Česká družice VZLUSAT-2 splnila svou misi, pak shořela v atmosféře

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU Aerospace. Na této družici jsme ověřili svoje schopnosti a technologie, které využíváme v misích dalších. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ uvedl generální ředitel společnosti Josef Kašpar.

Družici naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě. Odkaz na poslední pozorování lze najít na internetových stránkách. Do vesmíru byla družice vynesena 13. ledna 2022 raketou Falcon 9 společnosti Space X.

VZLUSAT-2 byla podle společnosti první českou družicí, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Družice na sobě nesla také vědecké přístroje jako například vesmírný rentgenový detektor nebo přístroj, který měřil nabité částice v okolí družice. Část dat, která družice pořídila, společnost VZLU Aerospace zveřejnila a nabízí je především odborníkům k dalšímu zpracování a využití. Data pochází z období od září 2022 do září 2025.

České družice na orbitě

Společnost VZLU Aerospace aktuálně provozuje na oběžné dráze družici SATurnin-1, kterou vyvinula pro vojenské zpravodajství. Dále pracuje na projektech AMBIC a QUVIK, což má být první český vesmírný dalekohled a jeho start je plánovaný na rok 2028. Vyvíjí také konstelaci VZLUGEM, jejíž start je předpokládaný v roce 2027. V tomto projektu bude několik družic vzájemně spolupracovat. Všechny tyto projekty navazují na misi VZLUSAT-1, která se podle VZLU Aerospace stala nejdéle komunikující českou družicí v historii České republiky a Československa.

VZLU Aerospace je národním centrem pro letectví a vesmír. Společnost dále spolupracovala například na mnoha misích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Dříve měla název Výzkumný zkušební a letecký ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...