Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.

Odpalování zábavní pyrotechniky je velmi významným zdrojem znečišťování ovzduší. Koncentrace prachových částic PM nabývají často krátce po novoroční půlnoci ve městech hodnot, které jsou nejvyšší z celého následujícího roku, uvedl Brzezina.

„Také co do složení se jedná o vysoce nežádoucí látky s prokazatelně negativním vlivem na lidské zdraví – částice z pyrotechniky obsahují koktejl různých chemických látek včetně různých kovů,“ konstatoval.

Dodal, že velmi vysoké průměrné hodinové koncentrace částic PM10 byly na Silvestra 2025/26 naměřeny pouze na stanici Třinec-Kosmos (203,4 µg∙m–3). Nad 100 µg∙m–3 se koncentrace částic PM10 vyšplhaly ještě v lokalitě Ostrava-Hrabůvka (115,0 µg∙m–3). V obou případech to bylo v první hodině nového roku. „V případě jednotlivých stanic však nemusí být tato hodnota reprezentativní pro dané město, ale může se jednat o vliv lokálního ovlivnění, v tomto případě odpalů v blízkosti stanice.“

V Praze byla nejvyšší hodnota hodinového průměru koncentrace těch částic naměřena rovněž během první hodiny po půlnoci, a to na stanici Praha 9-Vysočany (78,4 µg∙m–3). Pro srovnání, na přelomu let 2024/25 byla na této stanici naměřena hodinová koncentrace 360,2 µg∙m–3, tedy koncentrace téměř pětinásobně vyšší. Na dalších čtyřech stanicích pak byla naměřena koncentrace částic PM10 vyšší než 200 µg∙m–3.

V kontextu přelomu roku byly koncentrace nízké i v dalších velkoměstech, jako je Brno, Ostrava, Plzeň nebo Ústí nad Labem.

Co za tím stálo?

Brzezina zdůraznil, že míru znečištění ovzduší nelze dávat do přímé úměry s množstvím odpálené pyrotechniky. „Toto množství koncentrace samozřejmě ovlivňuje, ale roli zde hraje více faktorů, z nichž některé mohou mít velmi výrazný vliv. Tím nejdůležitějším je počasí. Právě počasí je hlavním zdrojem krátkodobé variability koncentrací znečišťujících látek v ovzduší obecně,“ uvedl.

Nahrávám video

Na přelomu roku 2025 a 2026 podle něj panovaly na celém našem území velmi dobré nebo dobré rozptylové podmínky. Právě ty a vyšší rychlost větru v kombinaci s výskytem srážek znamenaly, že výchozí koncentrace znečišťujících látek, ještě před začátkem hlavní fáze odpalů, byly na tuto roční dobu velmi nízké a index kvality ovzduší na celém našem území byl na nejlepším stupni.

Kromě geografických omezení odpalů se pravděpodobně projevil i vliv omezení prodeje zábavní pyrotechniky v maloobchodních sítích, tedy snížená dostupnost tohoto zboží, soudí odborník. Dodal však, že přesnější vyhodnocení dopadů těchto změn bude možné provést až v budoucnu na základě dat z více let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled