Vědci nalezli nejstarší fosilii predátora. Vypadal jako pochodeň s chapadly

Britští vědci objevili zkamenělinu stovky milionů let starého živočicha, o kterém se domnívají, že byl nejstarším dosud nalezeným predátorem. Mořského lovce, který svou kořist chytal chapadélky a nejspíš patřil k žahavcům, pojmenovali po britském přírodovědci Davidu Attenboroughovi.

Podle vědců je druh, nazvaný Auroralumina attenboroughii, také nejstarším známým živočichem, který měl opravdový skelet. Pradávný predátor patřil do skupiny, která dnes zahrnuje i korály, medúzy a sasanky. Obtisk jeho dvacet centimetrů dlouhého těla se uchoval v prachovci obklopený dalšími fosiliemi.

„Obecně se má za to, že moderní skupiny živočichů jako medúzy se objevily před 540 miliony let během kambrické exploze,“ uvedl britský paleontolog Phil Wilby. „Tento predátor je ale o dvacet milionů let starší,“ dodal odborník, který objev označil za „obrovsky vzrušující“.

  • Jako kambrická exploze se označuje období prudkého rozvoje života na Zemi zhruba před 540 miliony lety. Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů. Došlo k ní ve vodě, předpokládá se, že původně v říční deltě.

Paleontologové fosilii nalezli v kopcovité oblasti Charnwood Forest nedaleko středoanglického města Leicester, kde dříve po zkamenělinách pátral i Attenborough. Šestadevadesátiletý vědec uvedl, že ho pocta v podobě pojmenování nového druhu po něm opravdu potěšila.

Pochodeň s chapadly

Na rozdíl od jiných fosilií z období kambria má nově nalezený živočich „očividný skelet s hustě vyrůstajícími chapadly, která se ve vodě vlnila a zachytávala proplouvající potravu, podobně, jako to dnes dělají koráli a mořské sasanky,“ popsala Frankie Dunnová z přírodovědného muzea v Oxfordu. Nalezený druh se podle ní výrazně liší od jiných zkamenělin z Charnwood Forest i jinde na světě.

„Myslím si, že vypadá jako olympijská pochodeň, která má místo plamenů chapadla,“ dodala Dunnová, která je jednou ze spoluautorek studie zveřejněné v odborném časopise Nature Ecology & Evolution.

Šestadevadesátiletý Attenborough, který proslul zejména televizními přírodopisnými dokumenty, se může pyšnit dlouhým seznamem druhů, které jsou po něm pojmenovány. Mezi čtyřmi desítkami živočichů a rostlin s jeho jménem je i vážka z Madagaskaru či pampelišce podobný jestřábník, který roste jen na jedné lokalitě v jižním Walesu, píše list The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...