Savec velikosti jezevce útočil na výrazně většího dinosaura. Unikátní fosilie přepisuje znalosti druhohor

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Hypotézu, že by čtyřnohý masožravec pouze čistil mršinu, vědci zavrhli. Mimo jiné i proto, že kosti dinosaura nenesou stopy po kousnutích, která by způsobili mrchožrouti.

Čtyřnohý savec Repenomamus robustus ve zkamenělině zuřivě útočí na dvounohého býložravého dinosaura s názvem Psittacosaurus lujiatunensis. Fosilie zachycuje, jak na kořist nasedl a zabořil jí zuby do žeber. Při smrtelném souboji podle vědců oba tvory patrně zaživa pohřbil příval sopečného bahna. Podle článku zveřejněného v časopise Scientific Reports zkamenělina pochází z čínské provincie Liao-ning, konkrétně z oblasti přezdívané „čínské Pompeje“, proslulé podobnými nálezy živočichů pohřbených při sopečných erupcích.

Savec proti dinosaurovi

„Máme zde dobrý důkaz o lovu větších dinosaurů menšími savci, což bychom bez této zkameněliny nepředpokládali,“ uvedl biolog Jordan Mallon z Kanadského muzea přírody, který se na studii podílel. „Potravinové řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než jsme si představovali,“ dodal.

Nálezy fosilií, které zachycují interakci mezi zvířaty, jsou vzácné. Další podobná zkamenělina, objevená v roce 1970 v Mongolsku, ukazuje přibližně 80 milionů let starý souboj masožravého velociraptora a býložravého protoceratopse. Zaživa je pohřbila patrně písečná duna.

V provincii Liao-ning byla v minulosti nalezena zkamenělina zachycující repenomama s kostmi mláděte psittacosaura v břiše. Současný objev je podle Mallona unikátní především v tom, že ukazuje, že repenomamus byl schopen zaútočit i na větší dinosauří kořist. Sám byl nejen tvarem těla, ale i rozměry podobný dnešnímu jezevci – jeho dinosauří kořist přitom měla velikost hodně velkého psa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...