Takzvané věčné chemikálie u žen patrně způsobují neplodnost, dokládá první studie

Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen.

PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo.

Podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Perfluorovaným sloučeninám se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě v podstatě nerozkládají nebo se rozkládají jen velmi pomalu.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Tyto látky byly nalezeny téměř u všech lidí, kteří na ně byli testováni. Ve Spojených státech je jimi podle odhadů kontaminováno 99 procent lidí. Výzkum vlivu na neplodnost provedli vědci v Singapuru, kde je znečištění PFAS nižší, ale přesto zjistili silnou souvislost s infertilitou, kterou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí každý šestý člověk na světě.

Některé perfluorované sloučeniny jsou zakázané. Vědci, kteří výzkum prováděli, ale vyzvali k zákazu celé skupiny těchto chemikálií.

„V současné době čelíme celosvětovému problému kontaminace PFAS. Jediný způsob, jak se můžeme zcela vyhnout, abychom byli vystaveni těmto látkám, je zcela je zakázat,“ zdůraznila spoluautorka výzkumu Damaskini Valviová. Do té doby podle ní lidé mohou přijmout určitá opatření, například používat speciální vodní filtry a vyhýbat se výrobkům obsahujícím PFAS.

Nahrávám video

Šance nižší o desítky procent

Studie se zúčastnilo přes tisíc žen v plodném věku, které se snažily otěhotnět. Vědci zohlednili jejich věk a vzdělání i to, zda jsou kuřačky nebo kolik již mají dětí.

Vědci v krvi účastnic výzkumu odhalili řadu PFAS a hodnotili jejich vliv. Zjistili, že ženy, u nichž byla hladina věčných chemikálií o čtvrtinu vyšší než průměr, měly o 40 procent nižší šanci, že do roka otěhotní. Tyto ženy měly také o 34 procent nižší šanci, že do dvanácti měsíců porodí živé dítě.

Vliv hladin PFAS na plodnost byl větší, pokud byly posuzovány jako směs, a ne jednotlivě. „To dává smysl, protože více chemických látek může působit společně a ovlivňovat naše zdraví na mnohem větší úrovni než jedna chemická látka,“ vysvětlila Valviová.

Věčné chemikálie ovlivňují zdraví matky i dítěte, mohou mít vliv například na preeklampsii a opožděný neurologický vývoj. „Mnoho PFAS bylo zjištěno v pupečníkové krvi, placentě a mateřském mléce. Prevence expozice PFAS je proto nezbytná pro ochranu zdraví žen i jejich dětí,“ dodala Valviová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 50 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled