Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Původ savců je jedním z největších tajemství evoluce. Sice se o něm věda dozvídá stále více, ale přesto klíčové dílky skládačky chybí.

Na ostrově Mallorca teď paleontologové objevili kosterní pozůstatky tvora, který mohl být jedním z nejstarších známých předků savců. Nejde o nějakou nenápadnou „myšku“, jak by si někdo mohl představovat, ale o robustního šavlozubého predátora.

Před asteroidem

Evoluční cestu savcům (a ptákům) umetl přibližně před 66 miliony lety asteroid Chicxulub, který dopadl na Zemi a vyhladil asi tři čtvrtiny všech druhů, zejména dinosaury. Savci ale v té době již dávno existovali.

Nově objevený tvor se dochoval jen v úlomcích, mezi nimiž jsou kromě obratlů a části nohy i zlomky jeho lebky. To vědcům stačilo na jeho zařazení do vymřelého podřádu Gorgonopsia, ale nikoliv na přesnější určení.

Není to ale jen tak nějaký exemplář těchto tvorů – podle vědců byl vůbec nejstarším. V době, kdy žil, tedy před 270 až 280 miliony lety, ještě scházelo 25 milionů let do příchodu dinosaurů.

Bratranci savců

Stejně jako savci byla i zvířata z podřádu Gorgonopsia čtyřnohá, vybavená páteří, a stejně tak patřila do skupiny takzvaných synapsidů. Jenže o těchto tvorech se dochovalo poměrně málo důkazů. O některých dobách, kdy žili, se neví vůbec nich a nezachovala se z nich jediná kost. Jedna z takových mezer je hned na začátku druhu – vědci předpokládají, že žil výrazně dříve, než z jaké doby mají kosterní doklady. Nově objevený exemplář tuto mezeru částečně vyplňuje.

Zajímavý je ale ještě něčím jiným – až doposud byli tito živočichové nacházeni dál od rovníku, například v Rusku nebo v Jižní Africe. Tento nález se ale podařilo odhalit ve Středozemním moři, tedy zatím nejblíž k rovníku. Toto geografické určení má ovšem jiný význam, než by se mohlo zdát: v té době totiž ještě nebylo ani Středozemní moře, ani Evropa nebo Afrika. Jediným kontinentem tehdy byla Pangea – a oblast dnešní Mallorcy ležela přibližně v centru tohoto světadílu.

Sám o sobě je tento výzkum jen drobným pokrokem, ale v kontextu pomáhá zpřesnit pátrání po původu savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...