Vědci vyzkoušeli vakcínu na smrtící koronavirus MERS

Ze známých koronavirů má MERS nejvyšší smrtnost. Podlehlo mu více než třicet procent nakažených, ale lékaři proti němu zatím neměli ani specifický lék, ani očkování. Němečtí vědci teď vakcínu konečně testují.

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid, má „strýčka“ – starší virus, který je řádově více smrtelný a hůř léčitelný. Jmenuje se MERS a nepodařilo se ho doposud ani zcela zlikvidovat, ale dokonce proti němu ani vytvořit účinnou vakcínu. Teď vědci hlásí první úspěch proti tomuto viru, který má smrtnost asi 35 procent.

Poprvé se neznámý virus, který dostal později jméno MERS, objevil roku 2012 v Saudské Arábii. Nákaza se začala šířit až na jaře dalšího roku. V první vlně na něj do května 2013 zemřelo 59 osob, ale problém se vrátil o rok později – tehdy se MERS objevil v Íránu a poté v Saúdské Arábii. Do května 2015 se nakazilo asi 1250 lidí – zemřelo přes 450. Celkem se pak za celou dobu epidemie nakazilo 2494 osob ve 27 zemích, 858 zemřelo. MERS měl tedy vysokou smrtnost, ale měl nižší potenciál nakazit ostatní.

Částice MERS
Zdroj: Wikimedia Commons/NIAID – MERS-CoV Particles

Nemoc se šířila i do jihovýchodní Asie. Pomáhalo jí, že se podobně jako covid na začátku pandemie zpočátku nijak silně neprojevovala. Začínala příznaky, které připomínaly nachlazení, teprve později přicházela vysoká horečka. Další projevy, včetně zápalu plic, byly podobné jako u SARSu i covidu, MERS byl ale výrazně více smrtící – a to dokonce i v dobře vybavených saúdskoarabských nemocnicích. Lišil se totiž od ostatních koronavirů tím, že způsoboval i akutní selhání ledvin, což vlastně znemožňovalo jakoukoliv léčbu.

Na lidi se přenáší zřejmě od velbloudů, u nichž byl popsán, ale mechanismus přenosu zatím nebyl přesně prozkoumán. Mezi lidmi pak koluje klasickou kapénkovou infekcí podobně jako chřipka nebo covid.

Tato nemoc byla méně obávaná než viry SARS nebo SARS-CoV-1. Právě proto, že se až doposud jen špatně šířila a až na drobnější epizody nikdy nezasáhla širší populaci. Jenže příchod covidu a hlubší výzkum koronavirů, který na pandemii navázal, ukázal, že tento typ virů se může poměrně rychle měnit a získávat tak vlastnosti, jež pomáhají v šíření. A tak se vědci znovu zaměřili na to, zda by dokázali přijít s vakcínou proti MERS.

Vakcína přichází

Na kandidátské látce začali pracovat experti v Německu už roku 2020. Výsledkem je látka MVA-MERS-S, kterou teď tým z Hamburku vyzkoušel poprvé na lidech. Studie vyšla v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases.

Jedná se teprve o první fázi, která by měla vést k očkovací látce. Cílem této fáze je zjistit, jestli je vakcína bezpečná, jestli ji lidský organismus vůbec snese bez zdravotních problémů a také jestli má nějaký vliv na chování viru. To znamená, jestli vyvolává tvorbu protilátek a T-buněk, které by měly být schopné zabránit infekci MERS-CoV.

Celkem 23 zdravých dobrovolníků dostalo dvě dávky vakcíny MVA-MERS-S s odstupem čtyř týdnů mezi očkováním. Tato vektorová vakcína obsahuje proteinové složky koronaviru MERS, takže učí lidskou imunitu opatrně se s nimi vypořádat, až na ně příště narazí.

Výsledky ukázaly, že všechny výše popsané cíle byly splněny: vakcína je podle studie bezpečná i účinná. Autoři proto oznámili, že další studie bezpečnosti a účinnosti vakcíny u rizikových skupin pro závažné onemocnění MERS-CoV, včetně starších osob a osob s příslušnými komorbiditami, budou následovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
12:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 3 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
před 6 hhodinami

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 11 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
včera v 16:46

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
včera v 14:36

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
včera v 11:05

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025
Načítání...