Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Etiopská vysočina, rozdělená Velkou příkopovou propadlinou na dva horské bloky, patří mezi hlavní centra přírodní rozmanitosti východní Afriky. Téměř pětina druhů savců na východní polokouli žije pouze na tomto území.

„Nový druh bělozubky Crocidura stanleyi pochází právě z tohoto výjimečného regionu. Jeho objevení bylo možné díky použití speciálního typu pastí a kombinace detailní morfologické analýzy s genetickými daty. Naše studie ukazuje, že i u relativně dobře známých skupin, jako jsou savci, stále existuje skrytá druhová diverzita, zejména v biologicky bohatých, ale nedostatečně prozkoumaných regionech,“ popsal ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR a spoluautor studie Josef Bryja, který se podílel na terénním výzkumu i na molekulárních analýzách.

Odchyt v horách, potvrzení v laboratoři

Bělozubky jsou drobní, nenápadní hmyzožravci, kteří jsou ale klíčoví pro pochopení fungování ekosystémů. Jejich malá velikost, podobný vzhled napříč druhy i skrytý způsob života však často vedou k tomu, že unikají pozornosti vědců i ochranářů. „Kombinace intenzivního terénního výzkumu a moderních genetických metod je dnes zásadní. Bez toho by Crocidura stanleyi pravděpodobně zůstala nepovšimnuta,“ vysvětluje Bryja.

Molekulární analýzy probíhaly na pracovišti ve Studenci, kde má ústav k dispozici špičkově vybavené laboratoře.

Objev má význam nejen pro systematiku, tedy vědní obor zabývající se popisem a tříděním organismů, ale také pro ochranu přírody. Nově popsané druhy často obývají velmi omezená území a mohou být ohroženy změnou klimatu či ztrátou přirozeného prostředí dříve, než si jejich existence vůbec všimneme.

Každý nový druh rozšiřuje mapu poznání

„Každý nově popsaný druh je připomínkou toho, kolik biodiverzity ještě neznáme a jak snadno o ni můžeme přijít, pokud ji nezačneme systematicky chránit,“ říká etiopský spoluautor studie Yonas Meheretu, který nyní působí na švédské univerzitě v Umea.

Nově popsaná bělozubka nese jméno Crocidura stanleyi na počest zoologa Billa Stanleyho z přírodovědného muzea v Chicagu, který zasvětil svůj život studiu afrických savců. Právě on v roce 2015 během terénního výzkumu v Simienských horách poprvé odchytil drobného rejskovitého savce, u kterého vzniklo podezření, že by mohlo jít o dosud neznámý druh. Tragicky však zemřel krátce po zahájení expedice a definitivního potvrzení svého objevu se již nedožil.

Jeho kolegové následně pokračovali v terénních výzkumech, analyzovali nově získaný i starší muzejní etiopský materiál a s využitím moderních metod včetně vysokokapacitního sekvenování potvrdili, že se skutečně jedná o dosud nepopsaný druh savce. O deset let později tak mohl být oficiálně zařazen do vědecké klasifikace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 1 hhodinou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 5 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 7 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 7 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
před 22 hhodinami

První účinný lék na rakovinu slinivky prošel testy. Zdvojnásobuje délku přežití

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.
včera v 13:20

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
včera v 11:07
Načítání...