Paleontologie

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se vyklubal doposud neznámý druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, jeho nejbližší známý příbuzný pocházel až z jižní Afriky. Tento objev mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové informace o životě v době prvního hromadného vymírání druhů.

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.

Paleontologové se už bezmála sto let přou, kam zařadit zvláštní pravěké organismy, kterým říkají prototaxites. V nové studii popsali, že je nedokáží zařadit nikam.

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Nová analýza prastaré lebky zpochybňuje dosavadní úvahy o původu lidského druhu. Pokud se potvrdí, znamenalo by to, že vznikl výrazně dříve, než ukazovaly doposud dostupné důkazy.

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus atrox, který měl více než padesát zubů stejně velkých, jako měl Tyrannosaurus rex. Podle paleontologů asi před sedmdesáti miliony let lovil dinosaury.

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

První návštěvníci si mohli v pondělí v Praze prohlédnout neúplné kostry Lucy a Selam. Jedni z nejstarších prokázaných předchůdců člověka se dostali do Evropy úplně poprvé – a to právě do Národního muzea, kde budou vystaveni do konce října. V rozhovoru odvysílaném v Událostech, komentářích objevitel kostry Lucy Donald Johanson přiblížil, že tehdy hned věděl, že našel něco důležitého.

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.

V jeskyni na Kavkaze našli archeologové zbytky pravěkého artefaktu. Jeho analýza prozradila, že neandertálci, kteří ho s nejvyšší pravděpodobností vytvořili, byli ještě zručnější řemeslníci, než se předpokládalo.

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.