Wuchanský koronavirus se šíří a infikuje nejen lidi, ale i trhy. Rozhodujícím faktorem bude podle analytiků ale čas – jak dlouho šíření potrvá a kam až se dostane. První symptomy poklesů a slábnutí na trzích vidí finančníci už teď, nicméně pokud koronovirus pronikne masivněji i do USA, trhy znervózní zřejmě ještě daleko víc. Navíc, jak vypočítala ČNB, zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vyvolává zpomalení ekonomik střední a východní Evropy v rozsahu od 0,25 do 0,3 procentního bodu. V „ohrožení“ bude pak i ta česká.
SARS připravil trhy o 40 miliard dolarů. Koronavirus by podle černého scénáře mohl přinést globální zpomalení hospodářského růstu
Koronavirus už není jen problémem zdravotnickým, ale také ekonomickým. Otázkou nyní je, nakolik postupně se rozšiřující nákaza skutečně infikuje také trhy. Podle prezidenta finanční skupiny Kahler Ricka Kahlera to záleží především na závažnosti a míře narušení, které způsobí. „A místní trhy, zejména v Číně, jsou první na řadě,“ uvedl pro NBC News.
Koronavirus se začal šířit loni z čínského města Wu-chan. Počet nakažených podle posledních zpráv vzrostl na více než šest tisíc případů. Nejvíce nemocných hlásí Čína, kde jen za uplynulý týden počet nakažených vzrostl o 5430 případů na současných 5974 nemocných a už je 132 obětí, před týdnem to bylo pouze 17.
Wu-chan byl ve snaze zabránit šíření nemoci ve druhé polovině ledna izolován, od 23. dne měsíce lidé nemohou město opouštět, cestovat není možné po zemi ani letecky. Některé státy už také začaly evakuovat své občany. Společnost British Airways ve středu oznámila, že s okamžitou platností ruší veškeré spoje s čínskou pevninou.
Ztráty pro cestovní ruch, prospěch pro výrobce vakcín
V důsledku toho analytici už předpověděli, že odvětví, jako je cestování a volný čas, stejně jako energetika nebo maloobchod, budou čelit větším ztrátám, zatímco zdravotní péče, včetně výrobců zdravotnických potřeb a výrobců vakcín – by mohla mít naopak z krize prospěch.
„Investoři se začali zbavovat rizikovějších aktiv a naopak projevili zájem o zlato. Výjimku tvoří akcie vybraných farmaceutických společností, jako jsou Beijing Hotgen Biotech, Zhende Medical nebo Shandong Lukang Pharmaceutical, které zaznamenaly prudký růst. Tyto tituly dokonce v některých dnech narostly o maximální denní limit,“ potvrzuje vývoj hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
A nejen podle prezidenta Investičního institutu Wells Fargo Darrella Cronka je tak otázka času, kdy kromě už patrného poklesu výnosů řady akcií, zejména na rozvíjejících se trzích, dolehne tlak i na čínskou ekonomiku, jak uvedl pro NBC News.
„Obecně se předpokládá, že růst čínské ekonomiky bude v prvním čtvrtletí z titulu koronaviru mírně slabší. A vzhledem k tomu, že čínská ekonomika v tuto chvíli přispívá k růstu globální ekonomiky poměrně významně, může to znamenat ohrožení dosavadního mírného oživení světové ekonomiky poté, co byla dosažena dohoda mezi Spojenými státy a Čínou a některé indikátory mezinárodního obchodu se tak začaly mírně zlepšovat,“ zamýšlí se hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Zároveň ale dodává, že celkové dopady je prozatím předčasné odhadovat, protože není zřejmé, jak závažný problém koronavirus bude představovat dále.
Dění na trzích je ale už každopádně několik posledních dní ovlivněno prvními odhady možných dopadů na čínskou ekonomiku. „Například Australská národní banka předběžně odhadla, že by koronavirus mohl snížit růst čínského hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního roku o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že Čína je druhá největší ekonomika na světě, je zřejmé, že takovéto zpomalení by ovlivnilo celou globální ekonomiku,“ dodává Křeček.
Podle ekonoma Čang Minga z Čínské akademie sociálních věd, která je považována za vlivný vládní think-tank, by se růst čínské ekonomiky v důsledku dopadů koronaviru mohl dostat v prvním čtvrtletí skutečně pod pět procent ze svého šestiprocentního tempa z konce loňského roku. A pokud by se tak skutečně stalo, byla by vláda podle něj nucena zavést další stimulační opatření.
