Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.
Sloni se navzájem oslovují jmény, zjistili vědci
Studie ukazuje, že „sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným,“ popsal hlavní autor studie Michael Pardo. Tato studie „podporuje myšlenku, že sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl tento odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.
Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.
Individuální „přezdívky“
Sloni tak podobně jako člověk dokáží příjemci volání přiřadit náležité „jméno“. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.
U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.
Roky učení
Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.
Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.
Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích slonů, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj těchto výjimečných komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů: jejich stáda mají složitou sociální strukturu, mají i komplexní vztahy založené na dominantní samici, která vede skupinu a určuje v ní různé role. Samci žijí kromě období páření sami a izolovaně.