Sloni se navzájem oslovují jmény, zjistili vědci

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Studie ukazuje, že „sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným,“ popsal hlavní autor studie Michael Pardo. Tato studie „podporuje myšlenku, že sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl tento odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.

Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.

Individuální „přezdívky“

Sloni tak podobně jako člověk dokáží příjemci volání přiřadit náležité „jméno“. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.

U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.

Roky učení

Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.

Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.

Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích slonů, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj těchto výjimečných komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů: jejich stáda mají složitou sociální strukturu, mají i komplexní vztahy založené na dominantní samici, která vede skupinu a určuje v ní různé role. Samci žijí kromě období páření sami a izolovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 4 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 23 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...