Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Etiopská vysočina, rozdělená Velkou příkopovou propadlinou na dva horské bloky, patří mezi hlavní centra přírodní rozmanitosti východní Afriky. Téměř pětina druhů savců na východní polokouli žije pouze na tomto území.

„Nový druh bělozubky Crocidura stanleyi pochází právě z tohoto výjimečného regionu. Jeho objevení bylo možné díky použití speciálního typu pastí a kombinace detailní morfologické analýzy s genetickými daty. Naše studie ukazuje, že i u relativně dobře známých skupin, jako jsou savci, stále existuje skrytá druhová diverzita, zejména v biologicky bohatých, ale nedostatečně prozkoumaných regionech,“ popsal ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR a spoluautor studie Josef Bryja, který se podílel na terénním výzkumu i na molekulárních analýzách.

Odchyt v horách, potvrzení v laboratoři

Bělozubky jsou drobní, nenápadní hmyzožravci, kteří jsou ale klíčoví pro pochopení fungování ekosystémů. Jejich malá velikost, podobný vzhled napříč druhy i skrytý způsob života však často vedou k tomu, že unikají pozornosti vědců i ochranářů. „Kombinace intenzivního terénního výzkumu a moderních genetických metod je dnes zásadní. Bez toho by Crocidura stanleyi pravděpodobně zůstala nepovšimnuta,“ vysvětluje Bryja.

Molekulární analýzy probíhaly na pracovišti ve Studenci, kde má ústav k dispozici špičkově vybavené laboratoře.

Objev má význam nejen pro systematiku, tedy vědní obor zabývající se popisem a tříděním organismů, ale také pro ochranu přírody. Nově popsané druhy často obývají velmi omezená území a mohou být ohroženy změnou klimatu či ztrátou přirozeného prostředí dříve, než si jejich existence vůbec všimneme.

Každý nový druh rozšiřuje mapu poznání

„Každý nově popsaný druh je připomínkou toho, kolik biodiverzity ještě neznáme a jak snadno o ni můžeme přijít, pokud ji nezačneme systematicky chránit,“ říká etiopský spoluautor studie Yonas Meheretu, který nyní působí na švédské univerzitě v Umea.

Nově popsaná bělozubka nese jméno Crocidura stanleyi na počest zoologa Billa Stanleyho z přírodovědného muzea v Chicagu, který zasvětil svůj život studiu afrických savců. Právě on v roce 2015 během terénního výzkumu v Simienských horách poprvé odchytil drobného rejskovitého savce, u kterého vzniklo podezření, že by mohlo jít o dosud neznámý druh. Tragicky však zemřel krátce po zahájení expedice a definitivního potvrzení svého objevu se již nedožil.

Jeho kolegové následně pokračovali v terénních výzkumech, analyzovali nově získaný i starší muzejní etiopský materiál a s využitím moderních metod včetně vysokokapacitního sekvenování potvrdili, že se skutečně jedná o dosud nepopsaný druh savce. O deset let později tak mohl být oficiálně zařazen do vědecké klasifikace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...