Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.
Vědci vyzkoušeli vakcínu na smrtící koronavirus MERS
Virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid, má „strýčka“ – starší virus, který je řádově více smrtelný a hůř léčitelný. Jmenuje se MERS a nepodařilo se ho doposud ani zcela zlikvidovat, ale dokonce proti němu ani vytvořit účinnou vakcínu. Teď vědci hlásí první úspěch proti tomuto viru, který má smrtnost asi 35 procent.
Poprvé se neznámý virus, který dostal později jméno MERS, objevil roku 2012 v Saudské Arábii. Nákaza se začala šířit až na jaře dalšího roku. V první vlně na něj do května 2013 zemřelo 59 osob, ale problém se vrátil o rok později – tehdy se MERS objevil v Íránu a poté v Saúdské Arábii. Do května 2015 se nakazilo asi 1250 lidí – zemřelo přes 450. Celkem se pak za celou dobu epidemie nakazilo 2494 osob ve 27 zemích, 858 zemřelo. MERS měl tedy vysokou smrtnost, ale měl nižší potenciál nakazit ostatní.
Částice MERS
Nemoc se šířila i do jihovýchodní Asie. Pomáhalo jí, že se podobně jako covid na začátku pandemie zpočátku nijak silně neprojevovala. Začínala příznaky, které připomínaly nachlazení, teprve později přicházela vysoká horečka. Další projevy, včetně zápalu plic, byly podobné jako u SARSu i covidu, MERS byl ale výrazně více smrtící – a to dokonce i v dobře vybavených saúdskoarabských nemocnicích. Lišil se totiž od ostatních koronavirů tím, že způsoboval i akutní selhání ledvin, což vlastně znemožňovalo jakoukoliv léčbu.
Na lidi se přenáší zřejmě od velbloudů, u nichž byl popsán, ale mechanismus přenosu zatím nebyl přesně prozkoumán. Mezi lidmi pak koluje klasickou kapénkovou infekcí podobně jako chřipka nebo covid.
Tato nemoc byla méně obávaná než viry SARS nebo SARS-CoV-1. Právě proto, že se až doposud jen špatně šířila a až na drobnější epizody nikdy nezasáhla širší populaci. Jenže příchod covidu a hlubší výzkum koronavirů, který na pandemii navázal, ukázal, že tento typ virů se může poměrně rychle měnit a získávat tak vlastnosti, jež pomáhají v šíření. A tak se vědci znovu zaměřili na to, zda by dokázali přijít s vakcínou proti MERS.
Vakcína přichází
Na kandidátské látce začali pracovat experti v Německu už roku 2020. Výsledkem je látka MVA-MERS-S, kterou teď tým z Hamburku vyzkoušel poprvé na lidech. Studie vyšla v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases.
Jedná se teprve o první fázi, která by měla vést k očkovací látce. Cílem této fáze je zjistit, jestli je vakcína bezpečná, jestli ji lidský organismus vůbec snese bez zdravotních problémů a také jestli má nějaký vliv na chování viru. To znamená, jestli vyvolává tvorbu protilátek a T-buněk, které by měly být schopné zabránit infekci MERS-CoV.
Celkem 23 zdravých dobrovolníků dostalo dvě dávky vakcíny MVA-MERS-S s odstupem čtyř týdnů mezi očkováním. Tato vektorová vakcína obsahuje proteinové složky koronaviru MERS, takže učí lidskou imunitu opatrně se s nimi vypořádat, až na ně příště narazí.
Výsledky ukázaly, že všechny výše popsané cíle byly splněny: vakcína je podle studie bezpečná i účinná. Autoři proto oznámili, že další studie bezpečnosti a účinnosti vakcíny u rizikových skupin pro závažné onemocnění MERS-CoV, včetně starších osob a osob s příslušnými komorbiditami, budou následovat.
