Lidé žijící v hlučném prostředí častěji trpí nadváhou, říká český výzkum

Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s nadváhou. Souvislost prokázala studie vědců Národního institutu SYRI. Existuje také vazba s depresivními příznaky, které mohou negativní efekt hluku ještě umocňovat. Výzkum vyšel v odborném časopisu International Journal of Hygiene and Environmental Health.

Obezita je jednou z největších výzev pro veřejné zdravotnictví. „Každého z nás ale ovlivňuje složitá síť stresorů včetně sociálních faktorů a životního prostředí, ve kterém žijeme. Právě hluk ve venkovním prostředí je jedním z nejvýznamnějších městských stresorů ovlivňujících zdraví. V Evropě je více než 20 procent populace vystaveno škodlivým úrovním hluku a jeho působení je často podceňováno,“ uvedla Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.

Hluk je spojován s kardiovaskulárními chorobami včetně zvýšeného krevního tlaku. Pokud je výrazný i v noci, má negativní dopad také na spánek. Vědci SYRI se zaměřili na další oblast, která zatím není dostatečně probádaná, a to je souvislost s obezitou.

„Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku, nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ doplnila Anna Bartošková z Masarykovy univerzity.

Hluk a deprese

Souvislost mezi hlukem a obezitou vědci zkoumali na náhodném vzorku z brněnské populace. Analytický vzorek tvořilo více než dva tisíce lidí, z toho 54,7 procenta žen. Studie potvrdila souvislost mezi expozicí hluku v prostředí a několika ukazateli tukové zátěže. Konkrétně šlo o index tělesné hmotnosti (BMI), procento tělesného tuku, obvod pasu a viscerální tuk v břišní dutině.

Vazba byla ještě silnější za přítomnosti depresivních symptomů. „Zvýšená zranitelnost vůči okolnímu hluku u osob se zvýšenými depresivními symptomy je dána zhoršenou stresovou reakcí,“ dodala Dalecká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U Rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 1 mminutou

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 30 mminutami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 3 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 4 hhodinami
Načítání...