Česká družice VZLUSAT-2 splnila svou misi, pak shořela v atmosféře

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU Aerospace. Na této družici jsme ověřili svoje schopnosti a technologie, které využíváme v misích dalších. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ uvedl generální ředitel společnosti Josef Kašpar.

Družici naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě. Odkaz na poslední pozorování lze najít na internetových stránkách. Do vesmíru byla družice vynesena 13. ledna 2022 raketou Falcon 9 společnosti Space X.

VZLUSAT-2 byla podle společnosti první českou družicí, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Družice na sobě nesla také vědecké přístroje jako například vesmírný rentgenový detektor nebo přístroj, který měřil nabité částice v okolí družice. Část dat, která družice pořídila, společnost VZLU Aerospace zveřejnila a nabízí je především odborníkům k dalšímu zpracování a využití. Data pochází z období od září 2022 do září 2025.

České družice na orbitě

Společnost VZLU Aerospace aktuálně provozuje na oběžné dráze družici SATurnin-1, kterou vyvinula pro vojenské zpravodajství. Dále pracuje na projektech AMBIC a QUVIK, což má být první český vesmírný dalekohled a jeho start je plánovaný na rok 2028. Vyvíjí také konstelaci VZLUGEM, jejíž start je předpokládaný v roce 2027. V tomto projektu bude několik družic vzájemně spolupracovat. Všechny tyto projekty navazují na misi VZLUSAT-1, která se podle VZLU Aerospace stala nejdéle komunikující českou družicí v historii České republiky a Československa.

VZLU Aerospace je národním centrem pro letectví a vesmír. Společnost dále spolupracovala například na mnoha misích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Dříve měla název Výzkumný zkušební a letecký ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...