Sloni se navzájem oslovují jmény, zjistili vědci

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Studie ukazuje, že „sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným,“ popsal hlavní autor studie Michael Pardo. Tato studie „podporuje myšlenku, že sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl tento odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.

Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.

Individuální „přezdívky“

Sloni tak podobně jako člověk dokáží příjemci volání přiřadit náležité „jméno“. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.

U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.

Roky učení

Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.

Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.

Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích slonů, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj těchto výjimečných komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů: jejich stáda mají složitou sociální strukturu, mají i komplexní vztahy založené na dominantní samici, která vede skupinu a určuje v ní různé role. Samci žijí kromě období páření sami a izolovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 2 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 3 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 5 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 5 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 7 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 9 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 9 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.