Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.

Pavouci jsou obávaní lovci, kteří lidem nahánějí přes své rozměry strach. I když jsou většinou malí, jejich kousnutí může přinášet i smrt, jak dokazuje například obávaná černá vdova. Ale zahnuté zuby připomínající srpek Měsíce vyvolávají obavy i v popkultuře, od Tolkienovy Oduly, až po kousnutí, které udělalo ze Spider-Mana superhrdinu. Ale kde pavouci své obávané čelisti získali?

Vědci teď jejich původ našli v dobách před 518 miliony lety, tedy asi 200 milionů let předtím, než se po Zemi poprvé proběhlo osm chlupatých pavoučích nožek. Paleontologové je objevili na fosilii tvora, který se jmenuje Urokodia.

Chelicery sklípkana
Zdroj: Wikimedia Commons/ing. David Rimeš (volné dílo)

Pavoučí „zuby“ totiž vlastně vůbec nejsou zuby, jsou to specializované přeměněné přední končetiny, kterým se říká odborně chelicery neboli klepítka. Těmi disponují i další tvorové, třeba klíšťata nebo štíři. A měla je také Urokodia.

Tento tvor je vědě známý už 42 let, ale stále ještě vydává spoustu svých tajemství. Paleontologové ho objevili v Číně, jeho fosilie byla výjimečně dobře zachovalá. Byl to spíš tvoreček než tvor. Měřil asi dva centimetry, měl obří oči, které mu čněly z přední části těla, tělo podobné trilobitovi a spoustu drobných nožek na spodní části těla. Byl prapředkem dnešních pavouků i štírů, ale jeho vzhled to příliš nenaznačuje.

Fosilie Urokodia
Zdroj: Nature

Čínští a britští vědci společně analyzovali fosilii pomocí nejmodernějších rentgenů. Dokázali tak odhalit i měkké tkáně tohoto tvora. A povedlo se jim tak poprvé zahlédnout i klepítkovité končetiny vyčnívající těsně za očima, které představují zárodky chelicer. Navíc mají na nohách drobné znaky orgánů pro dýchání, něco podobného mají dnes ostrorepi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
včera v 09:22

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled