Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.
Proti navýšení limitů se dlouhodobě stavěly desítky obcí v koridorech významných dopravních staveb, například kolem dálnice D8. Za senátory jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která bude nyní nález respektovat, ale zváží další postup při snaze o snížení hlukového zatížení. „Myslíme si, že hlukové limity by neměly být zvyšovány, má to vliv na zdraví,“ upozornila.
Ústavní soudci převážnou část návrhu odmítli kvůli tomu, že senátoři navrhli zrušit jen novelizační ustanovení ve vládním nařízení, a nikoliv výsledné znění po novelizaci, účinné od loňska. Takový postup ale podle ÚS není možný. „K většině otázek vznesených navrhovatelkou se tak ÚS nemohl vyjádřit,“ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
ÚS ale v obecnější rovině připustil možnost snížit prostřednictvím vládního nařízení jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí. Podle něj totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování úrovně sociálních práv. Ani z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva neplyne požadavek stálého zvyšování standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem.
Senátoři: Máme přispívat ke zdraví lidí, nikoli je ohrožovat
Vláda smí vydávat nařízení vždy jen na základě zákona a v jeho mezích, v tomto případě je stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle senátorů je smyslem zákona snižovat hlukovou zátěž, nikoliv ji zvyšovat, a přispívat ke zdraví lidí, nikoliv je ohrožovat. Návrh také upozorňoval na chybějící hodnocení zdravotních rizik.
„Vládní nařízení výrazně změkčuje, tedy zvyšuje limity zatížení hluku obyvatelstva. Byla jsem přítomna jednání starostů obcí, kdy se prvně 25 starostů obrátilo s peticí na premiéra (Petra Fialu) a následně se přidalo 150 dalších představitelů obcí, kteří namítali, že takové zvýšení hlukových limitů je pro občany zatěžující,“ řekla Seitlová. Upozornila, že žádné vyhodnocení toho, jak se zvýšení limitů hluku podepíše na zdraví lidí, nebylo zpracováno.
Nařízení stanovuje různé limity pro různé typy budov ve dne a v noci, záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby povolené do roku 2000, anebo později. Limity loni vzrostly v jednotlivých kategoriích o pět až třináct decibelů. Například u dálnic a silnic umístěných a povolených do roku 2000 činil základní denní hlukový hygienický limit šedesát decibelů, od poloviny loňského roku se zvýšil na 68 decibelů.
Nařízení začalo platit loni v červenci. Vláda tehdy zvýšení limitů u starších staveb slovy vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zdůvodňovala tím, že jde o stavby, u kterých už jsou prakticky vyčerpané technické možnosti ochrany a že jde o reakci na faktický stav.
Například pokud jde o hluk ze železniční dopravy, může to mít každé město jinak. Záleží totiž na řadě faktorů. Podle Jakuba Vágnera z Dopravní fakulty Jana Pernera na Univerzitě Pardubice můžou největší hluk způsobovat nákladní vlaky. „Souvisí to s konstrukcí tratě i vozidla, ale vlastně i s provozem, který na trati probíhá. V podstatě jde o interakci vozidla s tratí,“ uvedl s tím, že důležitý je stav trati i vozidla. Měření by podle něj měla vždy provádět akreditovaná laboratoř.
„U železničních tratí je možné používat podpražcové podložky či absorbéry hluku přímo na trati, a velmi důležité je správně udržovat plochu kolejnice, po které vlak jede. Pokud jsou tam nerovnosti, tak způsobují hluk,“ vysvětlil Vágner.
