Svět zneklidnily v poměrně krátkém časovém úseku tři velké zdravotnické hrozby. Stály za nimi koronaviry. Tyto nákazy – SARS, MERS a wuchanský koronavirus – mají řadu společných znaků, mimo jiné dopad na společnost, ekonomiku či politiku.
Všechny druhy koronavirů spojuje jejich vzhled – je typický uspořádáním povrchu do tvaru sluneční korony.
Jedná se o původce nemocí, které postihovaly zvířata. Až do roku 2002 nebyly známy žádné případy, kdy by se tato choroba přenesla na člověka. Virus napadal jen drůbež, skot a také domácí zvířata včetně koček a psů.
SARS lékaře zaskočil
Roku 2002 se však objevila nemoc, která dostala jméno SARS – z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom neboli syndrom náhlého selhání dýchání. Poprvé se o něm svět dozvěděl v polovině prosince v čínské provincii Kuang-tung. Jeho původcem byli netopýři a kaloni, na člověka se přenesl zprostředkovaně přes jiná zvířata, zřejmě především přes cibetky. Virus se šířil a ke konci července 2003 podle WHO nakazil 8096 osob. Zemřelo na něj 774 lidí. Měl tehdy vysokou smrtnost neboli úmrtnost mezi nakaženými: 9,6 procenta.
Inkubační doba SARSu byla dva dny až sedm dní, ojediněle až 10 dní. Typickými projevy byla vysoká teplota v počátku infekce. Doprovázela ji únava a bolesti, později se dostavoval nepříjemný suchý kašel spojený s výraznými dýchacími problémy. Dalším krokem byl zápal plic, který se objevil u většiny nakažených.
Podobně jako u španělské chřipky na počátku dvacátého století přispěla k vysoké úmrtnosti při této nemoci takzvaná cytokinová bouře: tělo spustilo přehnanou imunitní reakci, která tělo nemocného zcela vyčerpá a ono pak nemá sílu bránit se nemoci.
SARS se šířil kapénkami podobně jako chřipka i jako wuchanský koronavirus. Ale přenášel se i dalšími sekrety, například stolicí – i to má společné s novým koronavirem. Virus dokázal přežít mimo lidské tělo až několik dní.
Epidemii se podařilo potlačit pomocí přísných opatření, ale až poté, co se rozšířila asi do třicítky zemí. Neexistoval sice žádný lék, a neexistuje dodnes, ale dařilo se léčit symptomy. Lékaři sráželi nemocným horečku, těm s nejtěžšími příznaky se pomáhalo mechanicky dýchat. Základem byla důkladná izolace nemocných a také dodržování hygienických zásad, které jsou platné při všech infekčních onemocněních.
MERS, nejvíc smrtící koronavirus
O deset let později se objevil další druh smrtícího koronaviru, tentokrát jménem MERS. Tato zkratka označovala blízkovýchodní dýchací syndrom. Také on se na člověka přenesl ze zvířat, v tomto případě to bylo od netopýrů a velbloudů. Pak už se přenášel běžnou kapénkovou infekcí.
Poprvé byl jeho výskyt nahlášen v polovině listopadu roku 2012, ale nákaza se začala šířit až na jaře dalšího roku. V první vlně na něj do května 2013 zemřelo 59 osob, ale problém se vrátil o rok později – tehdy se MERS objevil v Íránu a poté v Saúdské Arábii. Do května 2015 se nakazilo asi 1250 lidí – zemřelo přes 450. Celkem se pak za celou dobu epidemie nakazilo 2494 osob ve 27 zemích, 858 zemřelo. MERS měl tedy vysokou smrtnost, ale měl nižší potenciál nakazit ostatní.
Nemoc se šířila i do jihovýchodní Asie. Pomáhalo jí, že se podobně jako wuchanský koronavirus zpočátku nijak silně neprojevovala. Začínala příznaky, které připomínaly nachlazení, teprve později přicházela vysoká horečka. Další projevy, včetně zápalu plic, byly podobné jako u SARSu i wuchanského koronaviru, MERS byl ale výrazně více smrtící – úmrtnost infikovaných se pohybovala kolem 30 procent. Lišil se totiž od ostatních koronavirů tím, že způsoboval i akutní selhání ledvin, což vlastně znemožňovalo jakoukoliv léčbu.
Také tato nemoc neměla v době jejího vypuknutí žádnou účinnou léčbu, lék neexistuje dodnes. Lékaři tehdy řešili stejně jako u jiných koronavirů především symptomy.
Wuchanský koronavirus
Nový typ koronaviru označovaný jako „nový koronavirus“ neboli nCov, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.
Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody. Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a možná i hadi, kteří se zde prodávali.
Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS. Zároveň však upozorňují, že se o původu wuchanského viru ví doposud jen velmi málo.
Podle ředitele Centra pro výzkum infekčních onemocnění Mikea Osterholma nemá tento virus zřejmě potenciál způsobit pandemii. „Jediný původce, o kterém dnes víme a ten potenciál má, je chřipka,“ uvedl pro web Wired. Podle něj může wuchanský virus způsobit maximálně více geograficky lokalizovaných epidemií.
Riziko úmrtí není přesně známé, ale odhaduje se na dvě procenta. Zatím zemřelo přes tři sta lidí. Podle deníku Guardian byla většina pacientů, kteří nemoci podlehli, již předtím ve velmi špatném zdravotním stavu.
