Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen.
Takzvané věčné chemikálie u žen patrně způsobují neplodnost, dokládá první studie
PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo.
Podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Perfluorovaným sloučeninám se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě v podstatě nerozkládají nebo se rozkládají jen velmi pomalu.
Tyto látky byly nalezeny téměř u všech lidí, kteří na ně byli testováni. Ve Spojených státech je jimi podle odhadů kontaminováno 99 procent lidí. Výzkum vlivu na neplodnost provedli vědci v Singapuru, kde je znečištění PFAS nižší, ale přesto zjistili silnou souvislost s infertilitou, kterou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí každý šestý člověk na světě.
Některé perfluorované sloučeniny jsou zakázané. Vědci, kteří výzkum prováděli, ale vyzvali k zákazu celé skupiny těchto chemikálií.
„V současné době čelíme celosvětovému problému kontaminace PFAS. Jediný způsob, jak se můžeme zcela vyhnout, abychom byli vystaveni těmto látkám, je zcela je zakázat,“ zdůraznila spoluautorka výzkumu Damaskini Valviová. Do té doby podle ní lidé mohou přijmout určitá opatření, například používat speciální vodní filtry a vyhýbat se výrobkům obsahujícím PFAS.
Šance nižší o desítky procent
Studie se zúčastnilo přes tisíc žen v plodném věku, které se snažily otěhotnět. Vědci zohlednili jejich věk a vzdělání i to, zda jsou kuřačky nebo kolik již mají dětí.
Vědci v krvi účastnic výzkumu odhalili řadu PFAS a hodnotili jejich vliv. Zjistili, že ženy, u nichž byla hladina věčných chemikálií o čtvrtinu vyšší než průměr, měly o 40 procent nižší šanci, že do roka otěhotní. Tyto ženy měly také o 34 procent nižší šanci, že do dvanácti měsíců porodí živé dítě.
Vliv hladin PFAS na plodnost byl větší, pokud byly posuzovány jako směs, a ne jednotlivě. „To dává smysl, protože více chemických látek může působit společně a ovlivňovat naše zdraví na mnohem větší úrovni než jedna chemická látka,“ vysvětlila Valviová.
Věčné chemikálie ovlivňují zdraví matky i dítěte, mohou mít vliv například na preeklampsii a opožděný neurologický vývoj. „Mnoho PFAS bylo zjištěno v pupečníkové krvi, placentě a mateřském mléce. Prevence expozice PFAS je proto nezbytná pro ochranu zdraví žen i jejich dětí,“ dodala Valviová.