyvíjet.“
Ve Spojených státech, stejně jako ve většině ostatních zemí, má podle něj většina lidí určitou imunitu vůči SARS-CoV-2 vytvořenou infekcí, očkováním nebo kombinací obojího. „U mnoha nebo většiny těchto lidí bude tato imunita pravděpodobně alespoň trochu reagovat s novými variantami viru SARS-CoV-2. Tato již existující imunita na úrovni populace by tedy mohla zmírnit dopad nových variant.“
Nespravedlivý svět
Dalším důvodem k obavám je, že stále není naočkováno dost lidí, a covid má tak zejména v chudých zemích k dispozici velký rezervoár. Roku 2022 totiž ochabla činnost globální spolupráce, která měla zajistit spravedlivé poskytování vakcín.
Výsledkem je, že pouze čtvrtina lidí v zemích s nízkými příjmy dostala alespoň jednu dávku vakcíny proti novému koronaviru. Mnoho zemí s nízkými příjmy se musí vrátit k řešení zanedbávaných priorit, jako je malárie, tuberkulóza a kojenecká úmrtnost, které byly v době, kdy pandemie zachvátila zemi v nejhorším rozsahu, odsunuty na vedlejší kolej.
Virus se lidskému tělu rychle přizpůsobuje. Není v tom ale sám. Také lidská imunita se totiž bude viru SARS-CoV-2 přizpůsobovat, ať už vakcinací, nebo setkáváním se s nejrůznějšími kmeny a variantami viru. To by mohlo imunitní reakci povzbudit k tomu, aby byla ještě silnější – častější setkávání mohou být motivací pro to, aby organismus považoval covid za dlouhodobou hrozbu a ještě lépe a účinněji s ním zápolil.
