Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Původ savců je jedním z největších tajemství evoluce. Sice se o něm věda dozvídá stále více, ale přesto klíčové dílky skládačky chybí.

Na ostrově Mallorca teď paleontologové objevili kosterní pozůstatky tvora, který mohl být jedním z nejstarších známých předků savců. Nejde o nějakou nenápadnou „myšku“, jak by si někdo mohl představovat, ale o robustního šavlozubého predátora.

Před asteroidem

Evoluční cestu savcům (a ptákům) umetl přibližně před 66 miliony lety asteroid Chicxulub, který dopadl na Zemi a vyhladil asi tři čtvrtiny všech druhů, zejména dinosaury. Savci ale v té době již dávno existovali.

Nově objevený tvor se dochoval jen v úlomcích, mezi nimiž jsou kromě obratlů a části nohy i zlomky jeho lebky. To vědcům stačilo na jeho zařazení do vymřelého podřádu Gorgonopsia, ale nikoliv na přesnější určení.

Není to ale jen tak nějaký exemplář těchto tvorů – podle vědců byl vůbec nejstarším. V době, kdy žil, tedy před 270 až 280 miliony lety, ještě scházelo 25 milionů let do příchodu dinosaurů.

Bratranci savců

Stejně jako savci byla i zvířata z podřádu Gorgonopsia čtyřnohá, vybavená páteří, a stejně tak patřila do skupiny takzvaných synapsidů. Jenže o těchto tvorech se dochovalo poměrně málo důkazů. O některých dobách, kdy žili, se neví vůbec nich a nezachovala se z nich jediná kost. Jedna z takových mezer je hned na začátku druhu – vědci předpokládají, že žil výrazně dříve, než z jaké doby mají kosterní doklady. Nově objevený exemplář tuto mezeru částečně vyplňuje.

Zajímavý je ale ještě něčím jiným – až doposud byli tito živočichové nacházeni dál od rovníku, například v Rusku nebo v Jižní Africe. Tento nález se ale podařilo odhalit ve Středozemním moři, tedy zatím nejblíž k rovníku. Toto geografické určení má ovšem jiný význam, než by se mohlo zdát: v té době totiž ještě nebylo ani Středozemní moře, ani Evropa nebo Afrika. Jediným kontinentem tehdy byla Pangea – a oblast dnešní Mallorcy ležela přibližně v centru tohoto světadílu.

Sám o sobě je tento výzkum jen drobným pokrokem, ale v kontextu pomáhá zpřesnit pátrání po původu savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 9 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 16 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.