Český výzkum popsal neznámou roli známého genu

Čeští vědci popsali dosud neznámou, ale zásadní roli jednoho genu při zrání vajíček a udržení plodnosti. Studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku selhání vaječníků. Výsledky naznačují i obdobnou funkci tohoto genu u lidských vajíček. Objev přináší nový pohled na jednu z nejčastějších příčin ženské neplodnosti.

Až doposud se gen CDK12 spojoval především s nádory prsu a vaječníků. Nová studie ale jednoznačně prokázala, že je nepostradatelný pro správný vývoj vajíček – a tím i pro zachování plodnosti. „Zjistili jsme, že CDK12 hraje nezastupitelnou roli v řízení genové exprese během růstu vajíček,“ vysvětluje Andrej Šušor z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd (ÚŽFG AV). „Bez tohoto proteinu nedochází k dostatečné tvorbě RNA a proteinů nezbytných pro vývoj oocytů. Výsledkem je jejich zastavení ve vývoji a následná neplodnost.“

To znamená, že se naruší proces správného vývoje vajíček a jejich ovulace, takže se v důsledku toho vaječníky celkově zmenšují.

Oocyt je samičí, respektive ženská pohlavní buňka, z níž se vyvíjí vajíčko, které může být oplozeno. Oocyt je tedy prvotní buňka, která umožňuje vznik nového života. Je obklopen podpůrnými buňkami, společně tvoří ovariální folikul.

Začátek na myších, budoucnost u lidí

Pomocí geneticky modifikovaných myší a vzácného biologického materiálu, lidských oocytů, vědci prokázali, že se CDK12 nachází také v jádře lidských vajíček. To posiluje význam tohoto genu pro lidské rozmnožování. „Měla jsem štěstí, že jsem na embryologickém kongresu v Brně v roce 2022 potkala tým embryologů z Ústavu pro péči o matku a dítě. Díky laskavosti Jany Routrové a Jitky Řezáčové jsme mohli získat lidská vajíčka a ověřit přítomnost proteinu CDK12. Navázali jsme na výsledky kolegy Jiřího Kohoutka z Masarykovy univerzity a za přispění úsilí naší studentky Veroniky Sedmíkové jsme v ÚŽFG AV připravili myší model, ve kterém byl gen CDK12 specificky odstraněn z oocytů,“ popisuje cestu k výsledkům hlavní autorka studie Denisa Jansová.

Význam tohoto objevu je podle jeho autorů značný – souvisí totiž s ženskou neplodností. Ta v našich podmínkách postihuje asi 3,7 procenta žen v reprodukčním věku, jimž znemožňuje přirozené početí. Výzkum ukázal, že tento gen je zásadní pro udržení takzvaného mateřského transkriptomu – souboru RNA, který je nezbytný pro správný vývoj vajíčka.

„Zároveň jsme zjistili, že bez přítomnosti CDK12 dochází ke změnám v tvorbě bílkovin, které jsou důležité pro správnou funkci buněk, a k nadměrnému spuštění mechanismů, které běžně brání výrobě některých bílkovin,“ vysvětluje detaily Jansová. To podle ní otevírá nové směry pro výzkum neplodnosti. Výsledky totiž mohou umožnit lépe porozumět příčinám předčasného selhání vaječníků a najít nové ukazatele, které mohou pomoci toto onemocnění odhalit.

Na cestě k léčbě neplodnosti

Příčiny neplodnosti mohou být velmi různorodé – od genetických faktorů přes autoimunitní poruchy až po vliv léčby, například chemoterapie. Výsledky nového výzkumu by mohly v budoucnu pomoci k vývoji přesnějších diagnostických metod, podle kterých by šlo tento stav včas rozpoznat a zefektivnit přístup při asistované reprodukci a cílené léčbě žen s předčasným selháním vaječníků.

„Vajíčko je fascinující a křehká buňka. Jeho vývoj a kvalita zásadně ovlivňují šance ženy otěhotnět. Jako žena vnímám studium těchto mechanismů jako hluboce smysluplné,“ dodala Jansová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...