Sloni se navzájem oslovují jmény, zjistili vědci

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Studie ukazuje, že „sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným,“ popsal hlavní autor studie Michael Pardo. Tato studie „podporuje myšlenku, že sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl tento odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.

Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.

Individuální „přezdívky“

Sloni tak podobně jako člověk dokáží příjemci volání přiřadit náležité „jméno“. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.

U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.

Roky učení

Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.

Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.

Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích slonů, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj těchto výjimečných komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů: jejich stáda mají složitou sociální strukturu, mají i komplexní vztahy založené na dominantní samici, která vede skupinu a určuje v ní různé role. Samci žijí kromě období páření sami a izolovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...