Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Původ savců je jedním z největších tajemství evoluce. Sice se o něm věda dozvídá stále více, ale přesto klíčové dílky skládačky chybí.

Na ostrově Mallorca teď paleontologové objevili kosterní pozůstatky tvora, který mohl být jedním z nejstarších známých předků savců. Nejde o nějakou nenápadnou „myšku“, jak by si někdo mohl představovat, ale o robustního šavlozubého predátora.

Před asteroidem

Evoluční cestu savcům (a ptákům) umetl přibližně před 66 miliony lety asteroid Chicxulub, který dopadl na Zemi a vyhladil asi tři čtvrtiny všech druhů, zejména dinosaury. Savci ale v té době již dávno existovali.

Nově objevený tvor se dochoval jen v úlomcích, mezi nimiž jsou kromě obratlů a části nohy i zlomky jeho lebky. To vědcům stačilo na jeho zařazení do vymřelého podřádu Gorgonopsia, ale nikoliv na přesnější určení.

Není to ale jen tak nějaký exemplář těchto tvorů – podle vědců byl vůbec nejstarším. V době, kdy žil, tedy před 270 až 280 miliony lety, ještě scházelo 25 milionů let do příchodu dinosaurů.

Bratranci savců

Stejně jako savci byla i zvířata z podřádu Gorgonopsia čtyřnohá, vybavená páteří, a stejně tak patřila do skupiny takzvaných synapsidů. Jenže o těchto tvorech se dochovalo poměrně málo důkazů. O některých dobách, kdy žili, se neví vůbec nich a nezachovala se z nich jediná kost. Jedna z takových mezer je hned na začátku druhu – vědci předpokládají, že žil výrazně dříve, než z jaké doby mají kosterní doklady. Nově objevený exemplář tuto mezeru částečně vyplňuje.

Zajímavý je ale ještě něčím jiným – až doposud byli tito živočichové nacházeni dál od rovníku, například v Rusku nebo v Jižní Africe. Tento nález se ale podařilo odhalit ve Středozemním moři, tedy zatím nejblíž k rovníku. Toto geografické určení má ovšem jiný význam, než by se mohlo zdát: v té době totiž ještě nebylo ani Středozemní moře, ani Evropa nebo Afrika. Jediným kontinentem tehdy byla Pangea – a oblast dnešní Mallorcy ležela přibližně v centru tohoto světadílu.

Sám o sobě je tento výzkum jen drobným pokrokem, ale v kontextu pomáhá zpřesnit pátrání po původu savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 49 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 2 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 5 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 7 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...