Savci

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Na začátku tohoto týdne se v pražské zoologické zahradě narodilo další mládě luskouna krátkoocasého, který patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Malý luskoun je sourozencem samice Šišky, která přišla na svět loni v únoru jako první mládě tohoto druhu odchované v Evropě. Pohlaví mláděte chovatelé zatím neznají.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Migraci šesti milionů antilop odhalil rozsáhlý letecký průzkum, který provedli experti v Jižním Súdánu. Podle nich se jedná o největší migraci suchozemských savců na Zemi. Počet živočichů, který se do tohoto přesunu zapojil, je téměř třikrát větší než při každoroční velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje asi dva miliony pakoňů, zeber a gazel. Zvířata přitom v Jižním Súdánu vydržela žít navzdory desetiletím válek a nestability.

Vědci zřejmě podcenili množství sexuálního chování mezi dvěma samci nebo dvěma samicemi. Podle nové studie sice na homosexuální projevy narazili mnohokrát, ale příliš se jim nevěnovali.

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.

Vědci v Jihoafrické republice znovu objevili vzácný druh zlatokrta se zlatavě třpytivou srstí a schopností téměř „plavat“ v písečných dunách. Tento drobný savec nebyl spatřen více než osmdesát let a byl proto až doposud považován za vyhynulého.

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Evoluční biologové představili novou studii, která naznačuje, že vačnatci jsou vyvinutější než ostatní savci. Není to zaostalá evolučně překonaná větev, ale velmi zajímavě adaptovaná skupina savců, kteří se rychle přizpůsobovali měnícímu se světu.

Každý někdy zažil frustraci, když se snažil vést rozhovor v hlasité restauraci. Vědci nyní prokázali, že podobný scénář znají i delfíni, kteří na sebe v hlučném prostředí „křičí“, aby se dorozuměli. Výzkum posílil obavy z dopadů hluku, který vytvářejí lidé, na mořské živočichy. Například kytovcům hluk ztěžuje komunikaci a spolupráci.

Psy, šimpanze, medvědy a skoro všechny další savce spojuje srst, která jim pomáhá přežít. Ale lidem chybí. Proč máme výrazně méně ochlupení než většina ostatních savců, zůstávalo dlouho záhadou. První srovnání genetických kódů 62 druhů zvířat teď však začíná vyprávět příběh o tom, jak lidé – a někteří další savci – o své ochlupení přišli.

Ministerstvo životního prostředí Kazachstánu na konci května oznámilo, že populace ohrožených antilop sajg v zemi přesáhla 1,3 milionu kusů. Podle ekologů je to skvělá zpráva, protože tento druh se v poslední době ztrácel před očima – ohrožují ho hlavně pytláci a nemoci.

Hroši jsou hlučná zvířata, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera i řeky. Přesná funkce hlasitého troubení, které vydávají, však byla záhadou. Vědci, kteří studují hrochy v přírodní rezervaci v Africe, nyní tvrdí, že charakteristické troubení těmto savcům umožňuje rozeznat přítele od nepřítele.

Samice orangutanů jsou trpělivé matky a jejich mláďata na rozdíl od dětí neodmlouvají a nevztekají se. Matka je učí především, jak získat potravu, ale většinou se s potomkem o tu svou podělí. Když však dospěje k názoru, že jde o snadno získatelný pokrm a potomek dost starý na to, aby si ho obstaral, je neústupná.

V zoologické zahradě v americké Nebrasce zemřeli v důsledku komplikací spojených s koronavirem tři levharti sněžní. S infekcí se v tom samém zařízení potýkali i dva tygři sumaterští, ti se ale zotavili. Ohniska covidu-19 mezi zvířaty zaznamenaly v USA i další zoologické zahrady – a právě irbisové, jak se sněžným levhartům říká, patří k často zasaženým.

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Na ostrově u indického pobřeží se podařilo objevit neznámý druh savce. Drobný tvor patřící mezi bělozubky se dokázal přizpůsobit podmínkám na vulkanickém ostrově, kde se živí především hmyzem. Podrobnosti o objevu byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.