Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Původ savců je jedním z největších tajemství evoluce. Sice se o něm věda dozvídá stále více, ale přesto klíčové dílky skládačky chybí.

Na ostrově Mallorca teď paleontologové objevili kosterní pozůstatky tvora, který mohl být jedním z nejstarších známých předků savců. Nejde o nějakou nenápadnou „myšku“, jak by si někdo mohl představovat, ale o robustního šavlozubého predátora.

Před asteroidem

Evoluční cestu savcům (a ptákům) umetl přibližně před 66 miliony lety asteroid Chicxulub, který dopadl na Zemi a vyhladil asi tři čtvrtiny všech druhů, zejména dinosaury. Savci ale v té době již dávno existovali.

Nově objevený tvor se dochoval jen v úlomcích, mezi nimiž jsou kromě obratlů a části nohy i zlomky jeho lebky. To vědcům stačilo na jeho zařazení do vymřelého podřádu Gorgonopsia, ale nikoliv na přesnější určení.

Není to ale jen tak nějaký exemplář těchto tvorů – podle vědců byl vůbec nejstarším. V době, kdy žil, tedy před 270 až 280 miliony lety, ještě scházelo 25 milionů let do příchodu dinosaurů.

Bratranci savců

Stejně jako savci byla i zvířata z podřádu Gorgonopsia čtyřnohá, vybavená páteří, a stejně tak patřila do skupiny takzvaných synapsidů. Jenže o těchto tvorech se dochovalo poměrně málo důkazů. O některých dobách, kdy žili, se neví vůbec nich a nezachovala se z nich jediná kost. Jedna z takových mezer je hned na začátku druhu – vědci předpokládají, že žil výrazně dříve, než z jaké doby mají kosterní doklady. Nově objevený exemplář tuto mezeru částečně vyplňuje.

Zajímavý je ale ještě něčím jiným – až doposud byli tito živočichové nacházeni dál od rovníku, například v Rusku nebo v Jižní Africe. Tento nález se ale podařilo odhalit ve Středozemním moři, tedy zatím nejblíž k rovníku. Toto geografické určení má ovšem jiný význam, než by se mohlo zdát: v té době totiž ještě nebylo ani Středozemní moře, ani Evropa nebo Afrika. Jediným kontinentem tehdy byla Pangea – a oblast dnešní Mallorcy ležela přibližně v centru tohoto světadílu.

Sám o sobě je tento výzkum jen drobným pokrokem, ale v kontextu pomáhá zpřesnit pátrání po původu savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 2 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...