Paleontologie

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Lépe zachované mládě šavlozubé šelmy ještě paleontologové nenašli. Objev ze Sibiře jim umožnil, aby se o tomto druhu dozvěděli detaily, které doposud neznali a ani neměli šanci zjistit.

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.

Před dvaceti lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie pravěkého hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli dokonce ještě zhruba o šest centimetrů menší.

Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.

Vědci popsali fosilie obřího, mloku podobného tvora, který opanoval vody před příchodem prvních dinosaurů. Predátor byl větší než člověk a měl velkou plochou hlavu s tlamou plnou ostrých zubů. Jenom jeho lebka měřila přes šedesát centimetrů, píše agentura AP.

„Trilobití Pompeje“ je místo v Maroku, kde došlo před 500 miliony k silné sopečné erupci. Ta ve vrstvách popela pohřbila spoustu obyvatel tehdejších mělkých moří, včetně trilobitů. Paleontologové teď z této lokality popsali zřejmě vůbec nejzachovalejší exemplář tohoto pravěkého tvora.

Paleontologové objevili dinosaura s podivným vzhledem. Příbuzný mnohem slavnějšího triceratopse dostal jméno po severském bohu lsti a falše Lokim. Žil v západní polovině Severní Ameriky před více než 78 miliony let, tedy v době, kdy tento světadíl nebyl jednolitou pevninou, ale tvořilo ho několik ostrovů.

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let tento druh uprchl z moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí až v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což znamená, že to byl vůbec největší říční delfín, jaký byl kdy nalezen.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Pozůstatky unikátního druhu pterosaura, létajícího plaza, nalezli paleontologové na skotském ostrově Skye. Zahrnují část kostry včetně ramen, křídel, nohou a páteře. Lebka zvířete, které žilo před 168 až 166 miliony lety, chybí. Objev podle vědců nabízí nový pohled na rozmanitost pterosaurů střední jury a jejich evoluční historii, napsala agentura Reuters.

Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí – hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. Nyní vědci tvrdí, že gigantický prehistorický žralok megalodon mohl být štíhlejší, než se dosud předpokládalo.

Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.

Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.

Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Vyhynulí žraloci megalodoni byli ve své době nejlepšími mořskými predátory a byli pravděpodobně děsivější než cokoli, co si vymyslel Hollywood, napsal server BBC News.

Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.