Jeho výhled přitom vychází z předpokladu, že epidemie koronaviru bude vrcholit mezi počátkem a polovinou února a skončí v závěru března. Čang Ming ve finančním časopise Cchaj-ťing (Caijing) napsal, že dopad nynější nákazy koronavirem by mohl být podstatně rozsáhlejší, než jaký měla epidemie SARS v roce 2003.
Co by takový jednoprocentní propad čínské ekonomiky znamenal konkrétně pro ostatní země, spočítala například Česká národní banka (ČNB). Její simulace ukázala, že většina rozvinutých zemí na to reaguje poklesem v rozmezí 0,1 až 0,2 %.
„Výsledky pro středoevropský region ukazují o něco silnější odezvu na šok do produktu Číny, konkrétně -0,27 % při šoku ve výši 1 %, oproti výsledkům pro eurozónu, zejména kvůli větší otevřenosti CEE zemí. Ekonomiky zemí Latinské Ameriky jsou daným šokem v krátkém období postiženy více než středoevropské země, avšak permanentní dopad je následně obdobný. Nejvíce jsou přitom přirozeně zasaženy ostatní země v Jihovýchodní Asii,“ zmiňuje ČNB.
„Pokud by tedy například šíření nákazy koronavirem vedlo ke zpomalení čínské ekonomiky z šesti na pětiprocentní roční růst, Česko musí počítat s tím, že neporoste tempem 2,2 procenta, ale tempem 1,9 procenta,“ varuje analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zároveň upozorňuje, že takový scénář by platil jen za předpokladu, že se nákaza po světě, a zejména do Evropy a do Česka, výrazněji nerozšíří. „Pokud by se rozšířila, ovlivní vývoj české ekonomiky také zpomalení jiných pro ni klíčových ekonomik, jako je ta eurozóny nebo německá. A kromě toho by se neblaze projevilo vlastní šíření nákazy v Česku. V krajním případě by tak Česko vykázalo propad své ekonomiky,“ dodává Kovanda.
A Křeček s nim souhlasí. „Prozatím nelze předpokládat, že by koronavirus měl výrazný vliv na chod české ekonomiky. Je možné, že lidé, kteří podlehnou panice, zvýší poptávku po lécích. Rovněž může dojít k nárůstu poptávky po trvanlivých potravinách či ochranných rouškách. Nelze však předpokládat, že by byl zásadně ovlivněn chod dodavatelsko-odběratelských řetězců, takže česká ekonomika poběží standardně,“ míní.
Pokud by ale nastal opravdu černý scénář, mohl by narušit zásobování čínskými produkty, které jsou nepostradatelné v celé řadě výrobních odvětví po celém světě. „V případě, že by čínský export včas nedorazil na místa svého určení, musela by se omezovat výroba v mnoha zemích. Dostali bychom se do negativní spirály, ve které by se ekonomické zpomalení přenášelo z jedné země do druhé. V konečném důsledku by nastalo globální zpomalení hospodářského růstu,“ říká Křeček.
Rozhodující faktor je teď čas
Šířka a hloubka jakéhokoli dopadu na trhy závisí podle analytiků ale především na tom, jak je nemoc závažná a jak dlouho s ní budou lékaři bojovat. „Pokud je to pár týdnů, není to žádný velký problém, ale pokud to bude trvat měsíce, bude to mít rozhodně dopad na HDP,“ říká řídící partnerka společnosti Harris Financial Group Jamie Coxová pro NBC News.
Teprve postupem času se podle ní ukáže, jak dlouho potrvá léčba, a z toho vyplyne i celková doba, kterou vše potrvá.
Podle analytiků nicméně může leccos naznačit porovnání současného koronaviru se závažným akutním respiračním syndromem SARS. Krize SARS z let 2002 a 2003, během níž zahynulo téměř 800 lidí v 17 zemích a která se z Číny rozšířila do Hongkongu a pak do Toronta, dává totiž investorům určitý precedens, byť s omezením.
„V roce 2003 jsme totiž právě vycházeli z velmi tvrdé recese,“ připomíná rozdílnou výchozí situaci pro NBC News Cronk. A dodává, že je potřeba si uvědomit, že zatím stále také nejde o epidemii jako v případě SARS či případně dalších nebezpečných chorob, jako je ptačí či prasečí chřipka nebo ebola.
