Česká družice VZLUSAT-2 splnila svou misi, pak shořela v atmosféře

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU Aerospace. Na této družici jsme ověřili svoje schopnosti a technologie, které využíváme v misích dalších. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ uvedl generální ředitel společnosti Josef Kašpar.

Družici naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě. Odkaz na poslední pozorování lze najít na internetových stránkách. Do vesmíru byla družice vynesena 13. ledna 2022 raketou Falcon 9 společnosti Space X.

VZLUSAT-2 byla podle společnosti první českou družicí, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Družice na sobě nesla také vědecké přístroje jako například vesmírný rentgenový detektor nebo přístroj, který měřil nabité částice v okolí družice. Část dat, která družice pořídila, společnost VZLU Aerospace zveřejnila a nabízí je především odborníkům k dalšímu zpracování a využití. Data pochází z období od září 2022 do září 2025.

České družice na orbitě

Společnost VZLU Aerospace aktuálně provozuje na oběžné dráze družici SATurnin-1, kterou vyvinula pro vojenské zpravodajství. Dále pracuje na projektech AMBIC a QUVIK, což má být první český vesmírný dalekohled a jeho start je plánovaný na rok 2028. Vyvíjí také konstelaci VZLUGEM, jejíž start je předpokládaný v roce 2027. V tomto projektu bude několik družic vzájemně spolupracovat. Všechny tyto projekty navazují na misi VZLUSAT-1, která se podle VZLU Aerospace stala nejdéle komunikující českou družicí v historii České republiky a Československa.

VZLU Aerospace je národním centrem pro letectví a vesmír. Společnost dále spolupracovala například na mnoha misích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Dříve měla název Výzkumný zkušební a letecký ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 39 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...