Sloni se navzájem oslovují jmény, zjistili vědci

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Studie ukazuje, že „sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným,“ popsal hlavní autor studie Michael Pardo. Tato studie „podporuje myšlenku, že sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl tento odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.

Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.

Individuální „přezdívky“

Sloni tak podobně jako člověk dokáží příjemci volání přiřadit náležité „jméno“. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.

U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.

Roky učení

Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.

Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.

Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích slonů, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj těchto výjimečných komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů: jejich stáda mají složitou sociální strukturu, mají i komplexní vztahy založené na dominantní samici, která vede skupinu a určuje v ní různé role. Samci žijí kromě období páření sami a izolovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 23 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.