Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.
Pandemie covidu zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti, zjistily české vědkyně
Průměrná předpandemická dvouletá úroveň úmrtnosti v letech 2018 až 2019 byla v Česku 13,66 úmrtí na tisíc obyvatel. Během pandemických let 2020 až 2021 se tato míra zvýšila na 15,88, což představuje nárůst o 16,2 procenta.
„Výsledky potvrdily prohlubování regionálních rozdílů během zdravotní krize, přičemž nejvíce byly postiženy nejzranitelnější oblasti. Regionální rozdíly v úmrtnosti se tak zvýšily,“ sdělila Pavlína Netrdová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V severozápadních Čechách byla úroveň úmrtnosti i před pandemií nepříznivá. Jde o okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní vzdělanosti. Právě nedostatečný sociální kapitál je podle výzkumnic SYRI hlavním faktorem, protože ovlivňuje společenskou a institucionální důvěru, a promítá se tak například do respektování pravidel, což bylo v době pandemie klíčové. Nižší vzdělání navíc často neumožňuje práci z domova. „To jsou ty hlavní důvody, proč tento region dopadl hůře než ostatní,“ uvedla Netrdová.
Druhou skupinu silně postižených okresů našly vědkyně ve východní části Moravy. Vzhledem k tomu, že před pandemií se úmrtnost v těchto okresech pohybovala kolem celostátního průměru, sehrály zde hlavní roli zejména postoje k očkování proti covidu-19, míní vědkyně.
Efektivní rozhodování v budoucnosti
„Naše zjištění odhalují významné účinky regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů, a tím umožňují efektivní plánování a politické reakce na okresní úrovni,“ podotkla spoluautorka Klára Hulíková Tesárková.
Závěry studie podle jejích autorek poskytují důkazy, které mohou sloužit jako základ pro efektivní rozhodování v případě budoucích zdravotních krizí. Prevence se může cíleně zaměřit na zranitelné skupiny obyvatel nebo na konkrétní očkovací kampaně. Výsledky také do budoucna naznačují, že je potřeba pracovat s regionálními rozdíly, uzavřely.
Od výskytu prvních případů covidu-19 před pěti lety se nemoc v tuzemsku prokázala ve více 4,8 milionu případů, z toho necelých deset procent činí podle statistik ministerstva zdravotnictví opakovaná nákaza. Od začátku pandemie zemřelo v Česku bezmála 44 tisíc lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru.
První případy nákazy virem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byly v Česku zachyceny přesně před pěti lety. Ministerstvo zdravotnictví o nich informovalo 1. března 2020.
