SYRI

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s nadváhou. Souvislost prokázala studie vědců Národního institutu SYRI. Existuje také vazba s depresivními příznaky, které mohou negativní efekt hluku ještě umocňovat. Výzkum vyšel v odborném časopisu International Journal of Hygiene and Environmental Health.

Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i kraj ještě daleko. Potvrdili to vědci z Masarykovy univerzity, kteří se věnují měření škodlivin v ovzduší. Podle výsledků výzkumů jsou nejčastějšími zdroji znečištění doprava, lokální topeniště a stavební činnost. Se sběrem dat pomáhaly i děti z několika brněnských základních škol.

Ve spolupráci Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky vznikl v Brně nový institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady krizových a rizikových situací na společnost. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) je zaměřením jediný v Evropě.