Fosilie

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.

Paleontologové se už bezmála sto let přou, kam zařadit zvláštní pravěké organismy, kterým říkají prototaxites. V nové studii popsali, že je nedokáží zařadit nikam.

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Nová analýza prastaré lebky zpochybňuje dosavadní úvahy o původu lidského druhu. Pokud se potvrdí, znamenalo by to, že vznikl výrazně dříve, než ukazovaly doposud dostupné důkazy.

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

Vztahy lidí moderního typu s neandertálci probíhaly mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Izraelští vědci popsali kostru dítěte, které zplodili zástupci obou druhů před 140 tisíci lety.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Vědci objevili dva pravěké zkamenělé tvory, jimž dali přezdívky Punk a Emo. Tyto stovky miliony let staré fosilie ukazují, jak nečekaně složitý a současně přizpůsobivý byl prvohorní život.

Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Paleontologové objevili v anglickém regionu East Midlands severně od Londýna deset metrů dlouhou a přibližně 180 milionů let starou zkamenělinu ichtyosaura, informoval list The Guardian. Odborníci označují obřího ryboještěra za jeden z největších nálezů v historii britské paleontologie.