Pokud by se však nemoc rozšířila z regionální na globální úroveň, pak by trhy mohly začít reagovat daleko více. Zejména pokud by se to týkalo USA, uvedl Cronk. A zvýšené propojení dnešních ekonomik znamená také to, že jakákoli volatilita by se mohla rozšířit po celém světě, upozornila řídící partnerka společnosti Harris Financial Group Coxová. „Asie je tak velká část světové ekonomiky, že si myslím, že by to mělo dopad na všechny,“ dodala.
Analýza z roku 2004 ukazuje, že krize SARS stála světovou ekonomiku celkem asi 40 miliard USD. Její autoři uvedli, že dopad na ekonomiku „překračuje přímé škody vzniklé v postižených odvětvích zemí postižených chorobami“. Globální ekonomika usnadnila šíření hospodářského dopadu prostřednictvím cestovních, obchodních a finančních sítí napřímo, ale zejména zprostředkovaně, konstatují.
Z analýzy také vyplynulo, že jakékoli opakování něčeho takového by toto číslo ještě zvýšilo – trhy by totiž už vzaly v úvahu prémii za faktor strachu. Vyšší náklady jednoduše plynou z přetrvávajícího šoku souvisejícího se ztrátou investic a s dopadem na celkovou důvěru, a tedy i výdaje.
A jak to vypadalo konkrétně s ekonomikou? Analytik Kovanda připomíná, že v době kulminace šíření nákazy SARS, mezi prvním a druhým čtvrtletím roku 2003, zpomalil růst čínské ekonomiky z 11,1 na 9,1 procenta. Už ve třetím čtvrtletí se ale tehdy do značné míry zotavila, když rostla desetiprocentním tempem. Celoroční propad čínské ekonomiky způsobený šířením nákazy SARS byl tedy v roce 2003 poměrně omezený. „A o dopadu na ekonomiku Česka prakticky nelze hovořit,“ uvedl.
Dnešní dopad by mohl být až pětinásobný
Byla to však jiná doba. V roce 2003 představoval celkový roční výkon čínské ekonomiky jen čtyři procenta celosvětového hospodářského výkonu. Dnes se podíl Číny na globálním ekonomickém výkonu blíží pětinásobku tehdejší úrovně, tedy dvaceti procentům celosvětového výkonu, připomíná Kovanda.
Pokud tedy koronavirus způsobí čínské ekonomice v procentuálním vyjádření srovnatelnou újmu jako v roce 2003, dopad na svět může být až pětkrát silnější. Na druhou stranu, mnohem větší velikost čínské ekonomiky nyní znamená, že by měla být schopna lépe absorbovat šok z nákazy.
„Je to trochu jako s letadlem v turbulenci: čím menší stroj, tím více to s ním hází. Analogie však přece jenom pokulhává. Záleží totiž nejen na velikosti ekonomiky, ale také na struktuře, na rozvinutosti jejích produkčních řetězců. Čím jsou delší a komplexnější, tím zranitelnější může hospodářství být,“ konstatuje Kovanda.
A poukazuje na to, že Čína je dnes mnohem více zapojená do mezinárodních hodnototvorných řetězců, což by šíření „nákazy“ ještě urychlilo. „Teď ve smyslu ekonomické nákazy, tedy rozlití nepříznivé ekonomické situace do dalších zemí, v prvé řadě těch sousedních či s Čínou intenzivně obchodujících, což je třeba i z hlediska české ekonomiky fatálně důležité Německo,“ připomíná.
Kovanda se shoduje s ostatními analytiky, že nyní záleží i na tom, jak rychle se podaří šíření nákazy koronavirem zamezit. „Pokud bude zamezení šíření rychlé natolik, že se nákaza wuchanským koronavirem významněji nerozšíří do světa a v Číně její závažnost nijak výrazně nepřevýší závažnost nákazy SARS, česká ekonomika situaci na makroúrovni vlastně nijak nepocítí,“ zamýšlí se.
Pokud však bude nákaza koronavirem svým rozsahem – geografickým i co se počtu nemocných a zemřelých týče – citelněji převyšovat rozsah někdejší nákazy SARS, v takovém případě bude třeba začít počítat s možným zásadnějším zpomalením čínské ekonomiky, které by v konečném důsledku vedlo i k hospodářskému zpomalení a propouštění v Česku.
Studie: Jak moc by mohl koronovirus „bolet“, pokud porovnáme dopady SARS
Pokud se zpětně podíváme na konkrétní analýzy, které se zabývaly tím, jaké otřesy vyvolal na finančních trzích SARS (Závažný akutní respirační syndrom) z roku 2003, můžeme usuzovat na případný potenciální ekonomický dopad, jaký může mít nový kronovirus dnes, napsal Reuters.
