Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.
První složitý život na Zemi mohl vzniknout o 1,5 miliardy let dříve, než se předpokládalo
Podivně vypadající symetričtí tvorové plavali světovými oceány. Vypadali jako listy, možná jako oživlé drenážní trubky nebo protažení pseudotrilobi. Tento první mnohobuněčný život se označuje jako ediakarská fauna a po Zemi se rozšířil před asi 635 miliony lety. Jenže nová studie naznačuje, že podobně komplexní formy života se mohly na naší planetě vyskytovat dříve. Mnohem, mnohem dříve – o celou 1,5 miliardy let dříve.
Nový výzkum je zatím značně kontroverzní, analýza tak starých vzorků je totiž nesmírně náročná a interpretace výsledků výjimečně komplikovaná. Výsledky této práce se tedy rozhodně nedají vyložit jako „vědci prokázali, že...“, ale spíše jako „věda naznačila novou zajímavou možnost, kterou je zapotřebí velmi důkladně prověřit“.
Co vědci tvrdí
Tým paleontologů popsal v odborném časopise Precambrian Research, co objevil na západě Afriky, v Gabonu. V tamních horninách se podařilo odhalit důkazy o podmínkách vhodných pro život komplexních mnohobuněčných organismů už v době před 2,1 miliardy let. Podle vědců se ale odsud tento život nerozšířil, zůstal omezený na relativně malé vnitrozemské moře, které tam tehdy existovalo. Protože ho nedokázal opustit, nakonec tam také vymřel a nejspíš nijak neovlivnil další formy života, jež vznikaly později.
Už před několika lety se u gabonského města Franceville podařilo najít v horninách zvláštní fosilie. Diskovité zkameněliny tam byly velmi hustě rozmístěné, vědci jich našli až čtyřicet na metr čtvereční. Jenže není jasné, a současnými metodami se to nedá ani potvrdit, ani vyvrátit, co jsou zač. Mohl by to být primitivní pravěký život, ale také by se mohlo jednat o důsledky nějakých geologických, chemických nebo jiných přírodních procesů, jež by se obešly úplně bez vlivu života.
Protože paleontologové nejsou schopni říct nic moc o samotných fosiliích, zkusili jiný přístup – analýzu prostoru, v němž se našly. To znamená, že se pokusili zjistit, jestli toto pravěké prostředí nabízelo podmínky vhodné pro mnohobuněčný život. Hlavními indikátory by mohly být hlavně fosfor a kyslík.
Ve výše zmíněné studii tvrdí, že ano. A že tyto první formy složitějšího života, jež pravěké moře obývaly, asi nejvíc připomínaly hlenky, slizovité plísně, jaké se v Česku objevují například na pařezech, když je vlhko. Podle autorů práce mohly mít v těchto podmínkách dostatek živin na to, aby vzkvétaly – tyto podmínky totiž byly hodně podobné tomu, v čem vznikla ediakarská fauna o 1,5 miliardy let později.
Jak vypadal první složitější život na Zemi
Hlavním hráčem byla v tomto případě fotosyntéza, jíž tamní podmínky nahrávaly a která mohla zásobovat moře kyslíkem. To zase otevřelo možnosti pro vznik organismů, které kyslík využívají. „A to by organismům poskytlo dostatek energie, která by podpořila zvětšování velikosti těla a složitější chování pozorované u primitivních, jednoduchých živočišných forem života,“ uvedli autoři.
Pokud to tvorové byli, mohli být opravdu v souladu s výše uvedenými předpoklady poměrně rozměrní. Struktury popsané u Franceville totiž dosahují velikosti až 17 centimetrů. Mají podobu zploštělých disků, přičemž některé exempláře byly mírně protáhlé. Centrální těleso přitom bylo někdy ohraničené paprskovitými strukturami. Další objevené „organismy“ z této lokality zase připomínají šňůry perel a jsou podobné některým zástupcům ediakarské fauny.
GALERIE
Struktury odhalené u Franceville v Gabonu
Vůbec nejzajímavější jsou ale loni popsané struktury velké asi 4,5 centimetru připomínající „létající talíře“ obklopené jakýmsi vroubkovaným lemem, který jim mohl pomáhat v pohybu. Organismy se mohly nechat unášet ve vodě podobně jako dnešní plankton.
Autoři práce se domnívají, že vznik tohoto života byl způsoben geologickou činností, konkrétně masivní srážkou kontinentálních desek. Ta jednak vytvořila izolované vnitrozemské moře, ale současně při sopečných erupcích z hlubin planety do této „louže“ uvolnila spoustu minerálních látek, jež umožnily vznik podmínek vhodných pro život.
Co život v západní Africe stvořilo, ho ale současně zřejmě i zničilo. Izolované prostředí vedlo také k zániku těchto forem života, protože se do něj nedostávalo dostatečné množství nových živin pro udržení potravy.
A co když to bylo jinak
Řada jiných vědců má s touto interpretací problém. Většinou nevylučují možnost, že by život v takových podmínkách mohl vzniknout, ale spíše řeší, že důkazy pro to nejsou úplně nejsilnější. Respektive, že by mohla existovat i jiná vysvětlení vzniku těchto útvarů, než je život.
Právě tyto výhrady sdělil profesor Graham Shields z University College London zpravodajství BBC, který se na výzkumu nepodílel. „Nejsem proti myšlence, že před 2,1 miliardy let bylo více živin, ale nejsem přesvědčený o tom, že by to mohlo vést k diverzifikaci a vzniku složitého života,“ řekl s tím, že je zapotřebí více důkazů.
Studie z loňského roku dokonce navrhuje, jak by mohly tyto život připomínající struktury vzniknout: procesem spojeným s výměnou minerálních materiálů.
