Savec velikosti jezevce útočil na výrazně většího dinosaura. Unikátní fosilie přepisuje znalosti druhohor

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Hypotézu, že by čtyřnohý masožravec pouze čistil mršinu, vědci zavrhli. Mimo jiné i proto, že kosti dinosaura nenesou stopy po kousnutích, která by způsobili mrchožrouti.

Čtyřnohý savec Repenomamus robustus ve zkamenělině zuřivě útočí na dvounohého býložravého dinosaura s názvem Psittacosaurus lujiatunensis. Fosilie zachycuje, jak na kořist nasedl a zabořil jí zuby do žeber. Při smrtelném souboji podle vědců oba tvory patrně zaživa pohřbil příval sopečného bahna. Podle článku zveřejněného v časopise Scientific Reports zkamenělina pochází z čínské provincie Liao-ning, konkrétně z oblasti přezdívané „čínské Pompeje“, proslulé podobnými nálezy živočichů pohřbených při sopečných erupcích.

Savec proti dinosaurovi

„Máme zde dobrý důkaz o lovu větších dinosaurů menšími savci, což bychom bez této zkameněliny nepředpokládali,“ uvedl biolog Jordan Mallon z Kanadského muzea přírody, který se na studii podílel. „Potravinové řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než jsme si představovali,“ dodal.

Nálezy fosilií, které zachycují interakci mezi zvířaty, jsou vzácné. Další podobná zkamenělina, objevená v roce 1970 v Mongolsku, ukazuje přibližně 80 milionů let starý souboj masožravého velociraptora a býložravého protoceratopse. Zaživa je pohřbila patrně písečná duna.

V provincii Liao-ning byla v minulosti nalezena zkamenělina zachycující repenomama s kostmi mláděte psittacosaura v břiše. Současný objev je podle Mallona unikátní především v tom, že ukazuje, že repenomamus byl schopen zaútočit i na větší dinosauří kořist. Sám byl nejen tvarem těla, ale i rozměry podobný dnešnímu jezevci – jeho dinosauří kořist přitom měla velikost hodně velkého psa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...