Připomíná například, že dokument z roku 2017, který zpracovali ekonomové Victoria Fanová, Dean Jamison a Lawrence Summers, odhadoval, že očekávané roční ztráty z pandemického rizika budou činit zhruba 500 miliard USD – nebo 0,6 % globálního příjmu – ročně, což představuje jak ztracený příjem, tak vlastní zvýšené náklady na úmrtnost.
Další studie 2016 Commission on a Global Health Risk Framework for the Future (GHRF Commission) pak ukazuje, že pandemické události budou stát globální ekonomiky v 21. století přes 6 bilionů dolarů, tedy více než 60 miliard ročně.
Reuters ale také připomíná, že izolovat dopad jediného faktoru na globální akciové indexy a ekonomiku je obtížný úkol, protože ta odráží množství současně konkurenčních faktorů, od ekonomických dat po výkonnost jednotlivých společností i geopolitických posunů. Dopady jsou proto omezené.
Například poté, co čínské úřady v roce 2003 nahlásily vypuknutí SARS Světové zdravotnické organizaci (WHO), index akcií MSCI China se sice od svých globálních vrstevníků oddělil a vydal směrem dolů, ale ztracenou půdu pod nohama znovu našel za pouhých šest měsíců.
Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) v květnu 2006 zase odhadla, jak připomíná Reuters, že celosvětový hrubý domácí produkt utrpěl v důsledku propuknutí epidemie SARS o 0,1 %.
Dále se také na epidemii SARS ukázalo, že navzdory narušení „širší“ ekonomiky mají krize kolem takových virů tendenci obecně prospívat farmaceutickým firmám, zatímco naopak trpí zejména byznys související s cestovním ruchem, jako jsou hotely, letecké společnosti, ale třeba i prodej luxusního a spotřebního zboží. Obecně během vypuknutí SARS v Číně výrazně poklesl maloobchodní prodej.
Podobně se koneckonců akciové trhy chovají i teď, jak už bylo zmíněno, kdy v důsledku šíření koronaviru nabírají zisky akcie farmaceutických firem, zatímco luxusní produkty nebo provozovatelé dálkových letů Air France, Lufthansy či IAG čelí ztrátám.
V dokumentu Mezinárodního měnového fondu pak David Bloom, Daniel Cadarette a JP Sevilla konstatují, že i když je zdravotní dopad ohniska relativně omezený, hospodářské důsledky se mohou rychle zvětšovat. Autoři uvádějí případ západoafrické Libérie během vypuknutí epidemie eboly v roce 2014, kdy došlo k poklesu růstu HDP, i když celková úmrtnost země ve stejném období poklesla.
„Co lidi děsí na SARS, je úmrtnost,“ poznamenal k tomu hlavní ekonom ING Asia Pacific Robert Carnell. „Lidé nejezdili veřejnou dopravou, zůstali mimo práci, mimo obchody, restaurace, kina, konference,“ uvedl.
Dopad nemoci byl tak na ekonomiku masivní, ale především kvůli nepřímým dopadům, tedy kvůli preventivnímu chování populace, dodal.
A podobně se to děje i v případě koronaviru – lidé přestávají „chodit ven“, což může znamenat obrovskou ránu pro tamní sektor služeb, který teď tvoří asi 52 % veškeré čínské ekonomiky. Jak uvedla CNN, řada podniků v epicentru ohniska, v čínském městě Wu-chan i širší provincii Chu-pej, je už mimo provoz.
Například kavárenský řetězec Starbucks o víkendu oznámil, že uzavírá obchody a pozastavuje doručovací služby. Zavřeny zůstávají také třeba restaurace KFC a Pizza Hut nebo McDonald's. A brány svých parků uzavřel třeba i Disney v Šanghaji a Hongkongu.
Jak uvedla vedoucí čínských studií v Centru strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu Jude Blanchette pro CNN minulý týden, koronavirus přichází navíc v pravděpodobně nejhorší době pro Čínu, protože lunární Nový rok je největší hospodářskou událostí v zemi. „V loňském roce bylo v tomto období vynaloženo 150 miliard dolarů, takže ekonomické důsledky by mohly být významné,“ uvedla.
CNN také připomněla, že všechny tyto obchodní ‚strasti‘ přicházejí v době, kdy tempo hospodářského růstu Číny dosahuje historických minim a země nadále trpí důsledky obchodní války se Spojenými státy.