České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
Čermáková upozornila, že Česko investuje do výzkumu a vývoje méně prostředků než země, na které nahlíží jako na své vzory. „Když si třeba vezmeme Izrael, zemi podobnou počtem obyvatel, tak tam investují většinou deset miliard eur (240 miliard korun) ročně, u nás se investuje pouze 0,3 miliardy ročně (asi sedm miliard korun). V přepočtu na obyvatele to vychází na zhruba tisíc euro v Izraeli a u nás zhruba 52 euro. Tam vidíte, že ten rozdíl je dvacetinásobný. S tím se potom špatně zápasí,“ podotýká ředitelka Czechitas.
Také podle Bureše jsou jedním z problémů peníze, za relativně nízkou mírou inovativnosti naší ekonomiky ve srovnání s některými dalšími zeměmi však vidí také další faktory. „Patříme k těm, co dávají na vědu a výzkum v rámci EU méně. Na druhou stranu možná větší problém je ve spolupráci vědy a výzkumu s byznysem. Někde se to daří, ale za mě jsou to spíše takové ostrůvky pozitivní deviace, než aby to byl systém, který funguje jako dobře promazaný stroj,“ sdělil ekonom. Dodal však, že Česko je naopak chváleno například za relativně vysoký podíl high-tech exportů, co se tradičního průmyslu týká.
Příliš malé ambice
Hujerová poukázala také na lidský faktor. Tuzemská věda má podle ní co nabídnout, její zástupci by si však měli více věřit a stát si za svými výsledky. A to i v zahraničí. Ona sama má s působením na prestižních zahraničních institucích zkušenosti. Podle jejích slov pro ni nikdy nebyl její původ v příjímacích řízeních problémem, což může být motivací i pro další, kteří by o „expanzi“ za hranice své domoviny stáli.
Právě v mnohdy malých ambicích českých inovátorů a jejich strachu opustit komfortní zónu vidí problém také Čermáková a Bureš. „Češi se umí prosadit, ale problém spíš je, že se jich do toho Silicon Valley dostane málo. Jsou tady dobré nápady, ale nás třeba nenapadne anebo to není naše komfortní zóna, abychom se sebrali a jeli do Silicon Valley to tam ukázat,“ uvedla Čermáková s odkazem na oblast v USA s vysokým počtem významných technologických společností.
„Nemusí to být nutně Silicon Valley, já vidím problém někdy v malých ambicích jít trochu dál za ten český dvoreček a odprezentovat se jako něco velkého,“ navázal Bureš s tím, že v tuzemsku je hodně malých firem, ale to, co dělá inovativnost ekonomiky jako celku, jsou podle něj spíše větší, středně velké podniky, které mají lepší šanci dostat se na globální trh.
V neposlední řadě účastníci debaty zdůraznili význam škol a podpory mladých lidí. Čermáková se domnívá, že na vysokých školách by mělo docházet k propojování akademického sektoru s tím průmyslovým a byznysovým. „Mladí lidé jsou naší prioritou, je to základ inovativního myšlení,“ říká. Podpory by se však dle ní mělo dostat všem, kteří mají šanci v startupovém prostředí uspět – bez ohledu na věk.
